Švýcarské bankovní tajemství bude nejspíš brzy minulostí, ale mlčenlivost v restauracích se má, zdá se, čile k světu.
Popovídat si o náladě ženevských privátních bankéřů v restauracích poblíž jejich ústředí na Rue du Rhone není jednoduché. Nejčastěji se setkáte s přesvědčivým "pas de commentaire" (bez komentáře).
Bankéř, který se vyřítil z restaurace Relais de l'Entrecote, byl venku o něco sdílnější: "Není to dobré, lidé jsou tu dost rozhněvaní. Svalují na nás vinu."
Ani klientům bank není moc do řeči. Jedna z mála odpovědí před ústavem Banque Jacob Safra zněla: "Nechte mě na pokoji."
Psychologie obrany
Současná nálada mezi švýcarskými privátními bankéři by se podle jednoho z nich dala přirovnat k pěti fázím prožívání osobní tragédie podle známé švýcarské psychiatričky Elisabeth Kübler-Rossové. Právě teď, říká bankéř, jsme někde mezi prvními dvěma stupni - popíráním a zuřivostí. "Pak přijde fáze vyjednávání a nakonec smíření," dodává. Prostřední fázi, tedy depresi, raději vynechal.
Hlavním důvodem mizerné nálady jsou snahy některých zemí v čele se Spojenými státy a Německem zarazit daňové úniky a prolomit bankovní tajemství.
Švýcarsko přitom tento měsíc kývlo na rozvolnění legislativy, která se bankovního tajemství dotýká.
Zlost se v Ženevě upírá především na Německo a jeho ministra financí Peera Steinbrücka. Ten opakovaně urazil Švýcary svými komentáři, v nichž například přirovnal tlak na Švýcarsko k tažení Custerovy Sedmé kavalerie proti indiánům.
Šéf Švýcarské bankovní asociace Pierre Mirabaud říká, že se Švýcarsko stalo obětním beránkem. Země, které proti němu a jeho bankovnímu tajemství vytáhly do boje, prý žárlí, že má v privátním bankovnictví navrch. A dodává, že daňových podfukářů se dá najít víc v americkém státě Delaware než ve Švýcarsku.
Některé banky prý dokonce kvůli zvýšenému tlaku zakázaly svým zaměstnancům cestovat do zahraničí. Bankovní asociace ale takové restrikce nepodporuje.
Rozhodne kultura a kvalita
I ve Švýcarsku však existují hlasy, které se nad toto pobouření povznášejí. Peter Brabeck, zástupce šéfa Credit Suisse a zároveň předseda představenstva Nestlé, předpovídá, že banky budou muset lákat zákazníky na jiné výhody. "Bankovní tajemství je příběhem minulosti a myslím, že už to banky zjistily. Jsou připraveny jednat jinak," říká.
"Jsem si jistý, že Švýcarsko zůstane důležitým světovým finančním centrem, založeným na kvalitě a službách," dodává Brabeck.
Lidé v Ženevě věří, že nejvýznamnější soukromé banky jako Pictet či Lombard přežijí, stejně jako kantonální banky. Člověk z oboru, který je seznámen se situací několika privátních bank, soudí, že klienti, kteří Švýcarsko opustí, budou zděšeni kvalitou služeb, které dostanou jinde.
"Třeba v Toulouse narazí na chlapíka, který bude mít bílé ponožky a krátké rukávy," říká. "Je to věc kultury. Švýcaři se starali o peníze jiných lidí tak dlouho, že teď rodí bankéře. Jiné země ne."
Institucemi, které mohou trpět, jsou nicméně stovky malých bank. Většina z nich využívala bankovní tajemství jako velký tahák. "Větší privátní banky mají mnohem méně problémů než ty malé a také než zahraniční," říká zmíněný expert.
Přes všechny bojovné řeči, které se v Ženevě vedou, bude poučné sledovat, zda banky projdou všemi fázemi až ke smíření a přijetí. "Je velké pokušení říct, že projdou. Nemusí to tak být," dodává jeden z privátních bankéřů.
KRIZI JSME NEZAVINILI. Šéf Švýcarské bankovní asociace Pierre Mirabaud říká, že Švýcarsko je obětním beránkem. Země, které proti němu vytáhly do boje, prý žárlí, že má v privátním bankovnictví navrch. "Daňových podfukářů se dá najít víc v americkém státě Delaware než ve Švýcarsku," dodává.
