Karel Pleva: Na příchod horších dob jsme se připravili v předstihu

Když exportéři hovoří o státní podpoře, myslí tím i Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Má sice v rukou pojistnou kapacitu ve výši 150 miliard korun, přesto je doba hospodářské recese větším rizikem i výzvou. Jak ji EGAP naplňuje, se Exportér ptal nového předsedy představenstva a generálního ředitele EGAP Karla Plevy.

V souvislosti s hospodářskou krizí patří EGAP mezi nejčastěji zmiňované instituce, které by měly zabránit prudkému propadu českého exportu. Co pro to děláte?

Snažíme se o maximum. Nemůžeme sice za exportéry dojednávat vývozní kontrakty, to bude vždy jenom na nich. Co však můžeme, je poskytnout jim ve spolupráci s financující bankou schéma finančních a pojišťovacích služeb, které udělají jejich obchodní nabídku atraktivní a konkurenceschopnou. Naše pojištění kromě toho, že chrání před celou řadou rizik spojených s vývozním kontraktem, může být i klíčem k levnějšímu financování. Banky totiž přiřazují pojištěným úvěrům nulovou rizikovou váhu, takže levnější financování rovná se logicky mnohem větší šance na získání kontraktu.

Úzce spolupracujeme s Českou exportní bankou, ale i s celou řadou komerčních bank a chceme pomáhat nejenom finálním vývozcům, ale také jejich subdodavatelům z řad malých a středních podniků. Součástí tohoto projektu je spolupráce s ČMZRB, neboť chceme co nejvíce využít synergický efekt vzájemné součinnosti státních institucí při eliminaci rizik financování výroby pro export.

Neobáváte se, že v důsledku současné hospodářské recese bude narůstat počet neplatičů?

Současná situace samozřejmě zhoršuje platební morálku, a tak čekáme, že pojistných událostí může přibývat. Ale obavy nemáme. Koneckonců jsme tady od toho, abychom pokryli vzniklé škody v případě, že vinou nějakých nepředvídatelných událostí například zahraniční dovozce zcela nebo částečně nezaplatí za dodané zboží. Jsme stabilizovanou pojišťovnou ve velmi dobré kondici a díky navýšení naší pojistné kapacity ve státním rozpočtu na 150 miliard korun máme dostatečný prostor na přijímání nových rizik spojených s vývozem českého zboží, služeb a investic.

Jak se pokles poptávky na světových trzích projevuje v zájmu o vaše pojištění?

Zatím naštěstí nijak výrazně. Některé opravdu velké projekty se sice pozastavují nebo odsouvají v čase, ale jinak je stále co pojišťovat, a to především na trzích, kam tradičně naše exportéry doprovázíme. Jedná se zejména o Rusko a další země SNS, Vietnam, Čínu, výčet dalších zemí by byl mnohem delší. Srovnáme-li první čtvrtletí tohoto roku se stejným obdobím loňského roku, nevidíme žádný dramatický rozdíl. Jak před rokem, tak i letos jsme pojistili vývozní kontrakty za zhruba šest miliard korun.

Mají na objem pojištění vliv protikrizová opatření, která jste přijali? A případně která z nich?

Těžko soudit takhle brzo. Zkuste se mě zeptat na konci roku, ale myslím si, že ano. Že mají pozitivní dopad, protože pro vývozce a jejich banky znamenají podstatné snížení míry rizika a v některých případech i značnou úsporu nákladů na pojištění. Zvýšení pojistného krytí prakticky u všech typů vývozních úvěrů až na 99 procent bezesporu zvyšuje ochotu bank financovat vývoz českého zboží a služeb. Z 99 procent teď kryjeme i rizika spojená s akreditivy a jsou i případy, kdy pojištěný nemá žádnou spoluúčast, jako je tomu například u pojištění investic v zahraničí proti politickým rizikům.

Mnohé firmy se potýkají s poklesem obratu a zisku, kde tedy exportéři či investoři mohou ušetřit?

Celkem podstatně třeba při pojištění tzv. výrobního rizika, kdy se pojišťují proti riziku ztrát v důsledku zrušení či přerušení smlouvy o vývozu ze strany zahraničního dovozce nebo v důsledku politické, finanční, případně i makroekonomické situace země dovozce. Při samostatném pojištění proti těmto rizikům je pojistná sazba o 30 procent nižší ve srovnání s dřívějškem, a pokud je ke stejnému exportnímu případu současně uzavřeno pojištění vývozního odběratelského úvěru, tak dokonce až o 50 procent.

Určité překrývání rizik jsme vzali v úvahu i v případě investic v zahraničí. Takže teď mohou výrazně ušetřit investoři, kteří potřebují zkombinovat svůj vlastní vklad do investice s bankovním úvěrem. Na rozdíl od dřívější praxe, kdy si investor kromě úvěru pojišťoval samostatně svůj vlastní vklad do investice, kryje teď pojištění bankovního úvěru na financování investice i rizika spojená s vlastním vkladem investora po celou dobu čerpání a splácení úvěru. Jinými slovy, investor ušetří peníze za pojištění vlastního vkladu do investice, neboť to je součástí pojištění investičního úvěru.

Budete v nejbližší době rozšiřovat vaši nabídku pojistných produktů?

V nejbližší době ne, protože my jsme na nic nečekali a na příchod hubenějšího období se připravili už v předstihu a dvanáctku základních pojistných produktů jsme obohatili o různé modifikace. Takže teď jsme schopni podpořit pojištěním i pro nás sice značně rizikové, ale stále žádanější projektové financování výstavby nových výrobních kapacit v zahraničí, splácených výhradně z příjmů z prodeje vlastní produkce. To se hodí hlavně v energetice, v těžbě a zpracování surovin, v metalurgii, ve výrobě stavebních hmot, v telekomunikacích, tedy tam, kde je možné předem sjednat odběrové kontrakty.

Dále jsme pro potřeby developerů obchodních a bytových projektů v zahraničí upravili pojištění úvěrů na financování zahraniční investice a speciálně pro malé a střední podniky připravili zcela nové pojištění prospekce zahraničních trhů. V zásobě máme ještě další novinku, kterou je pojištění úvěru na financování komerční aplikace výsledků vědy a výzkumu pro následný vývoz. První pilotní projekty právě připravujeme a dobudoucna chceme tímto typem pojištění přispět k podpoře výroby a vývozu zboží s vysokou mírou přidané hodnoty.

Životopis Karla Plevy

Je absolventem VUT v Brně (1984) a Wharton School, University of Pennsylvania (1994). Před zvolením do nejvyšších funkcí v EGAP byl Partnerem mezinárodní poradenské společnosti A.T. Kearney a ředitelem její české pobočky. Řídil tak desítky poradenských projektů v ČR a v zemích střední a východní Evropy. Navázal tím na zkušenosti v poradenské firmě McKinsey & Co. v Atlantě a v dalších společnostech v USA, kde žil a pracoval v letech 1989 až 1997.