ČEZ chce vyrábět proud i v Německu

- Po koupi hnědouhelných dolů u Lipska chce tuzemský energetický kolos poprvé začít vyrábět elektřinu i na Západě

Energetická společnost ČEZ chce po Česku, Polsku a Bulharsku začít ve velkém s výrobou elektřiny z uhlí také v západní Evropě. Poblíž nedávno koupených německých hnědouhelných dolů Mibrag by totiž mohla vyrůst nová elektrárna střední velikosti.

"Takové úvahy tu jsou, i když zatím jen na papíře," připustil v rozhovoru pro HN šéf Severočeských dolů Jan Demjanovič. Právě tato těžební společnost, jejímž vlastníkem je ČEZ, německé doly za více než 11 miliard korun spolu se skupinou J&T od dvojice amerických majitelů kupuje.

Sám ČEZ je zatím opatrnější, převzetí Mibragu totiž čeká ještě na souhlas Bruselu. "O příležitosti stavby nového bloku víme. Poté, co se staneme vlastníky Mibrag, spadne příležitost do standardního procesu hodnocení projektů," říká mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Plány počítají s novým zdrojem o výkonu 660 megawattů - s obdobnou kapacitou pracují i elektrárny v severních Čechách. Pro srovnání: je to víc než půlka výkonu jednoho temelínského bloku.

Spalovat uhlí přímo v místě je navíc pro ČEZ mnohem výhodnější než jím zásobovat severočeské elektrárny. "Uhlí z Mibragu má velký obsah vody, až 51 procent. Špatně převáží, protože může přimrzat k vagonům," tvrdí Demjanovič. Převoz by se navíc nejspíš nevyplatil ekonomicky, protože by se s uhlím vozil zbytečný "balast". Včetně vody - ta má například v českém uhlí jen přibližně 30procentní podíl. "Není jisté, že by uhlí z Mibragu šlo v českých teplárnách a elektrárnách spalovat právě kvůli vysokému obsahu vody," dodává Demjanovič.

Lidé z oboru navíc tvrdí, že výstavba nového zdroje za hranicemi postupuje rychleji než v Česku.

Většina uhlí z Mibragu nyní končí v kotlích dvou elektráren Lippendorf a Schkopau, které ale stojí mimo majetkovou strukturu dolů. Jde přitom o nové moderní zdroje s vysokou účinností. Například ta v Lippendorfu s výkonem 1700 meagwattů, která patří napůl švédskému Vattenfallu a bádensko-württemberskému EnBW, nemá u elektrárny ani komín.

"Elektrárny jsou v těsné blízkosti Mibragu, takže je jen malá pravděpodobnost, že by se tam vozilo uhlí z jiných dolů," vysvětluje Demjanovič, že doly mají odbyt zajištěn nadlouho dopředu.

Spolu s německými doly získají ČEZ a J&T i tři menší zdroje na výrobu elektřiny a tepla. Ty mají ale dohromady jen 208 megawattů a navíc malou účinnost. Kterým zdrojů dají nakonec přednost, bude ČEZ společně s J&T rozhodovat až po převzetí. "Budeme posuzovat více variant. Tu která vyjde nejlépe, budeme realizovat." dodala Nováková.

ČEZ vyrábí elektřinu zatím hlavně v Česku, v posledních letech ale získal i několik zdrojů v zahraničí. Na černé uhlí jedou elektrárny v bulharské Varně a polské Elcho a Skawina. V současnosti firma staví větrnou farmu na rumunském pobřeží a společně s maďarskou společností MOL dva zdroje na plyn. V dalších balkánských zemí pak ČEZ vlastní rozvodné sítě.