Aktuální situace na rezidenčním trhu

Všechny argumenty hovoří pro to, že poptávka po novém bydlení v Praze bude trvat i nadále. Podle nezávislého průzkumu agentury STEM/ MARK uvažuje čtvrtina domácností z Prahy a okolí v horizontu tří let o koupi nového bytu nebo domu v hlavním městě. Další skupiny potenciálních kupců tvoří mimopražští obyvatelé. Pořídit si druhý byt v Praze se stalo trendem. Tento byt si mnozí kupují jako investici nebo v něm například bydlí děti při studiích v Praze. Významnou skupinu zájemců o byty tvoří také cizinci. A dá se předpokládat, že jejich zájem ještě vzroste. Vláda totiž schválila návrh novely devizového zákona, která cizincům umožní od května příštího roku nákup rezidenčních nemovitostí v Česku. Novela usnadní transakce obyvatelům ze zemí mimo EU, kteří u nás doposud mohli investovat do bydlení jen prostřednictvím firmy.

Česká republika si v počtu bytů v poměru k počtu obyvatel nestojí špatně. Při přepočtu na tisíc obyvatel připadá zhruba 440 bytů. Zásadní problém je však v kvalitě bytového fondu. Kolem třiceti procent všech bytů u nás je v dosluhujících panelových domech. Kvalitních nových bytů a rodinných domů je v Praze nedostatek a trh má tady velký potenciál.

Vývoj nového bydlení

Společnost Central Group očekává další růst cen nového bydlení v dobrých lokalitách v Praze o 5 až 10 % ročně. V ostatních lokalitách očekává stagnaci cen. U starších bytů lze očekávat cenový pokles. A to nejvíce u bytů ve starších panelových domech, kde by mohlo dojít k poklesu ceny až o pětinu.

Na důkaz svého tvrzení, že trh nového bydlení v dobrých lokalitách v Praze bude nadále růst, nabízí Central Group od podzimu letošního roku garanci výnosu 5 % ročně. A to pro všechny zájemce o nový byt nebo dům ve všech svých lokalitách v Praze a okolí, kde společnost staví nebo výstavbu připravuje. "V současné krizi na světových finančních trzích je koupě nového bytu nebo domu v dobré lokalitě tou jednoznačně nejjistější investicí. To platí pro osobní i firemní peníze. Central Group nyní investuje do nemovitostí více než dříve," hodnotí situaci Dušan Kunovský.

Hlavním důsledkem současné finanční krize je nedostatek likvidních prostředků na českém realitním trhu. Kdo má v současnosti volné finanční prostředky, tomu se otevírají velké investiční možnosti. Naopak postiženy jsou firmy vysoce závislé na úvěrovém financování. Banky totiž výrazně zpřísnily podmínky pro financování developerských projektů. Úvěry se hůře získávají, jsou dražší a banky žádají vyšší předprodeje a také vyšší objem vlastních zdrojů developera.

Financování zadrhává

To je však určitý paradox. České banky se i v minulých letech chovaly daleko konzervativněji než bankovní domy v USA a západní Evropě, a to včetně oblasti hypotečních úvěrů. Problémy s delikvencí klientů tedy v tak masivním měřítku českým bankám nehrozí. Podle oficiálních údajů se podíl neplatičů pohybuje okolo dvou procent. Nehrozí tedy ani hromadný výprodej nemovitostí ze zástav bank. Obdobně i v oblasti financování developerských projektů dochází k jistému negativnímu posunu v jejich vnímání ze strany bank, což ovšem nesouvisí ani tak s reálným hodnocením jednotlivých projektů jako spíše s direktivou opatrnosti, která přichází od mateřských bank. Je třeba si uvědomit, že většina českých bank patří do nadnárodních bankovních skupin, které byly problémy na světových finančních trzích více či méně zasaženy. České banky podle dostupných vyjádření žádné markantní přímé škody nezaznamenaly. Také likvidní situace hlavních hráčů na bankovním trhu je podle dostupných zdrojů dobrá. S trochou nadsázky lze říci, že psychóza v managementu zahraničního vlastníka může být někdy silnějším faktorem nežli tuzemské ekonomické ukazatele. n

Jiří Kučera