Na rozdíl od minulosti se však akcionáři stále víc bouří proti navrhovaným odměnám. Způsobily to dopady finanční krize.
"Účast na valných hromadách je větší a ještě vyšší je počet hlasů proti návrhům na odměny v řadě zemí, jako jsou Nizozemsko a Švédsko," říká Jean-Nicolas Caprasse, zástupce evropské divize agentury RiskMetrics, která pomáhá organizovat hlasování pro akcionáře.
"Odměny jsou v Británii a Evropě číslem jedna," poznamenává Caprasse. "Akcionáři se shodnou na jedné věci, a tou je, že nechtějí odměňovat lidi, kteří neodvedli svou práci. Za uplynulý rok jich bylo dost. To akcionáře sjednotilo," dodává.
Například v Británii hlasují akcionáři společností BP, Pearson a Xstrata proti odměnám více než kdy předtím.
Akcionáři obvykle schválí návrhy na odměny bez velkých námitek, většinou je odsouhlasí 90 procenty hlasů. Avšak v těžařské společnosti Xstrata získal návrh na odměny pouze 65 procent hlasů akcionářů. V případě ropného koncernu BP to bylo 62 procent hlasů a u vlastníka listu Financial Times, firmy Pearson, 67,5 procenta. Podle RiskMetrics došlo k revoltě u akcionářů ohledně odměn ve společnostech, jako jsou Heineken, ASML a KPN v Nizozemsku a Volvu a Nordei ve Švédsku.
Před deseti lety bylo hlasování na valných hromadách často považováno za téměř bezvýznamnou záležitost pro zaneprázdněného správce fondu. Někteří investoři prostě nehlasovali, jiní běžně podpořili jakýkoliv návrh, který představenstvo předložilo.
Akcionáři hlasují pro spoustu věcí, ale jejich pozornost nejvíce upoutají odměny. Vzbouřilo se však vždy jen pár akcionářů a ne často. Jedna z nejpozoruhodnějších situací byla vzpoura akcionářů proti 71procentnímu zvýšení platu šéfovi společnosti British Gas v roce 1995. Akcionáři dali svou nevoli najevo tím, že na valnou hromadu dokonce přinesli prase. Nakonec ale neuspěli.
Od té doby chtějí mít akcionáři stále více kontroly nad tím, jak jsou společnosti řízeny.
Hlavní změna v tom, jaký mají akcionáři vliv na platy představenstva, nastala v Británii v letech 2002 a 2003. Akcionáři dostali právo hlasovat o platu představenstva.
Podle nových pravidel musely také společnosti uvádět, kolik platí nejvyššímu managementu. Stejná pravidla zavedly další země, jako jsou Nizozemsko, Švédsko, Norsko a Dánsko. "Za poslední tři až pět let se investoři začali dožadovat větší úlohy v tom, jak jsou jejich společnosti řízeny," říká Caprasse. Podle něj chtějí investoři čím dál víc využít hlasovacích práv nejen ve své zemi, ale na celém světě. Akcionáři ale nezamítali návrhy na odměny v době, když vydělávali hodně peněz na svých akciích a ekonomika byla silná. Nyní je však recese, akcionáři už tolik nevydělávají a platy většiny zaměstnanců se nezvyšují či jsou sníženy. Správci fondů pečlivě prověřují návrhy na odměny a zkoumají jednotlivé platy, které se zdají být příliš vysoké.
Letos zpřísnila svá pravidla hlasování o odměnách britská Národní asociace penzijních fondů. "Akcionáři by se měli více zaměřit na to, jestli firmy, do kterých investují, odměňují své ředitele tak, aby to odpovídalo jejich výkonu," uvádí se v prohlášení asociace.
Akcionáři jsou nyní přísnější i z dalšího důvodu. Reagují tak na kritiku, že schvalováním velkých platů a bonusů sami přispěli k tomu, že šéfové více riskovali. A to pak vedlo k finanční krizi.
Krácení HN
SPOR O ODMĚNY. Také akcionáři nizozemské pivovarnické skupiny Heineken, která vlastní české Starobrno či Krušovice, projevili nespokojenost s odměnami manažerů (na snímku šéf společnosti Jean-Francois van Boxmeer).
