Karlovarský kraj včera kolem deváté dopoledne znovu zasáhlo velmi silné zemětřesení. Epicentrum bylo pravděpodobně u Nového Kostela na Chebsku. Podle prvních záznamů patřilo k nejsilnějším, která byla letos zaznamenána.
Podle Evropsko-středozemního seizmologického centra dosáhla intenzita otřesů přibližně 4,1 stupně Richterovy škály.
Otřesy půdy pocítili lidé nejenom na Chebsku, ale také na Sokolovsku a Karlovarsku. Zemětřesení se ohlásilo po přibližně týdenní pauze, která uplynula od posledních otřesů, řekl Rudolf Kovařík, pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu v Šindelové.
Přestože Kovařík k dispozici měřicí přístroje nemá, ze všech otřesů, které obyvatelé Šindelové už zažili, považuje tento za nejsilnější. "Provázel ho tentokrát výjimečně velký hukot, všechno se silně chvělo. Měli jsme strach. Původní praskliny ve zdech se ještě zvětšily. Už jsme říkali, že je snad konec, a přišlo znovu," uvedl.
Podle Kovaříka šlo včera o sérii tří otřesů za sebou, které dohromady trvaly asi půl hodiny.
To potvrdil také Pavel Šedivý z Nejdku na Karlovarsku. "Seděl jsem zrovna u počítače a najednou se začal třást monitor, dunělo v topení a pak se zhouplo křeslo. Bylo to nepříjemné," popsal své pocity Šedivý.
Naposledy se na západě Čech zemětřesení ozvalo 21. října. Přístroje tehdy zaznamenaly otřesy o síle 3,3 stupně Richterovy škály. Podle dostupných údajů byla nejsilnější zemětřesení v poslední době na Chebsku zaznamenána v letech 1903 a 1908, kdy otřesy dosahovaly pěti stupňů.
Na přelomu let 1985 a 1986 pak zemětřesení v oblasti dosahovalo asi 4,6 stupně. Některé zdroje uvádějí až 4,9 stupně. Letošní otřesy měly své maximum kolem 4,1 stupně Richterovy škály. Tedy stejně jako včerejší zemětřesení.
Česko díky své geotektonické struktuře vykazuje relativně slabou seizmickou aktivitu, která je omezena pouze na obvodové části Českého masívu. Předpokládá se, že zemětřesení zde vznikají hlavně vlivem tlaku alpského systému na tento blok.
Svými účinky na území Česka zasahují také silnější otřesy z východoalpské oblasti, z Panonské pánve, Západních i Východních Karpat a jihovýchodního Německa.
Nejničivější zdokumentované zemětřesení na území bývalého Československa bylo 28. června 1763 v Komárně. Zahynulo při něm 63 lidí, dalších 102 bylo zraněno. V poslední době Česko zažilo spíše silnější otřesy na Chebsku a Sokolovsku na přelomu let 1985 a 1986, při kterých dokonce praskaly zdi a padaly komíny. Zemětřesný roj tehdy trval zhruba tři měsíce a nejsilnější otřesy dosáhly 4,6 až 4,9 stupně Richterovy škály.
Území s nejvýraznější seizmickou aktivitou je Kraslicko v západních Čechách. Ve 20. století zde byly zaznamenány významnější zemětřesné roje kromě 80. let ještě v roce 1908 a na přelomu let 1936 až 1937.
Druhá oblast v ČR, kde je třeba počítat s možností silnějšího zemětřesení, je hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách. V roce 1901 byl v tomto místě zaznamenán otřes o síle 4,7 Richterovy škály.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist