Největší letiště Evropy

Spousta našich dalekých cest, výprav nebo expedic začíná právě zde – na letišti. To slovo pro mnoho lidí zní až exoticky a skrývá v sobě představy snění, dálek, svobody. Vždyť jak jinak se během pár hodin objevíte na úplně jiném konci světa?
Zatímco malá provinční letiště připomínají mnohdy autobusová nádraží, větší letiště už mohou na jednoho působit až depresivně. Vždyť se vlastně jedná o velká města ve městech, kde se najednou pohybuje až několik desítek tisíc lidí. Věděli jste například, že mezinárodní letiště Frankfurt nad Mohanem, provozované firmou Fraport (kromě toho provozuje ještě menší letiště Frankfurt/Hahn), je největším zaměstnavatelem v Německu, co se týče počtu pracovníků na jednom místě? Na výplatní pásce tohoto letiště je totiž zhruba 68 tisíc zaměstnanců.
Ono je vůbec zajímavé sledovat různé statistiky o letištích. Tak se můžete dozvědět, že na některých startují nebo přistávají letadla každou minutu, případně kde je nejlevnější vaše oblíbená kolínská. A samozřejmě také neméně podstatný fakt, jak dlouho budete čekat ve frontě na odbavení.

Co byste měli vědět
Pojďme se společně proletět po Evropě. Než vyrazíte na cestu, je třeba si říct pár základních faktů. Tak třeba že každé letiště na světě má svůj identifikátor nebo chcete-li kód. Schválně se podívejte na letenku, určitě tam najdete třípísmennou zkratku, v případě pražského letiště by to mělo být PRG. Tento kód má na svědomí asociace IATA (International Air Transport Association – Mezinárodní asociace letecké dopravy) se sídlem v Montrealu.
Identifikační kód jednotlivých letišť má jednu velkou nevýhodu – hned 323 kódů je použito pro více než jedno letiště. Čistě teoreticky se vám tak může stát, že poletíte na jedno letiště, a vaše zavazadla skončí na nějakém úplně jiném (to se stává poměrně často, ale může za to spíš lidský faktor než letištní kódy).
Druhým identifikátorem je čtyřznakový ICAO kód. Ten zůstává většinou pasažérům skryt, používají ho totiž hlavně meteorologové, řídící letového provozu a piloti. Ruzyně má ICAO kód LKPR. První písmeno označuje region, druhé konkrétní zemi (letiště na českém území mají všechna první dvě písmena LK), třetí a čtvrté jsou pro každé letiště v dané oblasti unikátní.
Tento článek ale nebude o kódech, značkách, které můžete koupit v duty free obchodech jednotlivých letišť, ani o restauracích, autopůjčovnách nebo hotelech a službách na letišti. Nabídka je totiž – alespoň tedy v Evropě – víceméně shodná. Zaměřili jsme se na zajímavosti pěti nejvytíženějších letišť na starém kontinentě. Abychom se na ně ale dostali stylově, musíme tam doletět. Nejsnáze z největšího a nejdůležitějšího domácího letiště – Letiště Praha.

Letiště Praha
V dubnu roku 2007 Letiště Praha oslavilo 70. výročí od zahájení provozu. Je největším mezinárodním vzdušným přístavem v České republice i v rámci nových členských zemí Evropské unie. Zatímco ve třicátých letech minulého století se cestující dali počítat v řádu tisíců, v současné době se jedná o miliony. Magickou hranici 10 milionů odbavených cestujících překročilo Letiště Praha poprvé ve své historii v roce 2006.



První letadlo na Ruzyni přistálo 5. dubna 1937. Tehdy si letiště vystačilo s travnatou plochou, na které bylo vyznačeno pět směrů pro vzlety a přistání. V průběhu čtyřicátých let byly vybudovány první čtyři zpevněné dráhy. Zcela nová koncepce dráhového systému přišla s nástupem proudových letadel. V šedesátých letech tak byla například zahájena výstavba nové vzletové a přistávací dráhy nesoucí označení 06/24, která slouží jako hlavní dráha dodnes.
Dalšího rozšíření se letiště dočkalo až v roce 1997, kdy byl do provozu uveden nový odbavovací terminál 1 s kapacitou 6,8 mil. odbavených cestujících za rok a terminál 3, který je využíván zejména pro privátní lety. V roce 2006 byl otevřen nejmodernější terminál 2, který zásadně zvýšil kapacitu, komfort cestujících a zároveň umožnil oddělit provoz na destinace do Schengenu a mimo něj.
V letištních terminálech 1 a 2 je k dispozici 122 přepážek pro odbavení a z 57 odletových východů je 33 vybaveno pohodlnými nástupními mosty pro spojení terminálu přímo s letadlem. Díky nové třídírně vzrostla také kapacita odbavených zavazadel až na 5000 kusů za hodinu.
Letiště zaměstnává zhruba 2400 lidí. Na bezproblémovém chodu se podílí celá řada profesí, z nichž některé jsou opravdu unikátní. Vedle koordinátora slotů (zajišťuje časy pro vzlety a přistání letadel v návaznosti na kapacitu letiště) nebo operátora nástupního mostu (zajišťuje spojení/odpojení nástupního mostu s letadlem) tu najdeme také například pracovníky biologické ochrany, laicky řečeno sokolníky.
Základnu na Letišti Praha má národní letecký dopravce České aerolinie, ale i nízkonákladové letecké společnosti, například Travel Service a jeho dceřiná společnost Smart Wings nebo SkyEurope. Naopak nejexotičtějšími návštěvníky zde jsou Korean Air, Delta Airlines nebo China Airlines Cargo, provozující nákladní lety z Taipei.
Pokud budete na ruzyňském letišti přistávat, máte v podstatě tři možnosti; čtvrtá je spíš v rovině teorie. Nejčastěji se přistává na dráhu 24 (číslo označuje kurz dráhy v desítkách stupňů, dráha 24 tedy směřuje v kurzu 244 stupňů). V tomto případě budete mít štěstí, a pokud budete sedět na levé straně letadla, tak si z výšky přibližně jednoho kilometru a méně prohlédnete naše hlavní město.
To z opačného směru (dráha 06, v kurzu 64 stupňů) tolik štěstí mít nebudete, přistávat budete nad obcemi na západní straně Prahy. Velmi dobrou volbou (kterou za vás ovšem provede řídící letového provozu) je přistání na dráze 31 (306 stupňů). Budete mít pěknou vyhlídku na centrum Prahy. Opačný směr, tedy přistání na dráhu 13, se používá jen minimálně.
V současnosti se plánuje rozšíření drah letiště o paralelní dráhu 24L/06R (tedy nalevo od dráhy 24), zejména aby se ulevilo vytížené dráze tak, aby letadla mohla startovat a přistávat paralelně.

Letiště Praha
V provozu od: 1937
Identifikátory: PRG/LKPR
Počet dopravců: 47
Počet cestujících: 12,7 mil. (2008)
Destinace: 105
Ubytování na letišti: Courtyard Marriott, Hotel Ramada, Holiday Inn, Hotel Tranzit 2
www.prg.aero

1. Londýn-Heathrow
Největší evropské letiště, co se týká počtu přepravených pasažérů, je základnou jednoho z největších světových dopravců – British Airways. Jeho branami projde za rok přibližně 68 milionů pasažérů.
Heathrow, pojmenované podle vesničky Heath Row, která při jeho stavbě padla za oběť, leží v západní části Londýna, přímo na okraji města. S ním ho spojují dvě linky – expresní a zastávkové vlaky. Letiště je tak rozlehlé, že na jeho území leží hned tři zastávky těchto linek.
V současné době prochází letiště rozsáhlými změnami, postavil se nový terminál, rekonstruují se ty starší. Tento fakt souvisí také s tím, že takřka polovina zdejších pasažérů využívá letiště pro dlouhé mezikontinentální lety.
Právě nový terminál číslo 5, určený pro British Airways, se stal ihned po svém otevření v březnu loňského roku terčem kritiky, když zmatek způsobil zpoždění většiny letů, ztráty zavazadel a podobné strasti, se kterými se na služební cestě nebo dovolené určitě nechcete setkat.
To už je ale minulostí. Statistiky, které společnost zveřejnila po osmi měsících provozu, ukazují, že T5 úspěšně plní revoluční vizi v oblasti letecké přepravy. Terminál 5 využilo celkem už více než 13 milionů zákazníků na více než 95 tisících letech. Lety dosáhly nejvyšší dochvilnosti a spolehlivosti za posledních sedm let – 86 procent letadel vzlétává načas.
T5 je velmi rozlehlý: má pět pater, každé z nich o rozloze, na kterou se vejde deset fotbalových hřišť. Na zasklení 43 metrů vysoké, 176 metrů široké a 400 metrů dlouhé konstrukce terminálu bylo použito 30 tisíc m2 skla. Byl navržen architektonickým ateliérem Rogers, Stirk, Harbour + Partners a bylo do něj investováno 4,3 mld. britských liber.
Na Heathrow se dostanete z Prahy s ČSA nebo s British Airways. Pokud byste raději využili na cestu do Londýna nějakou nízkonákladovou společnost, pak přistanete na letištích Gatwick nebo Luton. Čtvrtým větším letištěm v Londýně je City, které leží takřka přímo v centru města.
Vzhledem k počtu terminálů na Heathrow je potřeba pozorně sledovat místo odletu, k přesunu mezi terminály využijete místní dopravu, která je zdarma.

Londýn-Heathrow
V provozu od: 1946
Identifikátory: LHR/EGLL
Počet dopravců: 90
Počet cestujících: 68 068 304 (2007)
Destinace: více než 180
Ubytování na letišti: Sheraton, Park Inn, Renaissance aj.
www.heathrowairport.com

2. Paříž-Charles de Gaulle
Pokud se dozvíte, že váš let bude probíhat přes letiště Roissy, vězte, že se určitě během letu ocitnete právě zde, na letišti Charlese de Gaulla. Roissy je jen jeho jiný název.
Letiště, zkráceně nazývané CDG, ležící 23 km severovýchodně od Paříže, se začalo stavět v roce 1966. Fungovat začalo roku 1974 a o dva roky později přivítalo první komerční let stroje Concorde a stanici železnice RER.
CDG se smutně proslavilo zejména dvěma nedávnými událostmi. V roce 1988 se zde ocitl íránský imigrant Mehran Karimi Nasseri zcela bez dokladů. Kvůli byrokratickým překážkám zde pobýval až do roku 2006, kdy musel být převezen do nemocnice. Jeho příběh se stal předlohou pro film s Tomem Hanksem Terminál.

Ve skutečnosti se jejich osudy trochu liší. Zatímco Hanksův hrdina žil v tranzitní části letiště, a navíc jen pár týdnů, Nasseri zde strávil celých osmnáct let. Nicméně žil v odletové hale, takže teoreticky mohl kdykoliv prostor letiště opustit. Měl však smůlu, že se za ta léta stal známou postavou a jeho odchodu by si leckdo všiml.
Druhou smutnou událostí bylo propadnutí konstrukce části nově zbudovaného letištního terminálu v květnu 2004. Při neštěstí zahynuli čtyři lidé. Zajímavé je, že architekt nového pařížského terminálu Paul Andreu konstruoval také terminál na mezinárodním letišti v Dubaji. Ten se zřítil ještě během stavebních prací jen o pár měsíců později.
Z Prahy se do Paříže na CDG dostanete s Českými aeroliniemi nebo Air France, které mají svoji základnu na novém terminálu. Ten byl otevřen vloni a může přijmout i největší komerční letadlo na světě, Airbus A380. Kapacita nového terminálu je 8,5 milionu cestujících ročně.
Stejně jako třeba v případě Frankfurtu i z letiště Charlese de Gaulla se dostanete téměř do každé země, kterou dokážete najít na mapě. Kromě toho je i velkým uzlem sítě rychlovlaků TGV.

Paříž-Charles de Gaulle
V provozu od: 1974
Identifikátory: CDG/LFPG
Počet dopravců: 357*
Počet cestujících: 59 922 177 (2007)
Destinace: celý svět
Ubytování na letišti: Hilton, Ibis, Novotel, Sheraton, Sofitel aj.
www.aeroportsdeparis.fr

* Pozn.: Obsahuje i nepravidelné dopravce

3. Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem, který se nachází na křižovatce německých dálnic A3 a A5, patří nejen mezi největší letiště v Evropě, ale je také jedním z mála, které je schopno odbavit obří Airbus A380, chloubu evropského leteckého průmyslu. Ten už zde prodělal testy, paradoxně však Frankfurt nebude prvním evropským letištěm, kam bude létat. Frankfurtské letiště je jedním z největších na světě, pokud jde o přepravený náklad (2,1 milionu tun za rok 2008). Bez přestupu se z něj dostanete prakticky do celého světa.
Plány na stavbu frankfurtského letiště přišly na svět už v roce 1930, jejich realizace však nebyla možná vzhledem k finanční krizi, která tou dobou postihla celý západní svět. K oživení myšlenky na stavbu letecké základny došlo po nástupu nacistů k moci, v roce 1933. O tři roky později byl na tehdy druhém největším německém letišti (po tom berlínském) s velkou slávou zahájen provoz. Původně sloužilo letiště jako základna pro vzducholodě typu Graf Zeppelin a Hindenburg, avšak po letecké katastrofě v roce 1937 byl pravidelný provoz přerušen. Během druhé světové války bylo využíváno k armádním účelům.
V polovině 50. let přešlo letiště do užívání německé letecké společnosti Lufthansa, která na něm spolu se svými partnery ze Star Alliance operuje dodnes. Rok 1972 byl svědkem prvních mezinárodních letů. V roce 1994 byl k původnímu terminálu Mitte z roku 1962 přistavěn terminál 2 a v současné chvíli letiště uvažuje o rozšíření o další.
Do Frankfurtu se z Česka můžete dostat autem (z Prahy počítejte s minimálně šesti hodinami jízdy) nebo stylově letadlem, například s ČSA nebo Lufthansou. Ta zde má svoji základnu, v leteckém žargonu nazývanou hub.

Frankfurt nad Mohanem
V provozu od: 1936
Identifikátory: FRA/EDDF
Počet dopravců: více než 100
Počet cestujících: 54 161 856 (2007)
Destinace: 265
Ubytování na letišti: Sheraton, Steigenberger, InterCity aj.
www.frankfurt-airport.com

4. Madrid-Barajas
Madridské letiště Barajas, pojaté jako výstavní galerie s trvalou expozicí sochařských a malířských děl, leží pouhých 12 km od hlavního města. Dva z jeho celkem čtyř terminálů (T2 a T4) jsou metrem propojené s centrem města.
První letiště v Madridu vznikla v dnešních čtvrtích Getafe a Carabanchel. V roce 1928 přišla španělská vláda s plánem vystavět leteckou dopravní síť s centrem právě v Madridu. Pozemky pro nové letiště, jež navrhl architekt Luis Gutiérrez Soto, byly vybrány nedaleko města Barajas a v roce 1931 se tu uskutečnil první let. Pro orientaci pilotů se používal velký bílý kruh uprostřed přistávacího pole s nápisem Madrid. První vydlážděná dráha místo pouhé trávy, dlouhá 1400 m a široká 48 m, byla zřízena v roce 1944.
V 80. letech se zřizuje speciální linka Přijedeš a letíš (Llegar y volar), tzv. letecký most mezi Madridem a Barcelonou, praktický let každou hodinu. Od letošního roku s ní soupeří tzv. vysokorychlostní vlak AVE spojující obě města za dvě hodiny. Další terminály a dráhy přibyly roku 1982 kvůli mistrovství světa ve fotbale ve Španělsku. Rozmach letiště Barajas zatím ustal před třemi lety, kdy byl otevřen terminál T4 a T4S a dvě nové dráhy. (Terminál T4 a T4S jsou dva konce stejné budovy; do jiných terminálů se přejíždí speciálním vláčkem.)
Poslední, úchvatný terminál T4 navrhl slavný architekt Richard Rogers a dostal za něj také prestižní Pritzkerovu cenu. Stavba má zajímavé detaily: prolamovaný vlnitý strop a průhlednou střechu, na které pracoval společně se španělským architektem Antoniem Lamelou.
Budova T4 a T4S je pojata jako pták v letu s roztaženými křídly, což je patrné na jednotlivých modulech střechy. Obrovský strop měří 200 metrů na délku a zakrývá plochu odpovídající 21 fotbalovým hřištím. Hliníkovou dvojitě zakřivenou střechu nesou pilony tvořící siluetu racka. Střecha má velké oválné prosklené otvory, kudy dovnitř prochází světlo. Z interiérového pohledu je strop tvořen bambusovými rohožemi. Spočívá na vysokých párových sloupech ve tvaru Y. Jejich velká škála barev (od tmavě modré po žlutou) odlišuje jednotlivé sekce v jedné a téže budově.
Navzdory své velikosti působí nový terminál velmi vzdušně a prosvětleně. Kromě toho jsou také promyšleny náklady na údržbu – například dešťová voda se zachytává a používá k zavlažování okolních zelených zón.

Madrid-Barajas
V provozu od: 1931
Identifikátory: MAD/LEMD
Počet dopravců: 71
Počet pasažérů: 50 846 104 (2008)
Destinace: 159
Ubytování na letišti: Sofitel, Tryp Alameda aj.
www.aena.es

5. Amsterdam-Schiphol
Při stavbě amsterdamského letiště Schiphol bylo nejprve nutné mohutnými hrázemi přehradit vodní plochu, vyčerpat vodu, vysušit a vyrovnat terén. Na tomto místě vzniklo letiště, dnes páté největší v Evropě, významný přestupní bod pro lety na kontinent i do celého světa.
Schiphol má šest drah, což znamená celkem dvanáct možností pro start nebo přistání. Zajímavostí, kterou oceníte zejména tehdy, pojedete-li k letišti autem po dálnici, je most, po němž místo automobilů přejíždějí letadla chystající se vzlétnout.
Schiphol z pohledu turisty trochu začal na svou velikost doplácet, protože mnohé ze zde operujících nízkonákladových společností uvažovaly se stále houstnoucím provozem o přesunutí na jiná blízká letiště, hlavně Rotterdam nebo Eindhoven. Nicméně zprovoznění nového terminálu H, vyhrazeného speciálně pro low-costy, tyto myšlenky alespoň prozatím zahnalo.
Schiphol je hlavním letištěm a základnou pro národního dopravce KLM, dále pro nizozemské aerolinky Martinair a Transavia. Svou evropskou základnu zde také mají americké NWA.
Schiphol není jen letiště, jeho součástí je i Schiphol Plaza, obrovské nákupní středisko. Nachází se ve veřejné části letiště, a nakupování v něm tak není omezeno jen pro cestující veřejnost.
Další zajímavostí je, že amsterdamské letiště je nejníže položeným velkým letištěm na světě – pata jeho kontrolní věže se nachází tři metry pod úrovní moře. Hned pod terminálem najdete jedno z důležitých vlakových nádraží holandského národního operátora. Halu letiště projektoval nizozemský architekt Jan Benthem, mezi jehož nejvýznamnější díla patří ještě amsterdamské Muzeum Anny Frankové nebo Muzeum současného umění v Haagu.
Letiště Schiphol má také skutečnou minigalerii. Na Holland Boulevard, spojnici mezi terminály E a F, ji otevřelo světoznámé amsterdamské Rijksmuseum, které má největší nizozemské sbírky výtvarného i užitého umění z celého světa. Letištní galerie je umístěna v elegantní zlatožluté „krabici“, do níž návštěvník vystupuje po pěti schodech pokrytých červeným kobercem.
Od centra města je Schiphol vzdálen asi 12 kilometrů. Nejrychlejší a nejpohodlnější dopravou z letiště do centra je přímá železniční linka. Vlak jezdí každých deset minut a cena jedné jízdy je 3,6 eura.

Amsterdam-Schiphol
V provozu od: 1920
Identifikátory: AMS/EHAM
Počet dopravců:
Počet pasažérů: 47 794 994 (2007)
Destinace: 269
Ubytování na letišti: Sheraton, Hilton, Yotel atd.
www.schiphol.nl

Létají letadla na čas?
Jak je na tom s přesností linek na 200 letišť z celého světa, sledovala americká společnost Flightstats, která mimo jiné monitoruje lety v reálném čase. Z výsledků vyplynulo, že nejhůře zajišťují přílety letadel mezinárodní letiště v Indii. Na první příčce nelichotivého žebříčku se umístila Bombaj s necelými 50 % včasných příletů, kterou následuje Dillí (50,89 %). Třetí místo si vysloužila marocká Casablanca (54 %).
V první desítce letišť se zpožděnými přílety nefiguruje žádné z Evropy. Mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni loni zaznamenalo 77,31 % včasných příletů. Je na tom tedy o něco lépe než třeba vídeňské letiště (76,84 %). Obří frankfurtské letiště mělo 73,85 % včasných příletů.
Špičky v zajišťování příletů na čas jsou podle studie letiště v Jižní Koreji a Japonsku. Tři velké jihokorejské letištní přístavy se umístily na prvních příčkách. „Zlatou medaili“ si drží letiště ve městě Jeju, kde činí podíl včasných příletů 92,75 %. Letiště v hlavním městě Soulu skončilo třetí se skóre jen o málo nižším (92,51 %).

Zdroj: iHNed

Snímky Bloomberg, archiv, Shutterstock, Fraport: Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem (2). V roce 2006 Překročilo Letiště Praha poprvé v historii hranici 10 milionů cestujících (3). Nový terminál 5 na londýnském letišti Heathrow stál více než 4 miliardy liber (5). Letiště Charlese de Gaulla v Paříži (6). Z mezinárodního letiště ve Frankfurtu nad Mohanem se dostanete do nejvíc mezinárodních destinací na světě (7, 8). Pták v letu? Letiště Madrid-Barajas (9). Amsterdamské letiště Schiphol je nejníže položeným velkým letištěm na světě (10).