Emise skleníkových plynů, které vypouští do ovzduší Čína, by se mohly v příštích dvaceti letech přinejmenším zdvojnásobit. Upozorňuje na to studie, která vrhá ostré světlo na zásadní příspěvek Číny ke stále se zhoršujícímu globálnímu oteplování a o níž včera informovala agentura Reuters. Vědci v ní vyzývají k urychlenému vypracování strategie, jak růstu emisí v zemi čelit.

Oficiální údaje z poslední doby o skleníkových plynech, jež produkuje rozrůstající se čínský průmysl založený na využití uhlí, ropy a plynu, Peking nezveřejnil. Nicméně odborníci v zahraničí odhadují, že emise kysličníku uhličitého v Číně už snadno převýšily emise ve Spojených státech, které byly dlouhou dobu jejich největším producentem na světě.

Vědci z čínské akademie věd a dalších institucí však varují, že pokud nebudou podniknuta protiopatření, čínské emise převýší všechny ostatní mnohem dříve, nežli předpokládá čínská vláda.

V této souvislosti bude Peking mimo jiné na veškerých rozhovorech o změnách klimatu čelit stále většímu tlaku, aby se zavázal k zásadním krokům. Hned v příštím roce se bude svět snažit uzavřít dohodu, která by měla nahradit první fázi Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší koncem roku 2012.

K roku 2020 by Čína mohla vypouštět do ovzduší množství kysličníku uhličitého, jež by odpovídalo 2,5 miliardy tun čistého uhlí, případně až 2,9 miliardy tun v závislosti na různých scénářích rozvoje a technologií. O deset let později by emise mohly odpovídat už 3,1 miliardy tun, respektive čtyřem miliardám tun uhlí.

V loňském roce celosvětové emise odpovídaly 8,5 miliardy tun.

Ani zpráva vědců neuvádí odhady současného množství emisí v Číně. Odkazuje pouze na údaje z amerického ministerstva energetiky, podle nichž v roce 2004 představovaly 1,4 miliardy tun uhlí.

Americké laboratoře Oak Ridge odhadují, že v loňském roce USA vypustily emise odpovídající 1,6 miliardy tun uhlí, zatímco Čína 1,8 miliardy tun.

Zpráva o čínské energetice pro rok 2008 varuje před vážnou hrozbou, pokud úřady nebudou jednat, ale zároveň tvrdí, že ekonomický rozvoj nesmí být ohrožen. Ovšem pro Čínu je její ekonomický rozvoj důležitější nežli snižování emisí kysličníku uhličitého.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace