Jednání u prostřeného stolu je tradicí v řadě zemí. Mnohdy je však třeba počítat se zvláštnostmi, které tu na vás čekají. Někdy k nim patří přípitky, pozdravy a "zásadní děkovná prohlášení" při alkoholových dýcháncích. Jindy se od vás předpokládá obratnost při jídle s hůlkami či ochota spálit se ostrým carry jídlem. Specifik u jídelního stolu je nepřeberné množství. Některá z nich vám přinášíme. Informace jsou zpracovány na základě poznatků vedoucích obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR, kteří působí v uvedených zemích.
Bulharsko: První přípitek je pouze velice krátký, někdy stačí pronést "Na zdraví". Zdrženlivým chováním nikdy a nikoho neurazíte. Záleží ale na povaze partnera. Stalo se, že v rámci návštěvy nejmenovaného regionu v Bulharsku dokázal starosta města příjemně bavit delegaci představitelů velvyslanectví a podnikatelů vyprávěním anekdot, veselých příběhů ze života a zpěvem bulharských národních písní. V takové situaci nebylo nevhodné rovněž zazpívat několik českých písní a povídat si s ním v obdobně veselém duchu.
Rumunsko: Rumuni jsou při prvním kontaktu spíše uzavření. Lze proto doporučit spíše konzervativnější vystupování a v závislosti na vývoji situace případně přejít k méně formálnímu chování. Rumuni mají trochu jiný smysl pro humor než Češi, proto nelze doporučit (alespoň ne na počátku) u nás tak oblíbené zpestřování jídla vtipy. Nicméně je možné (v závislosti na situaci) občas něco vtipně oglosovat.
Být připraven na proslov u přípitku se v každém případě vyplatí. Přípitky jsou běžnou součástí, zejména večerních jednání. Co se týče objednávání jídla v restauracích, bude jistě pozitivně hodnocen projevený zájem o místní kuchyni a žádost na adresu hostitele o výběr místního jídla. Není to však bezpodmínečně nutné. Záleží na dohodě.
Srbsko: V Srbsku platí prakticky standardní evropská pravidla, proto není třeba zvláštních ohledů. Je však nutné brát v úvahu poměrně důležité postavení, které má v Srbsku pravoslavná církev. Výjimkou je jižní Srbsko, kde je značná minorita Bosňáků a Albánců, proto je zde zapotřebí postupovat obezřetněji, brát v úvahu odlišnou kulturu a přenechat více aktivity na hostiteli.
Turecko: Při společenské večeři je dobré se chovat přátelsky, otevřeně reagovat na dotazy partnerů. Nikdy nespěchejte, je to obřad, který si musíte projít s úsměvem. Jídlo si nechte doporučit partnerem. Nepožadujte alkohol, pokud není hostitelem nabízen.
Rusko: Hojnost přípitků při ruském stolování je obecně známá. Nejedná se však o opíjení, spíše o řečnická cvičení vedoucí k navození důvěry a vzniku osobního vztahu. Přípitky (jeden rozhodně nestačí) je třeba si dopředu důkladně připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je třeba vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera. Nezapomeňte připít na zdraví přítomných dam a na tradiční nadstandardní slovanské vztahy mezi Čechy a Rusy. Ty jsou obvykle myšleny dobře a netřeba se jím vyhýbat či téma znevažovat. Co se týče výběru jídla, platí hlavní zásada, že nelze příliš šetřit a na oběd či večeři musí být vyhrazeno dost času. Kromě výběru jídla (je možno navrhnout partnerovi či s jeho souhlasem vybrat sami) je důležité zvolení vhodné restaurace, kavárny či hostince. Nemůže se jednat o levné místo, mělo by být něčím zajímavé a originální.
Ukrajina: Oběd, a tím spíše večeře se často - i když již ne tolik jako v minulosti - neobejdou bez přípitků. Přípitek pronášený ve stoje nelze odbýt jednou dvěma větami. Tudíž je dobré být předem alespoň rámcově připraven. V pořadí třetí přípitek je vždy věnován ženám. Vyhnout se přípitkům mohou ženy, muži pak jedině s odvoláním se na prodělanou žloutenku. Pro zdraví je to rozhodně dobré, ale pro navázání obchodního partnerství nikoliv.
Bělorusko: Pracovní obědy či spíše večeře je lépe ponechat na hostiteli. Tyto kontakty včetně těch užších, které jsou spojené například s pozváním do běloruské sauny nebo na večerinky, představují řadu takzvaných tostov, tj. přípitků resp. zdravic. Pronášejí se na počest hostitele, žen (tento přípitek je vždy v pořadí třetí), zemí, představitelů atd. V podstatě často nahrazují běžnou konverzaci, na kterou jsme v Evropě při podobných příležitostech zvyklí. Oceňuje se, udržujete-li s hostiteli krok a počet přípitků; není třeba se bát touto formou sdělovat své různé životní zážitky a zkušenosti, a to, co se vám v Bělorusku líbilo.
Kazachstán: Ve Střední Asii je obchod vnímán do jisté míry jako společenská záležitost. To je nezbytné si uvědomit. Pak to také může být cesta k úspěchu. Již na první jednání je sice důležité se dobře připravit, ale ponechat ho více v režii partnera. Zejména v Kazachstánu jsou jednání doprovázena dlouhotrvajícími a vydatnými obědy nebo večeřemi s mnoha přípitky "tosty". Kontakty navázané při dobré společenské atmosféře, podpořené vtipnými přípitky a stvrzené vodkou se uznávají.
USA: Přípitky se ve Spojených státech moc nenosí (snad s výjimkou rodinných slavností, svateb apod.) a celkově se tu klade malý důraz na formální stránku věci při stolování. Většina Američanů jí i ve společnosti pouze vidličkou a bez okolků pije během jednání přímo z lahve. V obchodě i mezi přáteli se často pořádají společenské akce, party a recepce, které jsou sice velice přátelské a otevřené, ale jejich hlavním smyslem není se najíst a napít, ale navazovat neformální kontakty a získávat informace, které bude možno využít v dalším podnikání.
Mexiko: U oběda je v případě mexické kuchyně lépe vyčkat, až domácí zahájí konzumaci, protože ne vždy se jedná o jídla, s nimiž si Evropan na první pokus ví rady. Ale to je spíše výjimečné. Je dobré si připravit přípitek, protože Mexičané rádi při aperitivu řeční. Během oběda či večeře je vhodné se chovat uvolněně a srdečně. Mexičané mají tyto vlastnosti v povaze a lidé otevření jim vyhovují, je to prostě jejich krevní skupina. O Evropanech totiž soudí, že jsou dosti chladní. Je však nutné zachovat potřebnou míru taktu, žoviálnost nepřehánět. Výběr jídla je vždy lépe konzultovat s hostitelem či personálem, ne každý má rád či snáší pikantní pokrmy.
Čína: Pracovní obědy a večeře jsou důležitou součástí budování vzájemných vztahů a je třeba počítat s řadou místních zvyklostí. Hostitel bude zpravidla vybírat pokrmy veden snahou nabídnout (z našeho pohledu) až nadměrné množství různých jídel podle vlastní představy. O delikátnosti jednotlivých chodů. Je proto třeba alespoň ochutnat a pochválit jednotlivé chody. Hostitele to potěší. Hostitel vás také bude často pobízet k další konzumaci, host musí být nasycen a jídlo musí přebývat.
Tradiční součástí oběda či večeře jsou přípitky místními alkoholickými nápoji. Je zvykem, že se nápoj vypije po přípitku do dna. To je pravý význam přípitku. A přípitky pokračují během celé doby stolování, lidé si připíjejí i mezi sebou, vyměňují si vizitky a konverzují. Přípitek na oplátku je vítán, vhodné je ocenit vzájemnou spolupráci, pohostinnost a popřát úspěchy do budoucna. Cizinec bývá někdy konfrontován se snahou o zjištění jeho výdrže, kdy si s ním obvykle početnější čínská delegace postupně připíjí do dna, což může být problematické. Pracovní obědy či večeře bývají formálnější, na druhé straně se i při nich může rozvinout přátelská debata a lze tak dosáhnout i pokroku ve vytváření dobrých vzájemných vztahů do budoucna. Je vhodné při návštěvě v ČR oplatit pohostinnost čínské straně odpovídajícím způsobem. Není vhodné se chovat příliš otevřeně nebo bouřlivě ani udržovat zřetelný odstup od hostitelů. Je dobré reagovat na podněty přiměřeně, např. zájmem o konverzaci.
Japonsko: V případě pozvání na oběd či večeři je třeba si obléknout tmavý oblek a košili s kravatou. Váš partner ho bude zcela jistě mít též. Objednává ten, kdo zve a platí. Pokud to není zřejmé, nechte to na japonském partnerovi. Zdrženlivost je vhodná ze začátku. Japonci považují restaurace a pivnice za místo, kde se mohou odreagovat a mohou se chovat spontánněji než v práci či na veřejnosti. Je dobré pozorovat japonského partnera a přizpůsobit se jeho chování. Japonci milují proslovy, pokud budete mít vlastní, nic tím nezkazíte. V Japonsku není žádné omezení při konzumaci v Evropě běžných potravin.
Indie: Indie je nesmírně rozsáhlá země, multinacionální a multireligiózní. Je s tím třeba počítat i při jednání a stolování. Jednejte se zřetelem na to, s kým hovoříte, v jakém prostředí, v jaké komunitě. Nesnažte se implementovat evropské zvyklosti, ale pozorujte, co se děje kolem vás a citlivě posuzujte situaci, nicméně neztrácejte své pozice váženého cizince. Zajímejte se o místní zvyklosti, o to, co jíte a pijete, neodmítejte však již objednaná jídla - pokud vám nesedí, prostě je nejezte. Počítejte s tím, že vám nebude nabídnut masitý pokrm nebo třeba alkoholický nápoj (ani pivo). Chovejte se přátelsky, upřímně, klidně, avšak s vědomím své ceny.
Jižní Korea: Obchodní večeře mají svá specifika. Vždy se chodí včas. Korejci i dříve. Proslov se pronáší při zahájení večeře. Alkohol si host nikdy nenalévá sám. Starší (nadřízený) vždy nalévá mladšímu (podřízenému). Při tradiční korejské večeři se sedí na zemi a jí se tyčinkami. U večeře se nesmrká. Korejci milují karaoke, a tak je možné je potěšit, když se zapojíte. Pokud je určen čas skončení večeře, přísně se dodržuje.
Egypt: Obecně platí rada chovat se při těchto aktivitách zdrženlivě a ponechat hlavní prostor hostiteli. Proslov bývá nedílnou součástí slavnostních obědů a večeří a je dobré být na tento moment připraven. Výběr jídla v případě, že nejsme znalci místní kuchyně, je dobré ponechat na hostiteli. V opačném případě může být příjemným zpestřením vést rozhovor na toto téma a jídlo objednat na základě doporučení hostitele.
Maroko: Proslovy jsou velmi ceněny a často používány. Je dobré, aby byly co nejsrdečnější, přátelské, oplývaly chválou Maroka a jeho obyvatel. Chvála by se měla týkat i modernizace země. Vždy je třeba se usmívat, běžné jsou dotyky rukou, plácání po ramenou apod. Při jídle je třeba brát v úvahu muslimský ráz země - nelze žádat vepřové maso a alkohol (přestože Maročané o samotě běžně pijí alkohol), pokud je ve společnosti více marockých obchodníků. Při prvním kontaktu se doporučuje alkohol nezmiňovat jako první - pouze případně reagovat na nabídku z marocké strany.
Alžírsko: Chování u stolu se zásadním způsobem neliší od evropského (zejména francouzského). Není žádoucí příliš hlasité, asertivní a bouřlivé chování. Přípitek (nealko) je vhodný zejména po uzavření kontraktu. Alžířané mají sice rádi otevřené a přímé jednání. Pokud český podnikatel nezná arabskou kuchyni, je lépe si nechat poradit od partnera (bude to brát jako čest). Vybrané jídlo je třeba pochválit.
Libye: Při pozvání na oběd či večeři je nejlépe nechat výběr jídel na hostiteli. Pouze v případě nějaké diety je třeba se hostiteli omluvit a vybrat s ním jídlo podle individuálního dietního režimu. Při obědě či večeři je vhodné chovat se neformálně a lze tímto navázat s hostitelem bližší vztah. V případě, že hostitel nepronese přípitek či k němu přímo nevyzve, je třeba na konci jídla hostiteli poděkovat a pochválit jak kvalitu, tak výběr jídla.
Při pozvání na pohoštění do soukromých vil či farem není vhodné vyžadovat podávání alkoholických nápojů. V případě, že hostitel sám alkohol nabídne, tak se nezdráhejte. Dovoz alkoholu do Libye je zákonem zakázán, ale mnozí Libyjci ho ve velké míře konzumují při soukromých večeřích a v kolektivu známých, kteří také sami alkohol pijí.
Saúdská Arábie: Obědy či večeře se obvykle konají v decentním duchu bez bouřlivých excesů. Přípitky obvykle neprobíhají, neboť se zde nekonzumuje alkohol. Pokud je někde v soukromí nabízen, pak je třeba jej konzumovat střídmě. Pozor na skutečnost, že při společenské akci včetně návštěvy domácnosti jsou od sebe vždy zcela odděleny mužská a ženská společnost. Veškeré potraviny a nápoje se konzumují zásadně a bez výjimky pravou rukou, pokud se nestoluje po evropsku s příbory. Hostitel obvykle objednává menu sám, je neslušné odmítat místní speciality (skopové, velbloudí maso).
Specifická je arabská večeře, odehrávající se vsedě na zemi na koberci. Zde se zásadně zouvají boty (pozor na kvalitní čisté ponožky) a hoduje se rukama. Je obvyklé, že vám hostitel rukou podává nejlepší kousky a nelze odmítnout. Při obchodním jednání se nabízí zelená horká káva v malých kalíšcích. Také nelze odmítnout. Kávu je dobré si nechat alespoň jednou, ne však více než třikrát dolít. Další dolití se odmítá pokýváním šálkem v prstech, s obsluhou se nemluví. Nabízený čaj se opět neodmítá, ale nenechává se dolít. Stejně tak je nutno okusit nabízené datle, národní produkt a potravina.
