/Od naší zpravodajky v Bruselu/
Nabucco, polozapomenutý projekt stavby plynovodu, který má do Evropy vést plyn ze Střední Asie, se díky rusko-ukrajinskému sporu znovu dostal do módy. Česko jeho urychlení označuje za jednu z priorit svého předsednictví Evropské unii.
Příští týden se země a firmy, které se projektu účastní, sejdou v Budapešti, aby se probraly seznamem potíží, které musejí překonat, než budou moci poprvé slavnostně otočit kohouty. A je to seznam dlouhý, plný ekonomických, technických a politických problémů. Jedno je ale jisté už teď: i když se plynovod nakonec podaří postavit, evropský problém úplně nevyřeší.
První problém představuje Turecko. To má v transportu plynu ze Střední Asie zásadní úlohu a je si toho vědomo, a ze všech sil se snaží z toho něco finančně a politicky získat.
Konsorcium firem, které plynovod chtějí stavět, nabízejí Turecku tradiční podmínky: poplatky za transport plynu přes turecké území. Turci by navíc chtěli za odměnu dostávat část plynu za zvýhodněné ceny. Na politické úrovni hrají Turci o to, aby za plynovou pomoc uslyšeli od EU nějaký termín vstupu do evropského klubu. Ten jim ale nikdo v Evropě nedokáže dát. Nabucco zatím také nemá zajištěny dodávky plynu. Jeho zástupci se s pomocí euroúředníků pokoušejí okouzlit ázerbájdžánské a turkmenské politiky. Obě středoasijské země se ale k projektu stavějí rezervovaně.
Rusko se jistě popere o každý kubík středoasijského plynu. Už letos Gazprom nečekaně vstřícně zvedl ceny, za které odebírá turkmenský plyn a jeho šéfové jsou častými hosty v Ázerbájdžánu. "Nakonec rozhodne, kdo jim nabídne víc peněz," říká jeden z úředníků Evropské komise, který má projekt na starost.
Ale i kdyby Nabucco sehnalo dostatek plynu, nikdy nebude moci ruskou cestu zcela zastoupit. Jen přes Ukrajinu pošle Rusko do Evropy 120 miliard kubíků plynu ročně. Kapacita Nabucca by měla být nanejvýš 31.
