Ve Světlé nad Sázavou panují strach a nejistota. Místní obyvatelé dobře vědí, že sklárna Sklo Bohemia, která je průmyslovou dominantou tohoto sedmitisícového města a se svými dvanácti sty pracovníky také jeho nejvýznamnějším zaměstnavatelem, čelí vážné krizi. Mateřská skupina Bohemia Crystalex Trading je totiž dlouhodobě ve ztrátě a spolu se spřízněnou firmou Porcela Plus se potýká s čtyřmiliardovým dluhem.
"Víme o tom, že sklárna má potíže a velký problém je to i pro nás," svěřuje se Miroslava Drahokoupilová, zástupce vedoucí prodejny Penny Market, která sídlí hned naproti vchodu do sklárny. Už je zvyklá na to, že do prodejny neustále proudí skupinky sklářů v jejich typicky zelených pracovních uniformách. "Jsme jediný větší obchod tady ve Světlé a zaměstnanci sklárny tvoří převážnou část našich zákazníků. Jestli fabriku zavřou, rozhodně to pocítíme."
Dnes se rozhodne
Právě dnes probíhá v Praze jednání, na kterém sklářský konglomerát žádá věřitelské banky ČSOB a Citibank o další finanční pomoc. Výsledek jednání, které začalo v pátek, si prozatím nikdo netroufl odhadnout. Je ale pravděpodobné, že pokud Bohemia Crystalex Trading se žádostí o finanční injekci neuspěje, tak i místní sklárna nadobro zavře své brány.
Ani zdejší masna, která je od haly Sklo Bohemia vzdálená asi sto metrů, obavy ze zavření neskrývá. "Každý, kdo jde ze sklárny na oběd, staví se většinou nejprve u nás," říká Gabriela Váchová z vedení masny. "Likvidační by to pro prodejnu asi nebylo, protože jsme součástí silného řetězce, ale tady by zákazníci chyběli, a to dost výrazně," obává se Váchová.
Bude teplo na zimu?
Snížené tržby obchodů ale zdaleka nejsou to nejhorší, co Světlé nad Sázavou v případě zavření sklárny hrozí. Fabrika disponuje velkými přebytky tepla z výroby, a městu tak slouží jako hlavní dodavatel tepelné energie.
Pokud se výroba zastaví, jako se stalo už minulý týden, kdy ČEZ kvůli neúnosné výši dluhu pro výstrahu na hodinu odpojil fabriku od proudu, bude to pro město znamenat závažný problém.
"Byl by to velký průšvih. Kdyby nás ČEZ zase odstřihl, tak pošleme do nejistoty nejen zaměstnance, ale i celé město a úřady," varuje Martin Fait, ředitel Sklo Bohemia. "Naším odpadním teplem totiž vytápíme školy, úřady, zdravotní střediska i velkou většinu bytů."
Ani místní starostka Lenka Arnotová nezastírá obavy. "Kdyby se vyplnil nejčernější scénář a sklárna by se opravdu zavřela, byla by to především teď před zimou opravdu vážná situace," říká. Proto se již spojila s firmou Tedom Třebíč, která Světlé nad Sázavou náhradní dodávky tepla zajistí.
Zatímco vytápění města je alespoň provizorně zajištěno, situace s propouštěním na řešení čeká.
Pokud by sklárna uzavřela výrobu, jako to už musela udělat na jedné ze svých linek, bez práce se naráz ocitne přes dvanáct set lidí - sedm set přímo ze Světlé nad Sázavou, zbývající pětistovka z okolních vesnic.
"Nyní nejsem schopna říci, jak přesně bychom situaci s nezaměstnanými řešili. Prozatím jsme se ještě na konkrétních krocích nedohodli," přiznává starostka Arnotová. Město sice nyní obsazuje novou průmyslovou zónu, ovšem ta je kapacitně malá a zdaleka by pro všechny propuštěné skláře nestačila. Co ale přesně město udělá, nyní starostka neví a rozhodovat se bude až ve chvíli, kdy se dozví výsledek jednání.
Klid před bouří?
Podobný postoj zastává i vedení sklárny, které prozatím nechce vyvolávat paniku. "Nemá smysl nyní zaměstnance děsit," zdůrazňuje ředitel Fait. Podle jeho slov pracovníky o vývoji průběžně informuje a všichni prozatím zůstávají klidní. Na první pohled se při naší páteční návštěvě opravdu zdá, že se krize sklárny na jejím fungování nijak zásadně neprojevila: odpoledne kromě jedné odstavené linky výroba běží naplno. Přesto je ale atmosféra jiná než obvykle. "O problémech vím a musím přiznat, že strach o svoji budoucnost mám velký," říká Eva Pospíšilová, která zde za bruskou skla sedí již 24 let. "Mám dvě dospívající dcery, které studují na středních školách, a také půjčku na bydlení. Mám o svoji práci strach. Vůbec nevím, co bych dělala, protože tady v okolí práci najdu jen těžko."
Její kolega Petr Sklenář je rovněž brusič a ve sklárně pracuje devatenáct let. "O problémech jsem slyšel, ale my je zatím nijak nepociťujeme. Plat dostáváme a vše běží normálně," říká otec dvouleté dcery, který si rovněž myslí, že pokud práci ztratí, náhradu nenajde.
Marcela Říhová, která zde brousí sklo už 39 let, je optimističtější: "Věřím, že to tu pošlape dál. A i kdyby ne, mně to nevadí. Mám rok do důchodu."
Stát záchranu nechystá
Sami podnikatelé tvrdí, že Crystalex položila na lopatky zejména silná koruna, a také dopady současné světové finanční krize. Jen letos kvůli posilování koruny přišel Crystalex při vývozu o tři čtvrtě miliardy korun. "A kvůli krizi na finančních trzích se zase nepodařilo dokončit restrukturalizaci firmy," tvrdí mluvčí ohrožené společnosti Karel Samec.
Jenže faktem je i to, že Crystalex se s miliardovými dluhy potýká už řadu let. Největší vlastníci, podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček, mají spolu padesát procent akcií. Dalších 49 procent patří státu, jde ještě o dědictví po zkrachovalé bance IPB.
Květ a Souček se nyní snažili, aby jejich sklárnám pomohl stát. Ale ministr financí Miroslav Kalousek se tváří neúprosně - nehodlá do firmy investovat ani korunu.
O osudu stovek zaměstnanců tak rozhodne dnešní jednání podnikatelů s bankami. Pokud se dohodnou, alespoň perspektivní provozy skláren mohou přežít.
