(c) Franklin Covey

V dnešním náročném prostředí globální ekonomiky znám málo manažerů, kteří by se nesetkávali s jevy, jako je utahování opasků, snižování nákladů, propouštění nebo reorganizace firmy.

Cítíme s lidmi, jejichž život je zasažen ztrátou zaměstnání a příjmů. Ale problémy těch, kteří ve firmě zůstávají, nejsou o nic méně traumatizující. Protože všichni jsou sevřeni obavami, kdy "přijde další jobovka", organizaci začne ovládat strach, nedůvěra, politikaření, defenzivní jednání, interní boje a svalování viny na druhé. V myšlení a činnosti talentovaných, avšak stresovaných manažerů a ostatních pracovníků nabudou vrchu problémy a obavy.

A jedná se o skutečně závažné problémy. Příjmy a zisky nezadržitelně klesají. Akcionáři se dožadují změn. Vztahy se zákazníky a dodavateli jsou napjaté. Méně lidí musí dělat více práce a navíc se potýkat s narůstajícími potížemi a cynickým přístupem vedení i kolegů. Všichni jsou pod tlakem.

Potíž je v tom, že jakmile někoho pohltí úvahy o řešení problému, obvykle přestane myslet kreativně. A když se člověk méně zaměřuje na vytváření skutečných hodnot, nutně následuje sestupná spirála sebenaplňující věštby ještě hlubších problémů.

Když řešíte nějaký problém, nepokoušíte se většinou něčeho zbavit? Jste-li ale v tvůrčím rozpoložení, snažíte se spíš, aby něco vzniklo. Přistupujete k témuž problému s jinak nastavenou myslí, s jiným úhlem pohledu a s větším nadhledem.

Žádná organizace pouhým řešením problémů skvělého úspěchu a růstu nedosáhne. Ovšem některé firmy potřebují restrukturalizaci, aby se přizpůsobily realitě trhu. Ale podniky, jež se těší trvalému růstu, se liší především tím, že v nich jsou zaměstnanci tvůrci, kteří se soustředí na zvyšování hodnoty. Podléhají finanční a provozní kázni, ale jsou tvořivou silou organizace.

Jak probudit tvořivost


Když postrádáte tvořivého ducha, musíte jej znovu získat nebo v sobě opět najít tvořivost dítěte. Začněte prostě používat svou představivost.

Einstein řekl, že představivost je víc než znalosti. Tvrdil, že téměř všechny velké věci, které ho napadly, se zrodily díky jeho imaginaci. Každý, kdo se narodí, je obdařen nesmírnou představivostí. Všichni máme moc představivosti - schopnost navodit si vnitřní stav nebo vidění, které je jiné či větší než to reálné. Pouze potřebujeme rozhýbat síly naší proaktivity a iniciativy.

Na co se zaměřit


1. Začněte s odstraňováním sil ve vašem životě, které vaše přirozené tvořivé schopnosti potlačují. Kdykoli se vnitřně nastavíme na řešení nějakého úkolu, dostaví se strach. Znervózníme a jsme ve stresu. V takovém stavu se pak naše cíle a prostředky k jejich dosažení zúží. Problémy zřídkakdy odejdou. Pokud rozvineme tvořivé myšlení, spousta našich problémů se vyřeší sama. Hlavní příčina, proč se řada podniků nerozvíjí, tkví v tom, že neví, jak zacházet s pracovníky, kteří jsou tvořivě orientováni a využívají svou představivost. To je podle mě tím, že management definují jako řízení, avšak tvořivá mysl se řídit nedá.

Namísto pouhého řízení vyzvěte pracovníky k účasti na vytvoření společné vize, smyslu a sepsání požadovaných výsledků. Dohodněte se na základních principech a nezbytných zdrojích. A nechte je, aby tvorbu výsledků řídili sami. Určete, jak bude každý za svůj úkol zodpovídat a jaké pozitivní nebo negativní důsledky to bude mít. Každému bude ponechána svoboda.

2. Vyhraďte si čas na svobodné tvoření. Jsem přesvědčen, že jednou z největších překážek tvořivosti je to, že je člověk stravován svou příchylností k naléhavým úkolům, že vůbec není schopen věnovat hlavní čas a energii těm nejskvělejším příležitostem. Když se osvobodíte a zaměříte svou mysl a schopnosti na využívání příležitostí, začnou se na povrch dostávat vaše nápady. Uspokojení z takto vyvinutého úsilí vás motivuje v tvořivosti vytrvat. A zjistíte, že tvořivě orientovanou myslí se těžkosti řeší lépe, než je-li mysl nastavená na vyřešení problému.