Diplom z vysoké školy je v Česku vzácností a univerzitní studium dokončí stále málo studentů. Jen patnáct procent lidí v populaci pětadvacetiletých až čtyřiatřicetiletých má vysokoškolské vzdělání. To je vůbec třetí nejhorší výsledek mezi zeměmi OECD. Popisuje to nejnovější mezinárodní studie, která byla včera zveřejněna. "To číslo je opravdu malé. Průměr zemí OECD i vyspělých států Evropské unie přesahuje třicet procent. Stále tak máme ještě leccos dohánět," řekla Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Platí přitom prostá rovnice: čím vyšší je celkový počet absolventů, tím vyšší je i vzdělanost obyvatelstva. Jenže právě v tomto ohledu Česko zaostává.
Například ve stejné věkové kategorii má ve Finsku diplom 40 procent lidí, v Polsku 29 procent. Hůře než Česko už je na tom mezi zeměmi OECD jen Turecko a Brazílie.
Přestupní stanice
"Stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím nižší míra nezaměstnanosti a tím vyšší platy," poznamenala Kleňhová. Ukazuje se prý dokonce, že i pro čtyřicetiletého pracujícího se uprostřed jeho kariéry ještě vyplatí začít studovat.
Jedním z důvodů, proč Češi nedokončí studia, může být podle odborníků i to, že studenti často mění studijní obor, nebo si prodlužují dobu strávenou na vysoké škole, aby neztratili studentské výhody. Na českých školách se tak často objevuje zaběhnutá praxe: studenti nastoupí do prvního ročníku školy a po roce či dvou odcházejí. Čekají tak na příležitost dostat se na další pokus na svou vysněnou školu.
"Studenti školy využívají jako přestupní stanice. Je to vada našeho systému, která zhoršuje naše výsledky - máme málo peněz na jednoho studenta, protože platíme i ty, kteří školu vlastně ani studovat nechtějí," tvrdí ekonom Daniel Münich.
Situace se však v posledních letech zlepšila a školy vědí, jak si s "létajícími" studenty poradit.
"Většina škol přechází na model tříletých bakalářských a dvouletých magisterských studijních programů. Z těch už tak často studenti neutíkají jako z původních pětiletých," myslí si František Ježek, prorektor Západočeské univerzity v Plzni. Podle něj českému vysokému školství chybí odborné poradenství pro posluchače škol, které by mělo mladé lidi ke studiu motivovat.
Školné by pomohlo
Úmrtnost na školách je nejvyšší na technických a pedagogických fakultách, kde zpravidla nejsou tak náročné přijímací zkoušky a nemají o ně studenti takový zájem, jako například o ekonomické, právnické či humanitní obory.
Přelétavé studenty by mohlo podle odborníků usadit na jedné škole zavedení školného.
"Když budou muset za vzdělání zaplatit, lépe si rozmyslí, jakou školu vybrat," upozorňuje Münich.
Dobré výsledky má Česko naopak ve středním vzdělávání. Maturitu získá 90 procent lidí, což je zhruba o deset procent více než průměr OECD.
