Během privatizace v 90. letech 20. století podniky bojovaly o vlastní přežití a vazby se školami se zpřetrhaly, což mělo za následek, že se pak žáci nemohli seznamovat s nejmodernějšími technikami. Přestože se tato situace v posledních letech zlepšuje, stále není spolupráce mezi školami a podnikovou sférou na dostatečné úrovni.
Změnit by to měla celá řada novinek. Například ministerstvo školství připravuje nové možnosti finanční motivace pro podniky, které se věnují vzdělávání žáků a studentů. Na zlepšení spolupráce škol se zaměstnavateli má vliv také probíhající školská reforma. Zástupci podniků mohou podstatným způsobem ovlivňovat obsah vzdělávacích programů, které si nyní školy přímo na míru připravují, jsou členy řešitelských týmů připravujících jednotná zadání závěrečných zkoušek učňů a působí jako členové komisí při těchto zkouškách i maturitách.
Hlavní je motivace žáků
Při spolupráci s podniky přisuzují školy největší význam "motivačním" cílům, jako je seznámení žáků s reálným pracovním prostředím (66 % škol), motivace žáků pro zájem o vyučovanou odbornost (61 %) a motivace pro uplatnění v ní (57 %). Na druhé straně jen 18 % škol připisuje velký význam tomu, aby se obsah výuky přibližoval potřebám zaměstnavatelů. Zjistil to Národní ústav odborného vzdělávání v šetření mezi středními odbornými školami.
Motivačních cílů lze dosáhnout exkurzemi žáků a jejich odbornou praxí i výcvikem ve firmách, vliv mají i přednášky odborníků pro žáky či brigády. Proto má spolupráce škol a podniků nejčastěji právě tyto formy.
Zajímavé je, jak školy hodnotí svou úspěšnost při naplňování jednotlivých cílů spolupráce se zaměstnavateli. Zdá se, že v tomto ohledu platí nepřímá úměrnost. Školy ve své většině nepovažují za důležité, aby se obsah výuky přibližoval potřebám zaměstnavatelů, přitom se domnívají, že tento cíl úspěšně plní. Považují svou výuku s ohledem na potřeby zaměstnavatelů za uspokojivou, což není vždy v souladu s prezentovanými názory podnikové sféry.
Z pohledu škol se také úspěšně daří seznamovat žáky s reálným pracovním prostředím a v tomto případě s nimi souhlasí i zaměstnavatelé. Naopak nejméně jsou školy úspěšné při motivování žáků, aby měli zájem o svůj obor a chtěli se v něm uplatnit, přitom právě tyto cíle školy považují při spolupráci s podniky za nejvýznamnější.
Proč se spolupráce nedaří
Důvod neúspěchu při spolupráci s podniky vidí školy většinou v nedostatečném zájmu zaměstnavatelů, často ale také přiznávají, že firmy k tomu nemají dostatek finančních prostředků a chybí jim příznivější legislativa či daňové úlevy. Školy také upozorňují, že za současné situace je spolupráce s firmami ve velké míře závislá na osobních kontaktech. Školy v poslední době registrují zvýšený zájem firem o provádění odborného výcviku, ale na druhé straně tento výcvik nebývá na žádoucí úrovni, mnohdy jsou žáci chápáni jako pouhá náhrada za chybějící pracovníky, bez ohledu na potřeby výuky.
Velmi zajímavé jsou také postřehy škol, které realizují další vzdělávání pro dospělé. Domnívají se, že pokud přitom spolupracují se zaměstnavateli, zvyšuje to prestiž školy a zkvalitňuje se práce pedagogů. Některým školám se díky tomu daří dosáhnout významného postavení v oblasti rekvalifikací. n
NÚOV
Podrobnější informace obsahuje studie Partnerství škol a zaměstnavatelů, která je dostupná na www.nuov.cz
