Podnikání bez bariér - postupně se rodící vize

Slogan českého předsednictví "Evropa bez bariér" je jistě ambiciózní a všemi přijatelný. Kdo by se nepodepsal pod tak chvályhodnou myšlenku. Obtížnější je překážky bránící volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu definovat, natož najít vhodná opatření pro jejich odstranění.

Nejviditelnější překážkou jsou pro občany přechodná období pro volný pohyb osob, stále uplatňovaný na německém a rakouském pracovním trhu. Některé bariéry existují od samotného vzniku Evropského společenství a jsou důsledkem (často i pochopitelného) protekcionismu členských států. Jiné bariéry se objevují se vstupem nových členských států jako vyjednané výjimky a přechodná období. Dalším zdrojem bariér je přijímání nové legislativy nebo vývoj trhů.

Bariéry na vnitřním trhu

Co označují za překážky na vnitřním trhu naši podnikatelé? Podle nich je hlavním problémem oddalování přístupu ČR k euru. Dále je trápí veškerá omezení podnikání v podobě administrativy, legislativních povinností, norem a standardizace, kulturních a jazykových rozdílů apod.

Vnitřní trh je nesmírně široký a během šesti měsíců českého předsednictví (leden až červen 2009) samozřejmě nebude možné zabývat se všemi oblastmi. Proto za podpory Úřadu vlády ČR zahájila na jaře Hospodářská komora ČR společně s CEBRE projekt nazvaný "Podnikání bez bariér", který se soustředí na čtyři vybrané oblasti vnitřního trhu - volný pohyb služeb, ochrana průmyslového vlastnictví, daně, normy a standardizace.

Cílem projektu je identifikovat ve spolupráci s podnikateli a odborníky hlavní bariéry v těchto oblastech a navrhnout možná řešení na jejich odstranění. Výsledky projektu, v rámci něhož probíhají tematické workshopy a konzultace, budou shromážděny do brožury, která bude předložena Úřadu vlády.

Volný pohyb služeb

Zvláštní pozornost věnuje CEBRE implementaci směrnice o službách, jejímž cílem je odstranit do 31. prosince 2009 některé přetrvávající překážky volného pohybu služeb. "Jen v České republice bude provedena modifikace či úplné zrušení 30 zákonů, které doposud podnikatele zatěžovaly," informoval Jan Hebnar, ředitel odboru vnitřního trhu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, účastníky tematického workshopu CEBRE, který byl uspořádán 17. září 2008 v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Aby samotná implementace směrnice nepřinesla další zátěž, účastní se podnikatelé tvorby implementačního zákona o volném pohybu služeb a diskutují se státní správou o nástrojích či o formě a fungování jednotných kontaktních míst. Ta budou poskytovat informace ohledně pravidel pro poskytování služeb v daném státě.

Směrnice také zavádí institut tichého souhlasu, který zaručuje vydání pozitivního rozhodnutí správního orgánu i v případě jeho nečinnosti. "Překážky nadále zůstávají u poskytování služeb do Německa a Rakouska a u notifikačního procesu," upozorňuje Ivana Pavlů z European Enterprise Network.

Úprava daní

V oblasti daní je největší výzvou rozdílnost daňových systémů a dokladů, daňové podvody a způsob výběru ekologických daní. S cílem zjednodušit zdanění v rámci daňové skupiny, jejíž subjekty podnikají ve více zemích EU, diskutuje unie návrh společného konsolidovaného základu daně.

Ten by měl zajistit, že bude v rámci vlastnické skupiny vypočítán společný základ a podle zvoleného klíče bude přerozdělen mezi jednotlivé subjekty, které jej zdaní podle sazby platné na daném území, vysvětlila podnikatelům na zmíněném tematickém workshopu bývalá náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.

"Aby byl tento koncept pro firmy přínosný, musí být důkladně zpracován a tranzitní období pro jeho zavedení nesmí být příliš dlouhé, aby firmy nezatěžovalo," dodává Dana Trezziová.

Normy a standardizace

U norem a standardizace volají podnikatelé po jednoduchém a levném přístupu k normám a jejich srozumitelnosti. Přizpůsobování výrobku rozdílným technickým předpisům a normám v různých zemích je nákladné a někdy tak náročné, že může uvedení výrobku na daný trh znemožnit.

Navíc počet evropských norem narůstá velmi rychle. Pouze v oblasti stavebních výrobků bylo v souvislosti se směrnicí 89/106/ES o stavebních výrobcích vydáno za poslední roky několik tisíc evropských norem, z čehož jich bylo několik set harmonizováno. Za nedostatečné lze také hodnotit zapojení MSP do procesu tvorby norem, což jim znemožňuje jejich finanční a personální zámezí.

Patentové právo

Oblast patentů a ochrany průmyslových práv postrádá dostatečnou komunitární právní úpravu. O evropský patent se žádá podle mezinárodní úmluvy, jeho vymáhání je zčásti regulováno evropským právem, ale soudní spor se vede vždy podle národní procesní úpravy daného členského státu. To samo je matoucí.

Když k tomu přičteme náklady na patentovou žádost a její překlady (cca 750 tisíc korun) nebo dokonce náklady na vedení patentového sporu (minimálně 500 tisíc korun u sporu v jednom státě), je nám jasné, že MSP jsou v obtížné situaci.

Výraznou pomoc by měl přinést právě projednávaný patent společenství, který by sjednotil právní úpravu žádostí o patenty i vedení patentových sporů. I v tomto návrhu je ale řada sporných otázek: Jak najít rovnováhu mezi nízkou cenou za překlady patentové žádosti, počtem využívaných jazyků a přístupností pro MSP? Jak zajistit, aby byli soudci specializovaných soudních senátů obecných soudů ve všech státech EU dostatečně kvalifikovaní v patentovém právu a uplatňovali právo stejně?

Na tematickém workshopu zmínil advokát Tomáš Dobřichovský z advokátní kanceláře Kříž a Bělina i další dimenzi průmyslových práv: "Vždy je třeba najít rovnováhu mezi právní ochranou držitele práva a právy uživatelů. Příliš velký důraz na ochranu práv držitelů může vytvořit překážky mezinárodního obchodu sui generis."

Autor je ředitel CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU