Novinky v insolvenčním zákoně pro věřitele a dlužníky

- Vyplacení dlužných mezd se dočkají i ti zaměstnanci, na které dosavadní zákon nepamatoval

- Při osobním oddlužení můžete navrhnout výši splátek

Zaměstnanci podniků v insolvenci mají větší šanci získat nevyplacené platy. Podobně i dlužníci, kteří se rozhodnou vyhlásit osobní bankrot, mají větší šanci uchránit svůj majetek nebo získat vyšší částku na živobytí.

I takové novinky přináší lidem novela insolvenčního zákona, kterou nedávno schválila vláda.

"Pokud se k ní kladně postaví parlament i prezident, mohla by vstoupit v platnost do půl roku," říká Jitka Zinke, vedoucí tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.

1. Zaměstnanci získají větší šanci na své mzdy

Nejdůležitější změnou jsou větší práva zaměstnanců na náhradu mzdy, kterou jim zaměstnavatel nevyplácel. "Novela jim dává nově možnost uplatnit v rámci insolvenčního řízení pracovněprávní nároky bez omezení," říká Jitka Zinke. Dosud byla oprávněnost těchto nároků omezena dobou tří let před zahájením insolvenčního řízení.

Přijaté změny by přitom měly umožnit zpětně vyplatit potřebné peníze i těm zaměstnancům, jejichž podniky se ocitly ve finančních nesnázích již loni, konkrétně od 1. září 2008.

"Požádat o peníze úřad práce ovšem bude nutné nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy vstoupí novela v platnost," říká Jiří Sezemský, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Jinak nárok zaniká.

Zaměstnanci, kterým podnik neplatil mzdy, tak nově budou moci na úřad práce podat žádost o vyplacení peněz nejenom v měsíci, kdy byl podán insolvenční návrh, ale i šest měsíců poté.

Dostat mohou až tři měsíční mzdy, z nichž každá může dosáhnout maximální výše 32 538 korun.

Při žádosti o náhradu nevyplacené mzdy na úřadu práce musí zaměstnanci doložit doklady, kterými prokáží dobu trvání pracovního poměru, případně výši výdělku, kterou jim zaměstnavatel na platu dluží.

Úřad práce se potom obrátí na zaměstnavatele a požádá jej o předložení seznamu dlužných mzdových nároků za rozhodné období.

Pokud zaměstnavatel požadovaný seznam nepředloží a zaměstnanec sám neprokáže, že mu mzda skutečně nebyla vyplacena, třeba potvrzením mzdové účetní příslušného podniku, může úřad práce zaměstnanci přiznat náhradu za jednotlivé měsíce jen v částce, která odpovídá státem stanovené minimální mzdě. Ta v současnosti činí osm tisíc korun.

2. Zabavený majetek nebude nutné vždy prodat

Změn se dočkají i lidé, kteří nezvládají splácet své dluhy a rozhodnou se vyhlásit osobní bankrot. Například oddlužení formou splátkového kalendáře bude upraveno tak, aby přihlíželo k nezbytně nutné míře zachování jejich sociálního postavení.

"Pokud to bude s přihlédnutím k celkové výši dluhů dovolovat skladba dlužníkových stálých příjmů, soud upraví na návrh dlužníka výši splátek při oddlužení," říká Jitka Zinke.

Navíc nebude nezbytně nutné prodávat majetek, který insolvenční správce zajistil. Podle současné právní úpravy totiž takové věci musí být prodány vždy.

"Cílem této změny je ochrana hypotečních úvěrů," říká Jitka Zinke. Pokud není odprodej například zajištěného domu v zájmu věřitele, nemusí se uskutečnit.

3. Věřitel si může vybrat insolvenčního správce

Podnikatelům, kteří chtějí svůj podnik reorganizovat, dává novela větší šanci učinit tak s podporou věřitelů. "Tím se současně nepřímo podporuje kategorie zaměstnanců, protože se předpokládá, že dlužník, který se reorganizuje, si své schopné zaměstnance ponechá," říká Jitka Zinke.

Věřitelé, kteří se dohodli na reorganizaci s dlužníkem před insolvenčním řízením, budou moci už od začátku insolvenčního řízení dosadit do podniku svého insolvenčního správce. Pro věřitele se tak v pozici insolvenčního správce ocitá osoba, které důvěřuje.

NA DLUHOVÉ KLOUZAČCE. I když se dostanete do osobního bankrotu, máte šanci se dluhů zbavit. Oddlužení probíhá formou pravidelného splátkového kalendáře. Nově ani nebude vždy nutné prodávat majetek, který zajistil insolvenční správce.