Obnovitelné zdroje energie v České republice

Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2007 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 4,7 %. Národní indikativní cíl tohoto podílu je pro Českou republiku stanoven na 8 % v roce 2010. Na celkové tuzemské hrubé výrobě elektřiny se hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela 3,9 procenta.

Při celkovém odhadu výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů je nutno zdůraznit, že rozhodujícím faktorem je spotřeba biomasy v domácnostech. Vzhledem k objemu jejího předpokládaného využití - odhad činí 29,5 PJ - má každá změna tohoto údaje fatální dopad na odhad celkového množství vyrobené tepelné energie.

Biomasa

Energetickým využíváním biomasy se pro účely energetické statistiky rozumí spalování dřevní a rostlinné hmoty včetně celulózových výluhů, a to jak samostatné, tak spolu s neobnovitelnými palivy za účelem výroby elektřiny či tepla. Pracovně je biomasa zjednodušeně rozdělována na následující kategorie: palivové dřevo; dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě; rostlinné materiály; brikety a pelety; celulózové výluhy; dřevěné uhlí.

V roce 2007 došlo k meziročnímu zvýšení výroby elektřiny z biomasy z 731 GWh na 968 GWh. Zčásti je to také tím, že přibyli noví výrobci (veřejné teplárny) spoluspalující biomasu s uhlím.

V roce 2007 bylo vyrobeno celkem 16 041 TJ tepelné energie, z toho byla většina využita ve vlastním závodě. Energie obsažená v biomase využité v roce 2007 k výrobě tepla činila 21 PJ.

Bioplyn

V České republice je tradičně ve velké míře využívána anaerobní fermentace jako součást technologie komunálních ČOV. Bioplyn zde vyrobený je především používán pro vlastní potřebu provozů (vyhřívání reaktorů, vytápění objektů, ohřev teplé vody). Velmi dramatický rozvoj zažívá v současné době výstavba bioplynových stanic. Ta svoji dynamikou předčila i rozvoj využívání skládkového plynu, který byl dominantní zvláště v předchozích letech. V roce 2007 bylo k energetickým účelům využito 150,5 mil. m3 bioplynu, což je o 20 % více než v loňském roce (122,9 mil. m3). Nejvíce se na tomto nárůstu podílela produkce bioplynových stanic, kde objem vyrobeného bioplynu vzrostl na 28 mil. m3. Energetický obsah veškerého využitého bioplynu činil v roce 3 188 631 GJ. Vyrobená tepelná energie je především využívána pro vlastní potřebu provozů, což je dáno hlavně umístěním skládek, ČOV a dalších bioplynových stanic mimo hlavní zástavbu obce.

Větrné elektrárny

Energie větru je v České republice v drtivé většině využívána k výrobě elektřiny určené k dodávkám do rozvodné sítě. Elektrárny s malým instalovaným výkonem slouží též pro vlastní potřebu majitele, jedná se však spíše o ojedinělé instalace.

Podle informací Energetického regulačního úřadu bylo koncem roku 2007 v ČR instalováno 113,8 MW elektrického výkonu ve větrných elektrárnách. Hrubá výroba elektrické energie z těchto větrných elektráren činila v roce 2007 celkem 125,1 GWh (v roce předchozím to bylo 49,4 GWh).

Prudký rozvoj výstavby větrných elektráren, který je markantní právě v současné době, je důsledkem přijetí zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE, dostupnou zahraniční technologií i relativně "jednoduchou a rychlou" výstavbou oproti konvenčním zdrojům. Větrné elektrárny jsou stavěny, resp. projektovány prakticky na území celé ČR. Současně jsou však zaznamenány četné protesty obyvatel v dotčených lokalitách, které v některých případech vyústily v zamítavé stanovisko místního referenda. V odlehlých horských oblastech Krušných hor také masivní výstavba větrných parků při kumulaci několika sousedních projektů zcela jednoznačně mění ráz krajiny.

Sluneční energie

Je zřejmé, že instalovaný výkon ve fotovoltaice prudce roste a prakticky již od roku 2007 je rozhodující část celkového výkonu připojena do sítě. Výroba v těchto systémech tak zcela převýší výrobu v nepřipojených systémech a statistická chyba tak bude minimalizována. Samozřejmě by bylo nejvhodnější provádět kombinované šetření u výrobců a dovozců, tak jako v případě solárních kolektorů a tepelných čerpadel, vzhledem k náročnosti se s ním však nepočítá.

Pro rok 2007 byl proveden odhad celkového instalovaného výkonu na základě informací ERÚ, SFŽP, referencí instalačních a výrobních firem a z dalších zdrojů. Největší nejistota je v odhadu dodávky malých systémů např. pro chaty.

Velmi hrubě lze odhadnout celkovou instalovanou kapacitu na 3961 kWp ke konci roku 2007 (včetně nelicencovaných zdrojů). Výrobu elektřiny v těchto systémech se odhaduje na cca 2,127 GWh.

Tepelná čerpadla

V této kategorii je zařazeno využívání tepla okolního prostředí (půdy, vody, vzduchu, odpadního tepla) pomocí tepelných čerpadel. Jako obnovitelná energie je chápána pouze ta část vyrobené energie, která odpovídá využité energii okolního prostředí.

V případě tepelných čerpadel vzduch-vzduch byly vykázány pouze takové jednotky, které byly určeny primárně k vytápění. Jejich nižší průměrný instalovaný výkon je dán instalací v objektech s nízkou tepelnou ztrátou. Vedle toho byla vykázána dodávka většího počtu klimatizací (tepelných čerpadel vzduch-vzduch), které však neslouží jako hlavní zdroj vytápění v objektu. Tyto instalace nebyly do této statistiky zařazeny.

Pro potřeby energetické bilance státu je klíčová informace o sektoru, kde byla tepelná čerpadla instalována. Podrobnější rozbory budou moci být provedeny v budoucnosti, až budou k dispozici roční data ČSÚ od subjektů nad 20 zaměstnanců. Šetření ČSÚ pro rok 2007 zatím nepřineslo požadovanou kvalitu těchto dat.

Zde stojí za pozornost informace, že v roce 2007 bylo nově připojeno 2162 odběratelů, prodej čerpadel do domácností však činil přes 3 000 kusů. To by znamenalo, že značná část je připojována nikoli v sazbách pro tepelná čerpadla, nebo budou připojena až v příštím roce (což znamená prudce rostoucí trend dodávek do domácností). Je to poprvé, kdy je indikován tak výrazný rozdíl mezi statistikou MPO a distribučních společností. Pokud se tento rozdíl nepodaří vysvětlit na základě dodatečných informací, je nutno počítat s tím, že bezvýhradné použití údajů o počtech odběratelů mohou vést k silnému podhodnocení statistiky.

Geotermální energie

Do této kategorie se podle současné evropské energetické statistiky zařazuje využívání tepla získaného z nitra země k výrobě elektřiny, či k přímému vytápění budov nebo zemědělských zařízení (skleníky) atp., bez využití tepelných čerpadel. Tato jsou z řady dalších důvodů zařazena v předchozí kapitole této zprávy. Přímé využívání geotermální tepelné energie není v ČR pravděpodobně prováděno. Projekty na případnou výrobu elektrické energie nepřímo z energie geotermální jsou zatím ve stádiu příprav a úvah. Nejdále zatím postoupil projekt využití geotermální energie v Litoměřicích. Na úspěchu tohoto projektu, kde je počítáno s kombinovanou výrobou elektrické a tepelné energie, nepochybně závisí rozvoj využívání této energie v další lokalitách ČR. Specifické je využití termálních vod v lázních a bazénech. Podle Myslila et al (2005) je v současné době geotermální energie využívána v 11 hlavních lázeňských centrech. Užití geotermální energie v lázních a bazénech je odhadováno na 90 TJ/rok při kapacitě 4,5 MWt (Lund 2005). Tyto hodnoty však nevstupují do energetické bilance a nejsou ani přímo zahrnuty do statistiky využívání OZE.

Pramen: MPO