Již více než sto let se na základě poslední vůle vynálezce dynamitu Alfreda Nobela ve Švédsku vyhlašuje cena za výzkum, objev či přínos lidské společnosti. Celým světem dlouho očekávaná ocenění byla letos udělena následujícím laureátům:
Nobelovu cenu za fyziku získal Američan japonského původu Joičiro Nambu a Japonci Makoto Komajaši a Tošihode Masakawa, jejichž výzkumná práce mimo jiné vysvětluje, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty, 
a proč tedy už v raných fázích existence kosmu nedošlo k anihilaci všech existujících částic.
Oceněním za chemii byli vyznamenáni Osamu Šimomura, Martin Chalfiem a Roger Tsien za objevy a výzkum bílkovin vykazujících fluorescenci.
Nobelova cena za medicínu má tentokrát vztah především k virologii. Dostali ji Harald zur Hausen, Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier. První oceněný zjistil, že rakovinu děložního čípku způsobují papilomaviry, což mimo jiné otevřelo cestu k léčbě. Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier před čtvrt stoletím jako první izolovali virus AIDS. 
Laureátem ocenění za literaturu je francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio. Plodný autor, který je hojně překládán i u nás, byl výborem udělujícím cenu označen jako "průzkumník lidství mimo vládnoucí civilizaci".
Cenu za ekonomii získal Američan Paul Krugman. Je zastánce státních intervencí do ekonomiky a ve svých pracích vyjadřuje přesvědčení, že klíč k hospodářskému úspěchu v mezinárodním měřítku představuje levná velkosériová výroba.
Snímky Reuters: 1 - Paul Krugman (ekonomie). 2 - Harald zur Hausen (medicína). 3 - Jean-Marie Gustave Le Clézio (literatura)
