Zlevňování benzinu už dlouho nevydrží

- Finanční krize zatím stlačuje cenu ropy dolů

- Případné oslabení poptávky na Západě ale nahradí "hladové" rozvojové země

Další příjemný týden z pohledu peněženky mají za sebou tuzemští motoristé. Benzin zlevnil za posledních sedm dnů v republikovém průměru o 23 haléřů na 30,47 koruny, nafta dokonce o téměř 40 haléřů za litr na 31,47 koruny. Tak výrazný pokles se už v dalších dnech nemusí ale opakovat.

Čeká se stagnace

Cena ropy, kterou dolů tlačí zčásti i světová ekonomická krize a obavy ze snížení poptávky, bude dál podle soudu analytiků spíše stagnovat.

"Nynějších zhruba devadesát dolarů za barel je podle mého soudu už takové minimum, při kterém celý řetězec ještě dokáže profitovat," říká například Jan Procházka ze společnosti Cyrrus.

Tomu, že výraznější zlevnění ropy není z dlouhodobého hlediska příliš pravděpodobné, nasvědčuje i světová poptávka. V Evropě a Spojených státech může sice vlivem krize mírně klesnout, ale stále hladovější trhy v Číně, Indii nebo zemích Perského zálivu spotřebovávají víc a víc. Byť ne o mnoho.

"I když sice spotřeba ropy roste celosvětově, neroste zdaleka tak intenzivně, jak by se dalo očekávat. Nárůst je prakticky nejmenší od roku 2002," připomněl nedávno pro Český rozhlas Jaroslav Tupý, analytik společnosti X-Trade Brokers.

Červencový rekord v hodnotě téměř 150 dolarů za barel ropy v nejbližší době zřejmě překonaný nebude. Střídmější odhady analytiků mluví pro následující období o rozmezí 90 až 120 dolarů.

Do toho všeho působí navíc v českých poměrech oslabující koruna k dolaru. Ta jde opačným směrem proti stávajícímu příznivému vývoji cen ropy ve světě, a také benzinu a nafty na rotterdamské burze .

"Ceny u čerpaček tak podle našeho modelu sice mohou ještě mírně klesat, ale lze už počítat se stagnací," říká analytik Colossea Petr Čermák.

Ceny u stojanů čerpacích stanic ovlivňuje ekonomická krize v USA jen zprostředkovaně - přes ropu a hodnotu amerického dolaru.

Nejdražší je Norsko

Ale nikdo si dnes netroufá odhadovat, co s těmito cenami udělá schválený plán sedmisetmiliardové podpory finančnímu sektoru ve Spojených státech. Povzbuzení na akciových trzích může posílit dolar, což by zřejmě znamenalo další oslabení koruny. A mělo by to důsledky na zvýšení velkoobchodních cen pohonných hmot u nás.

"Na druhé straně ale státní pomoc v USA znamená i sedmisetmiliardové zatížení státního rozpočtu USA, což by se na hodnotě dolaru mohlo projevit spíš negativně," připomíná Čermák z Colossea.

Cenový průměr, uváděný kartovou společností CCS, nevypovídá o skutečném rozmezí cen u tuzemských pump. Nejlacinější pumpaři uvádějí dnes ceny na hranici 29,50 koruny za diesel a litr benzinu prodávají ještě o korunu lacinější. Naopak maximální hodnoty šplhají dnes u řady dálničních pump k cenám přes 32 korun v případě nafty.

V Evropě stále zůstává nejdražší palivo v Norsku, kde vyjde litr nafty v přepočtu na necelých 44 korun a benzinu na necelé 43 koruny. Na druhé straně - sotva 17 korun stojí nafta v Rusku.