Lubomír Martínek má mezi českými spisovateli zvláštní postavení: nikdy nelze s jistotou říct jakými krajinami čtenáře protáhne. Potvrzuje to i jeho poslední kniha Mýtus o Lynkeovi. Tato opomíjená postava z řecké mytologie, jeden z Argonautů, je autorovým alter egem či přinejmenším sympatickou postavou, která volně prochází textem knihy, šestnácti eseji.
Martínek je původní, nepředpojatý, schopný odhalovat podivuhodný tyátr světa i jeho bídu, vymezit událostem, myšlenkám i věcem místo, které jim náleží. Vidět tam, kde ostatní zůstávají dobrovolně slepí: "Vidět věci takové, jaké jsou, a ne takové, jaké by měly být nebo jaké bych si je přál mít. Je dobré vědět, že žádná společnost se bez stmelujících báchorek neobejde, ale není nikterak nezbytné sdílet je s ní."
