Dveře se otvírají. Někomu.

Exporter's voice 

Hned dva dny po sobě se v polovině května objevili v Praze dva náměstci ministra. Jeden obchodu z Teheránu, druhý zahraničí z Bagdádu. Oba zaujali. Prvního si přišlo poslechnout šest desítek tuzemských podnikatelů, druhému byly kladeny otázky z dvacetičlenného pléna. A všechny, zejména při neveřejných jednáních, se točily kolem toho, jak a v čem podpořit vzájemný byznys. "Občas máme v České republice dveře zavřené. Někdy si jen myslíme, že tyto dveře jsou zavřené," trefně načrtl situaci íránský host Mehdi Ghazanfari s poukazem na zlepšující se geopolitickou situaci a na zájem o české firmy. "Vaše firmy k nám nedostatečně otevírají dveře," podotkl zase Iráčan Labeed Abbawi s poukazem na zlepšující se bezpečnostní situaci.

Obě spanilé jízdy měly tedy jednoho společného jmenovatele: Vyvolat zájem obchodníků a investorů. V případě íránské delegace je to dosud málo zdůrazňovaný zlomový moment v podvyživených česko-íránských vztazích, který by dalšími kroky mohl alespoň nepatrně navázat na zapomenuté československé tradice.

Mimochodem, ve 20. letech minulého století Škoda Plzeň zde byla uznávaným obchodníkem, železniční sítě stavěli Čechoslováci. Počátkem 30. let získali Íránci česká děla, Češi za to perské koberce. Ani jedno, ani druhé nejsou už tím atraktivním obchodním artiklem. Co Íránci žádají a nabízejí, přijíždějí proto zjišťovat desítky delegací z celého světa, třeba ze Slovenska, Rakouska či Slovinska, pomineme-li pro nás bezkonkurenční silné ekonomiky.

Odpověď na otázku, proč se v Íránu nyní tak málo Češi angažují, je třeba hledat ve vzájemných vztazích posledních let, v nichž to až do podzimu 2007 poměrně jiskřilo. "Třecí plochy jsou pryč. Buďme pragmatičtí," ozývá se z íránské strany.

Stejně racionálně se na věc dívají Iráčané, kde se novodobé vztahy budují rychleji a aktivity českých firem jsou enormní. Tváří v tvář hospodářské recesi je v tomto případě ke zvážení, nehledě na shodu skupiny moudrých v Radě pro obchod a investice, zda by právě Irák neměl být dodatečně přiřazen ke dvanáctce schválených prioritních zemí.

Potenciál je ohromný, zájem nemalý, schopnosti našich firem vysoké. Všechna plus by ale potřebovala další a další klepání na dveře.

Podobně na tom mohou být české firmy v Íránu. Tady, nehledě na rozvoj soukromého sektoru a překvapivé svěží legislativní změny pro podnikatele příznivé, se hlavní byznys dělá se státními podniky a úředníky. O prioritní zemi nemůže být řeč, ale není na co čekat. Ať už z hlediska diplomatických signálů či různých návštěv. Poukaz na společnou bruselskou zahraniční politiku či případné poukazování na "osu zla" není k věci. Vývoz EU do Íránu stoupá každoročně o více než deset procent. A americko-íránský obchod se vloni meziročně zvedl o celých sto procent.

Autor je tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.