To tvrdí John C. Camillus, řádný profesor a do září 2008 také proděkan University of Pittsburgh. Výzkumu v oblasti strategického plánování a managementu se věnuje již řadu let. Své výsledky publikoval ve čtyřech knihách a mnoha odborných článcích. Do České republiky ho na začátku letošního roku přivedla ojedinělá studie, která má dokázat, že při podnikání je lidskost a sociální odpovědnost firem naprosto nutná pro jejich ekonomický úspěch. O svém výzkumu, jeho cílech, ale i dopadu ekonomické krize na sektor vzdělávání se rozhovořil v exkluzivním rozhovoru pro magazin Hospodářských novin Kariéru Speciál.
Vaše studie je převážně o lidskosti a sociální odpovědnosti firem spojenou s jejich podnikáním. Je opravdu tak důležité zahrnout takovéto otázky do firemních strategií a myšlení? Věříte, že to může jít ruku v ruce s ekonomickými výsledky?
Odpověď je jednoznačně "Ano!" Dokonce si myslím, že úspěch v ekonomických rovinách závisí a současně je důsledkem pozornosti kritériím, které já souhrnně označuji výrazem "lidskost". Tato kritéria jsou dvě. Spočívají v uznávání všech lidí a schopnosti být při rozhodování lidský. Uznávání všech lidí znamená respektování globálního myšlení a důsledků obchodních rozhodnutí a také respektu lidí ze všech ekonomických vrstev. V současném světě je naprosto nezbytné být orientován globálně. Mnoho firem může z globálních příležitostí těžit, ale žádná z nich se nevyhne dopadu globálních souvislostí. Ukazuje se, že uznávání všech ekonomických vrstev, obzvláště těch chudších, které byly dlouho ignorovány, nabízí potenciál pro velký zisk.
Můžete uvést konkrétní příklad?
V Indii se například každý měsíc prodá devět milionů nových mobilních telefonů, spousta z nich lidem, kteří vydělávají jen pár rupií denně, ale používají levné telefony způsobem, který jim ještě zvýší příjem. Společnosti nabízející tyto telefony a plány dosahují výnosů v milionech rupií. Kromě toho inovace a vývoj výrobků, jež jsou stimulovány pozorností těmto segmentům "modrého oceánu", vedou zpětně k lepším a novým výrobkům pro tradiční segmenty s vyššími příjmy. Pojmem "být lidský" tedy mám na mysli řadu věcí. Tak například: uznávání dobrých návrhů, jež umožní dostupnost výrobků a nápadů pro každého; navrhování výrobních procesů a montážních linek, které jsou bezpečné a nezpůsobují úrazy; využívání ergonomického myšlení, aby například ženy mohly bezpečně řídit auta díky nastavitelnosti pedálů a místu pro uložení peněženek; navrhování a nabízení finančních nástrojů, které zákazníky nepřivádí na mizinu, což by nakonec vedlo k selhání ekonomických systémů - připomeňme si nedávný vývoj méně bonitních hypoték v USA. A v neposlední řadě vycházení vstříc vlastním zaměstnancům. Skutečná péče o ně je nesmírně důležitá. Protože jejich schopnosti, věrnost, dobré jméno a propojení jsou pro všechny organizace klíčové.
Co přesně chcete prokázat? Jaké jsou cíle vašeho projektu?
Cílem projektu je ukázat, že strategické rozhodování založené na lidskosti má příznivý dopad na zisky. Také chci vysvětlit společnostem, jak tato kritéria používat při rozhodování. U tradičních, přímočarých, na jedno kritérium orientovaných procesů se budou muset začít využívat procesy a techniky strategického rozhodování, které využívají četná kvalitativní kritéria. Jednoduše chci prokázat, že když se při strategickém rozhodování uznává "lidskost", společnost z toho má přínos.
Co vás vedlo ke studování tohoto projektu? Je to zájem váš a vašich kolegů nebo cítíte, že je to prostě zapotřebí?
Vlastně jsou to oba důvody. Jde o osobní zájem mnoha mých kolegů i můj vlastní. Potřeba tohoto přístupu narůstala během posledních dvou dekád a dnes je opravdu evidentní. Během posledních dvaceti let si společnosti postupně začaly uvědomovat, že pozornost věnovaná faktorům, jako je kvalita, zisky spíše zvyšuje než snižuje. Že pozornost bezpečnosti je nesmírně prospěšná. Že péče o zaměstnance vede k získání oddané a motivované pracovní síly, k růstu znalostí a schopností, ke spokojeným zákazníkům a k větší ziskovosti. Smutná současná situace amerických výrobců automobilů, zmatek s hypotékami a následné globální ekonomické problémy by pravděpodobně nenastaly, kdyby se namísto krátkozrakého důrazu na čtvrtletní zisky využívala kritéria čerpající z "lidskosti". Americké automobilové společnosti se mohly na zaměřit na využití paliv, bezpečnost či obnovitelnou a čistou energii. Kořistnické půjčování majitelům nemovitostí mohlo být spíše výjimkou než pravidlem. Spojené státy i celý svět by na tom byly lépe.
Jak budou výsledky vaší případové studie využity? Stanou se materiálem pro studenty nebo budou shrnuty do příručky pro firmy a povedou k "naočkování" lidského přístupu do jejich strategického plánování?
Případové studie se budou používat při výuce v našich seminářích Executive MBA a MBA. Celosvětový program Executive MBA University of Pittsburgh působí na třech kontinentech a chystá se zakotvit na čtvrtém. Naše semináře MBA ve Spojených státech lákají studenty z více než 15 zemí, přičemž ze samotných Spojených států jich je jen méně než polovina. Naši studenti společně s fakultou uznávají skutečnost, že dnešní svět obchodu je globální a případy, které v různých zemích zpracováváme, jim pomohou pochopit, jak úspěšné jsou firmy v různých zemích, a pomohou je připravit na globální svět obchodu.
Studie, které jsou zatím ve stádiu vývoje, se také zaměřují na firmy, které kritéria "lidskosti" již účinně používají nebo k nim směřují. Jejich procesy rozhodování ukážou studentům a lidem ze světa obchodu, jak tato kritéria využívat v praxi, a doufáme, že všechny případy společně budou sloužit jako příručka pro firmy, jak jste zmínila. Tyto případy zveřejníme na webových stránkách. Kromě toho budeme také prezentovat příklady z těchto výzkumů na mezinárodní konferenci Business of Humanity, která se bude konat začátkem roku 2010. Příklady budou také součástí knihy, která vyjde po konferenci.
Právě se nacházíte uprostřed shromažďování údajů pro vaši případovou studii a dostal jste se do kontaktu se spoustou českých firem. Jaký je váš názor na ně a na české manažery? Je jejich politika lidská a sociálně odpovědná vůči zákazníkům? Jak hodnotíte jejich strategie vůči zaměstnancům?
University of Pittsburgh působí v České republice již téměř dvacet let. Kromě toho zde úzce spolupracuje s U.S. Business School Praha. Díky tomu jsme schopni najít mnoho výborně řízených českých firem, které mohou sloužit jako vynikající příklady přístupu, který studujeme. Dvě české firmy, na které se zaměřujeme v prvním kole zpracovávání případu, jsou EMCO a Vodafone. To jsou dvě brilantně řízené české firmy, které mohou sloužit jako celosvětová měřítka pro ekonomicky úspěšné a lidsky orientované podniky. Obě mají pevné hodnoty, které provází jejich obchodní rozhodnutí, obě se pečlivě starají o blaho svých zaměstnanců a zákazníků, obě využívají inovační a rozmanité přístupy řízení a v obou firmách jsou vedení i zaměstnanci pyšní na to, že jsou jejich součástí. To má pozitivní odraz v užitku, které jejich firmy přináší. V případových studiích budeme podrobně popisovat jejich filozofii, řídicí postupy a procesy rozhodování.
Jaký bude mít ekonomická krize vliv na strategické řízení firem? Očekáváte, že firmy omezí svůj "lidský a odpovědný" přístup? S čím jste se dosud setkal a jaký je váš odhad situace?
Současná ekonomická krize ve skutečnosti vyzdvihuje potřebu odpovědného a lidsky orientovaného rozhodování. V odpovědi na předchozí otázku jsem se zmínil, že problémy průmyslu v oblasti autovýroby a finančních služeb ve Spojených státech mohou být do značné míry spojeny s nedostatkem pozornosti věnované lidskosti při rozhodování. V důsledku krize si manažeři, politici i široká veřejnost začínají být hluboce vědomi odpovědnosti firem přispívat společnosti a veřejnosti v oblasti, kde působí. Nevím, jak by se firmy mohly přenést přes současnou krizi nebo jak by se mohly chovat poté, aniž by si uvědomily potřebu a důležitosti lidskosti jako měřítka pro udržitelný ekonomický výkon. Doufáme, že prostřednictvím současného výzkumu nabídneme jednoduchý model řízení, který ukáže manažerům techniky a procesy nutné k uplatnění kritérií lidskosti. Také doufáme, že je prostřednictvím případových studií přesvědčíme, že tento přístup posílí jejich ekonomickou udržitelnost.
Nebojíte se, že krize ovlivní i sektor vzdělávání? Například v českém prostředí je vzdělávání obvykle považováno za jeden z prvních zdrojů úspor v rozpočtech. Jaký na to máte názor vy?
Na fakultu jsem se vrátil v září 2008 jako řádný profesor po skončení mého působení v roli proděkana. Podle zkušeností získaných na této pozici a jako člen fakulty očekávám, že v důsledku krize může dojít k různým scénářům vývoje, které ovlivní obchodní vzdělávání. Počet studentů, kteří se rozhodnou pro postgraduální studium, se obvykle při recesi zvyšuje, protože studenti očekávají potíže při hledání práce. Proto investují do své lepší připravenosti na trh práce. Současná recese však výrazně snižuje dostupnost úvěrů, takže zvýšený počet přihlášek na postgraduální studium možná nebude tak rozsáhlý jako v době předchozích recesí, protože studenti nebudou schopni financovat své vzdělávání tak snadno. Firmy pravděpodobně omezí své rozpočty na vzdělávání a rozvoj řízení, takže manažerské vzdělávání bez titulu a EMBA programy zažijí pokles - v nejbližším roce či dvou.
Věříte, že dodatečné vzdělávání může být užitečné v době propouštění a omezování zaměstnanosti? Myslíte si, že může někomu pomoci udržet si či získat práci?
Pokud firmy věří v potenciál svých zaměstnanců a pokud uznají, že znalosti jsou základem pro konkurenceschopnost a úspěch, pak budou i nadále investovat do rozvoje svých zaměstnanců a do posílení jejich věrnosti. Zaměstnanci, kteří byli propuštěni, musí také dnešní dobu vnímat jako příležitost k rozvoji svých znalostí a zlepšování vlastních dovedností. Pokud dokáží své nově nabyté schopnosti předvést svým potenciálním zaměstnavatelům, pak se jim pravděpodobnost a perspektiva dobré práce jasně zvyšuje.
John C. Camillus
začínal svou profesionální dráhu jako profesor na Indickém insititutu managementu v Ahmedábádu. Od roku 1977 je členem profesorského sboru University of Pittsburgh. Na pittsburské fakultě Joseph M. Katz Graduate School of Business také zastával v letech 2007 - 2008 funkci proděkana. Jako konzultant pracoval pro necelých 70 organizací a řadu firem z prestižního žebříčku Fortune 500.
Akademické tituly
Doktorát (Business Administration), Harvard University
Postgraduální diplom (Management), Indický institut managementu v Ahmedábádu
Bakalářský titul (Technologie), Indický technologický institute v Madrasu
Témata přednášek
Systémy strategického plánování (PhD)
Konkurenceschopnost v globálním prostředí (EMBA a MBA)
Strategický management (MBA)
Strategické plánování (MBA)
