Konec dobrých časů, mzdy klesají

Nedosáhnete na hypotéku? Pak rovnou zapomeňte na to, že vám letos plat vyroste, a vaše vyhlídky tak budou lepší. Podle nejnovějšího průzkumu Hospodářské komory totiž více než devadesát procent firem v letošním roce nepočítá se zvyšováním mezd.

Naopak - téměř polovina podniků hlásí snižování průměrné mzdy. "Musíme omezovat výrobu, a tak lidé zůstávají doma za šedesát procent průměrné mzdy. Plat se jim tím pádem sníží o osm procent," říká Jan Pěnkava, mluvčí ČZ Strakonice.

S dosud pravidelným každoročním zvyšováním částek na výplatních páskách je tak letos konec. Zatímco ještě před rokem firmy horko těžko sháněly nové lidi a i nekvalifikované zaměstnance doslova přeplácely, dnes více než šedesát procent podniků potvrzuje, že získat zaměstnance je najednou poměrně snadné.

"Počty volných míst meziročně poklesly až o padesát procent. Na jedno pracovní místo se hlásí mnohem více lidí, což zvyšuje konkurenci při hledání práce," potvrzuje Dalibor Jakuš, jednatel personální společnosti Profesia.

A zatímco pracovních nabídek ubývá, zájemců o práci je každý měsíc více a více. Jestliže před krizí zůstávali na státní podpoře především lidé se základním vzděláním, dnes už musí vyplňovat formuláře i kvalifikovaní řemeslníci.

Podle personálních agentur je to znát i v zájmu o nabídky práce na internetu. "V průmyslu a ve výrobě vzrostly od září počty odpovědí na inzeráty o více než sto procent," říká Ondřej Mysliveček, analytik společnosti LMC, která provozuje pracovní portál Jobs.cz.

Lidé chtějí menší platy

Zastavení růstu platů proto není něco, proti čemu by se nyní zaměstnanci hromadně bouřili. Naopak. "Lidé raději přistoupí na zmrazení růstu mzdy, nebo dokonce i její snížení, jen aby si své místo udrželi," dodává Jakuš.

Mění se i požadavky uchazečů o práci. Ti na krizi zareagovali jako první a začali se uskromňovat ještě dříve, než firmy začaly krátit mzdy. Podle posledního průzkumu serveru Merces je nyní dokonce očekávaný průměrný plat v průměru nižší než v posledním čtvrtletí roku 2008.

"Lidí je teď hodně, a kvůli krizi jsou skromnější v nárocích. I firmy tak mohou v klidu nabízet nižší platy," říká Mysliveček.

Například podle serveru Jobs.cz zájemci o místo osobního bankéře chtějí pracovat za 23 300. Firmy přitom na této pozici nabízejí o tři tisíce víc. Konstruktéři ve strojírenství jsou pak ochotni nastoupit za 28 tisíc, zatímco firmy by jim daly i 34 tisíc.

"Obecně lze ale říci, že podniky najímají za stejné peníze mnohem méně lidí, na něž ale mají větší nároky," dodává Mysliveček.

Manažeři na pracáku

Ze svých původních nároků však nyní slevují téměř všichni. Od dělníků až po manažery.

Práci totiž nyní shání i top šéfové. "I vysoce placení manažeři jsou vyměňováni za levnější a na trhu se objevují i lidé, kteří se dosud ve firmách jen vezli a nepřinášeli hodnoty. Ti mají pozici při shánění práce těžší," vysvětluje Alena Chlumská z personální agentury Billanc Partners.

"Například na pozicích středního managementu lidé raději oželí i deset tisíc korun a koukají hlavně na stabilitu firmy a jistou pozici," dodává Aleš Křížek z firmy Robert Half International.

Absolventi zapláčou

Nejvíce biti jsou však nyní čerství absolventi vysokých škol, kteří byli přitom ještě loni na jaře nejžhavějším "zbožím" na trhu.

"Firmy se spíš snaží udržet stávající zaměstnance a požadují po nich hlavně dostatečnou kvalifikaci. O absolventy už proto není takový zájem. Jde o největší změnu na trhu za několik let," vysvětluje Křížek.

Potíže pocítí hlavně nováčci v informačních technologiích. Dosud přehřátý trh se totiž vrátil do starých kolejí, a místo 35tisícového nástupního platu dostanou i o deset tisíc méně.

Naopak jednou z mála pozic, kde ještě stále roste plat i na juniorských pozicích, jsou účetní experti. Jejich platy začínají na 25 tisících a účetní firmy navíc v následujícím roce očekávají další růst.

Například firma AWD, která nabízí finanční poradenství, předpokládá, že v důsledku finanční krize její tržby vzrostou o desítky procent. Chtějí proto přijmout dalších 760 zaměstnanců.