Uzbekistán a také Turkmenistán jsou v této době lídři ekonomického růstu v oblasti střední Asie. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by Uzbekistán mohl letos i v příštím roce dosáhnout navýšení HDP o 7 %, přičemž v prvním čvrtletí roku oficiálně hlásil 7,9% růst. I další makroekonomické údaje vyznívají příznivě. Loňský rozpočet skončil přebytkem 1,5 % HDP a zahraniční obchod vykazuje kladné saldo.

Zdá se, že této zemi se daří zvládat dopady globální recese lépe než například Kazachstánu, který je více propojen s mezinárodními finančními trhy. Na druhé straně i Uzbekistán se nevyhnul světovému dění. Jeho ekonomika je závislá na exportu surovin a ceny jsou nyní poměrně nízké. Také vývozu aut se daří méně, poptávka klesla zejména na ruském trhu.

Odborníci se přesto shodují v tom, že pro exportéry a investory by situace neměla zhoršit jejich vyhlídky. Svědčí o tom právě uzavřené kontrakty zahraničních firem, například vývoz několika set autobusů pro MHD v Taškentu.

Výhoda uzbeckého trhu spočívá podle pracovníků Zastupitelského úřadu ČR (ZÚ) v Taškentu v tom, že země má ohromné nerostné a surovinové bohatství (plyn, zlato, uran, měď, bavlna, hedvábí, kožešiny a kůže), geologicky je prozkoumána pouze zhruba třetina země. Přes problémy v distribuci je Uzbekistán plně energeticky zabezpečenou zemí.

Je i nejlidnatější středoasijskou republikou s 27,5 milionu obyvatel, což je téměř polovina lidí postsovětské střední Asie. Navíc má dostatek středně kvalifikované pracovní síly, což jsou nesporná pozitiva, kterými se nemůže pochlubit zdaleka každý stát.

Jak ale upozorňují pracovníci ZÚ ČR v Taškentu, nelze přehlédnout některé problémy, s nimiž se v Uzbekistánu střetne každý, kdo chce začít podnikat. Na prvním místě je to otázka převodu domácí měny, uzbeckého sumu, na zahraniční, volně směnitelnou valutu. Jinými slovy, problém spočívá v tom, jak vyvézt ze země realizovaný zisk. "Nejde samozřejmě o neřešitelnou věc, ale každopádně ztrpčující podnikatelský život. I když uzbecké zákonodárství garantuje zahraničním investorům repatriaci zisku, není neobvyklé, že zmíněný převod trvá až 200 dní," uvádějí představitelé ZÚ s tím, že ani různé administrativní překážky také nejsou zrovna povzbuzující.

Přesto Uzbekistán nabízí netušené perspektivy. Trh není totiž stále nasycen a je ote-vřen prakticky všem komoditám. Podle oficiálních údajů zhruba polovina importů jde na vrub strojů a zařízení. Druhé nejdůležitější je z hlediska dovozů chemické odvětví, umělé hmoty, farmaceutické výrobky atd.

K aktuálním příležitostem uvádějí pracovníci ZÚ, že "stoupá poptávka po dodávkách pivovarů a je mimořádný zájem o spolupráci v oblasti inženýringu".

Za zmínku stojí i turistický ruch. Uzbekistán nabízí nepřeberné množství historických památek rozmístěných po celé zemi, zejména však Samarkand, Šachrisabz, Bucharu, Chivu, samotný Taškent a další. Zde se v souvislosti se zahájením přímých letů Praha - Taškent (od 21. června 2009 budou ČSA létat 2x týdně) otevírají velké perspektivy.

A mimochodem, Uzbeci i nadále projevují nebývalý zájem o lunaparky, což v sobě skýtá podnikatelský potenciál pro české podnikatele, kteří se těmito aktivitami zabývají.

Že s Uzbekistánem lze obchodovat, potvrzují aktivity českých firem. "V oblasti farmacie působí prostřednictvím svých obchodních zastoupení společnosti IVAX Pharmaceuticals, Opava a PRO.MED.CS Praha. Pneumatiky přes svou uzbeckou obchodní reprezentaci úspěšně vyváží Barum Intercontinental. V obou směrech úspěšně pracují společnosti THOMAS Praha a MARC CZ z Ústí n. O.," přibližuje zastupitelský úřad ČR některé úspěšné příklady.

Samostatnou kapitolou je společnost ERIELL Corporation, která poskytuje na území Uzbekistánu služby (vrty). Na uzbeckém trhu působí ještě řada českých firem, o nichž se zastupitelský úřad dozvídá až při vzniku problémů, například se zmíněným převodem uzbeckého sumu na zahraniční valutu, tzv. konvertacija. Právě on by však mohl odpadnout fimám, pokud by využily nynějšího "šlágru", svobodné ekonomické zóny ve městě Navoi, které je centrem stejnojmenné oblasti a leží ve středu země zhruba 450 km jihozápadně od Taškentu.

Město Navoi má dobře vybudovanou dopravní infrastrukturu a s Taškentem ho spojuje přímá letecká linka. Svobodná ekonomická zóna byla zřízena výnosem prezidenta Uzbekistánu číslo UP-4059 ze dne 2. 12. 2008, a to v širším obvodu navoiského mezinárodního letiště (podrobnosti o právních aspektech najdete na portálu BusinessInfo).

Na základě zmíněného výnosu byl v únoru 2009 přijat program sociálně-ekonomického rozvoje zóny. Ten obsahuje 4 oblasti: průmyslovou, dopravně-logistickou, inovační, kulturně turistickou.

Program proběhne ve třech etapách, kdy v každé z nich má být zainvestováno nejméně 500 ha. V první etapě to je 564 ha pozemků nacházejících se v těsné blízkosti vlastního letiště, magistrály E - 40 a železničního uzlu. Do zóny je svedena čtyřproudová komunikace z magistrály E 40 a železniční vlečka.

Dále je zde vybudován železniční kontejnerový terminál o ploše 40 ha a 26 km silnic. Kromě toho jsou v zóně vybudovány objekty pro celní odbavení, certifikaci, bankovní a administrativní služby (14 ha), dále sem patří zóna požárního a komunálního hospodářství (12 ha) a hlavně výrobní zóna (380 ha).

"Největší význam tohoto svobodného hospodářského prostoru tkví v tom, že zde zcela odpadnou problémy s převodem domácí měny na volně směnitelnou valutu a značně se zjednoduší různé administrativní procedury. Nelze ovšem podléhat iluzi, že tomu tak bude věčně," uvádějí pracovníci ZÚ v Taškentu.

A co se týče image českého zboží, má zde poměrně slušný zvuk (pivo, minerální vody, boty, sklo, automobily). Ani to však nezajistí exportérům úspěch, i v Uzbeskistánu je patrný odvrat od nákupů laciného, nekvalitního zboží čínského, tureckého, pákistánského původu.

Podnikání v Uzbekistánu

Silné stránky

- umístění v srdci střední Asie
- lidnatost a dynamický růst počtu obyvatel
- hojné suroviny (plyn, ropa, rudy, stavební materiál)
- dostatek pracovní síly, příznivé náklady
- srovnatelně vysoký standard vzdělání
- pozitivní vztah k zahraničním investorům

Slabé stránky

- těžkosti při převodu uzbeckého sumu na volně směnitelnou valutu
- omezený přístup k úvěrům a vlastním bankovním kontům
- nedostatečné právní prostředí, časté změny zákonů
- značné tarifní a netarifní bariéry pro obchod
- byrokracie a korupce
- nedostatečně rozvinutá infrastruktura
- srovnatelně nízká kupní síla obyvatelstva

Šance

- značná poptávka po modernizaci produkce
- perspektivně most pro celý trh střední Asie
- podukce z ČR má slušnou image
- možný nákup akcií strategických podniků
- možnosti zapojení do infrastrukturních projektů
- perspektivně značný potenciál mladých spotřebitelů (dvě pětiny obyvatelstva jsou mladší 18 let)

Rizika

- žádné hmatatelné zlepšení při převodu uzbeckého sumu na volně směnitelnou valutu
- pomalé prosazování reforem, zejména v bankovním sektoru
- silné vměšování státu do podnikatelských aktivit
- rozšíření korupce a byrokracie
- další zostření dovozních pravidel (cla, certifikace)

 

Článek Obchodní a investiční příležitosti v Uzbekistánu a Tádžikistánu, připravený obchodně-ekonomickým úsekem zastupitelského úřadu ČR v Taškentu, najdete na adrese: http://exporter.iHNed.cz v rubrice A NAVÍC - zde.