Náhradu mzdy proplácí firma jen za dny směny

- Příklady výpočtu nemocenské pro lidi s různou pracovní dobou n Firma neplatí, když pracovník onemocní v krátkém směnném týdnu

Nový zákon o nemocenském pojištění platí teprve 14 dnů a účetním v mnoha firmách již způsobuje bolesti hlavy. "Zvláště malé organizace, které neměly zkušenosti s výpočtem nemocenské a mají zaměstnance s nepravidelnou pracovní dobou, se toho obávají," říká Jitka Vítková ze Svazu českých a moravských výrobních družstev.

Náhrady mzdy jsou firmy povinny vyplácet během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ze svých prostředků. "Firmy by měly platit náhradu mzdy pouze za dny, kdy měl zaměstnanec hlášenou směnu nebo práce připadla na dny státem uznaných svátků," říká Martin Jelínek z daňové a mzdové poradenské společnosti ADAR. První tři pracovní dny s výjimkou karantény přitom nebývají placeny. Náhrada za čtvrtý až 14. den nemoci pak činí 60 procent průměrné hodinové mzdy (vypočtené z takzvaných redukčních hranic - pozn. red.) za uplynulé čtvrtletí. Tato mzda se přitom vynásobí počtem plánovaných pracovních hodin.

Období, kdy firma vyplácí náhradu mzdy, začíná v den, kdy je zaměstnanec uznán práce neschopným. Výjimkou jsou případy, kdy má tento den směnu již odpracovanou. Pak 14denní lhůta začíná běžet až následující den. Období končí po uplynutí 14. kalendářního dne o půlnoci. Pokud by tak například zaměstnanec měl v tu dobu noční směnu s přesahem do 15. dne, počítala by se pouze její poměrná část.

Rozpis směn udělejte včas

Výpočet náhrady mzdy přitom začíná u první směny, kterou zaměstnanec po odchodu na nemocenskou zcela nebo zčásti neodpracoval. "Pro účely náhrad proto musí zaměstnavatel i u nepravidelných výpomocí rozvrhnout týdenní pracovní dobu do směn dopředu," upozorňuje Jiřina Severová z Institutu Svazu účetních. Rozvržení může být fiktivní, a to buď na všechny dny v týdnu stejně, nebo je stanoven výkon práce pouze v některých dnech v týdnu.

Konkrétní popis, jak při výpočtu postupovat včetně příkladů, zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí na webové adrese http://www.mpsv.cz/cs/5941.

Výpočet náhrady mzdy přitom není jediným problémem, kterým firmy čelí. "Zatím nemáme aktualizovaný účetní software," říká Stanislav Filip, vedoucí personálního útvaru společnosti Navatyp Group. Přizpůsobovat jej budou okolo 20. ledna, takže s lednovými výplatami již jeho firma problémy mít nebude. "Potíže ale čekají menší firmy, které používají méně dokonalé programy nebo jejichž účetní neprošli včas školením," varuje Stanislav Filip.

S tím souhlasí i Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnanecké sekce Svazu průmyslu a dopravy. "Obrací se na nás poměrně dost firem, které se na to ptají," říká. Jako prozatímní řešení jim Svaz doporučuje kalkulačku na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Ta je dostupná na adrese http://www.mpsv.cz/cs/5752.

Jak jednat s úřadem

"Problémová se mnoha firmám zdá i elektronická komunikace s okresními správami sociálního zabezpečení," říká Jitka Hejduková. Konkrétně přitom jde o připravenost k elektronickému sdílení dat. Pro takový případ doporučuje kontaktovat přímo příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), která pořádá speciální semináře.

Pokud jde o samotnou komunikaci s OSSZ, vstupuje do ní zaměstnavatel pouze ve třech případech. "V prvním zasílá správě sociálního zabezpečení žádost o nemocenskou pro zaměstnance spolu s Přílohou k žádosti o dávku nemocenského pojištění, pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů," říká Jana Buraňová, vedoucí odboru komunikace České správy sociálního zabezpečení. Dále musí firma zaslat OSSZ kopii hlášení o provedené kontrole zaměstnance, pokud jej přistihne, že nedodržuje léčebný režim. Pokud se rozhodne požádat o kontrolu správu sociálního zabezpečení, může tak učinit, a to nejlépe písemnou formou.