V létě rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, že před osmi lety, když uvalil nucenou správu na družstevní záložnu Pria, poškodil český stát její práva. Záložna má podle soudu nárok na odškodné a stát se s ní měl do tří měsíců od rozsudku domluvit na jeho výši. Pria, která u soudu nárokuje půl miliardy korun, však zatím peníze nedostala.

Případ na mrtvém bodě


"Vláda požádala jednak o prodloužení tříměsíční lhůty na dohodu, jednak podala k Evropskému soudu žádost o přezkoumání rozhodnutí takzvaným velkým senátem. Lhůta prodloužena byla, zda soud i žádosti o přezkoumání vyhoví, nevíme," říká Vít Schorm z ministerstva spravedlnosti, který je vládním zmocněncem pro tento případ. Přijme-li kauzu velký senát, půjde v podstatě o odvolací řízení.

Stížnost za Priu do Štrasburku podávaly statutární orgány zkrachovalé záložny. Tedy lidé, kteří stáli v jejím čele: František Zoubek, který byl předsedou záložny a dnes si odpykává šestiletý trest za operace, které podle soudu záložnu poškodily. Nebo jeho sestra Ludmila Kramolišová, šéfka dozorčí komise zkrachovalé záložny.

Ačkoliv soud ve Štrasburku dal šéfům záložny za pravdu v tom, že stát poškodil jejich práva, neřešil, zda bylo uvalení nucené správy oprávněné. Vyšel totiž z toho, že proti uvalení nucené správy neměli šanci se bránit.

Nucená správa byla vyhlášena na základě kontroly, jež zjistila několik podezřelých operací. "My jsme neměli šanci kontrolní protokol rozporovat, nemohli jsme se bránit," říká Kramolišová.

Schorm uznává, že určitá procesní pochybení v postupu státu lze najít. "V té době byla nešťastná právní úprava, jež nedovolovala přezkoumání rozhodnutí o nucené správě. Zákon se pak měnil."

Zároveň ale Schorm zdůrazňuje: "Soud se vůbec nezabýval tím, jaká byla faktická situace v záložně, zda byly pro nucenou správu věcné důvody. Neodpověděl tak na tu základní otázku, která nás i žalující stranu zajímá nejvíc."

Podle Kramolišové je situace jasná. "Nucená správa byla uvalena nezákonně, nebyly k ní důvody. Na rozdíl od jiných kampeliček byla Pria zisková a likvidní."

Zásah bez důvodu?


Faktem je, že ani jeden ze tří důvodů, kvůli kterým byla nucená správa na Priu vyhlášena, neuznal později soud jako prohřešek proti zákonu.

Oč šlo? Pria podle Úřadu pro dohled nad kampeličkami v rozporu se zákonem nakupovala akcie - to záložny nesměly. Jenomže Pria akcie získala jako záruku za půjčku, a to možné bylo.

Dalším důvodem zásahu byly obchody Prie se soukromou společností jejího šéfa LVP. Třetím důvodem k uvalení nucené správy byly podle Úřadu pro dohled nad záložnami vklady do dceřiné firmy záložny, jež se jmenovala MLM. To vše ale šéfové záložny obhájili.

Zato nucený správce po svém příchodu do Prie přišel na jiné operace, kvůli nimž podal na Zoubka (a jeho dceru Kamilu Březinovou, místopředsedkyni Prie) trestní oznámení, na jehož základě byli oba odsouzeni. Tresty padly za to, že Pria platila přestavbu domu Zoubkovy manželky nebo posílala vysoké platby spřátelené firmě Grüntrans. A také za to, že pouhý den před uvalením nucené správy si Zoubkův bývalý zeť odnesl z pokladny Prie pět milionů korun pro Zoubkovu firmu LVP, s níž záložna uzavřela smlouvu na mediální zastupování na čtyři roky dopředu.

"Šlo o transakce, které by byly ziskové, kdyby je nucený správce dokončil. A jen díky smlouvě s LVP jsme získali peníze na znalecké posudky, na právní obranu kampeličky. Jen díky tomu jsme byli schopni podat i žalobu do Štrasburku," prohlásila Kramolišová.

O odškodné se hraje dál


Zatímco ve Štrasburku čeká na konečné řešení stížnost Prie na stát, ani u českých soudů stále není kauza definitivně uzavřena.

Ve hře totiž i po letech zůstává ještě pravomocně nerozhodnutá žádost o odškodné za újmu, údajně způsobenou nucenou správou. Zatímco ve Štrasburku Pria uplatnila jen půl miliardy korun odškodného, u českých soudů žádá o 1,22 miliardy. "V té sumě je kromě majetku, o nějž jsme přišli, i ušlý zisk z plánovaných operací, jako byla koupě zlatých dolů v Africe a další obchody," řekla Kramolišová.