Od konce devadesátých let až do loňského roku zažívala kazašská ekonomika skutečně obdivuhodný vývoj. Od roku 1998 do roku 2008 se hrubý domácí produkt zvýšil z 22 miliard USD na 132 miliard USD. Působivost těchto čísel umocňuje pohled na meziroční ekonomický růst, překračující dlouhodobě devět procent, v roce 2006 šlo dokonce o 10,6 procenta navýšení.

Také bohaté surovinové zdroje magneticky přitahují investory, zejména v oblasti těžby ropy, zemního plynu a dalších surovin. Jak uvádějí místní statistiky, zahraniční investoři vložili od vzniku nezávislého Kazachstánu do ekonomiky zhruba 75 miliard USD, což je na obyvatele nejvíce ze zemí SNS. Země Evropské unie se na uvedené částce podílely zhruba 40 procenty.

Ani této regionální velmoci, která se výkonností ekonomiky a dvojnásobnou velikostí ve srovnání s rozlohou dalších čtyř postsovětských středoasijských republik vymyká tamním měřítkům, se nevyhnuly dopady globální recese. Experti Mezinárodního měnového fondu proto odhadují letošní zvýšení HDP o chabé jedno procento proti 3,2 procenta v loňském roce. Tyto údaje naznačují existenci dlouhodobějších problémů kazašské ekonomiky.

Ty začaly již v posledním čtvrtletí roku 2007 hypoteční krizí, která prakticky zastavila několikaletý stavební boom. Financovaný byl převážně kazašskými komerčními bankami, které si braly půjčky v zahraničí. Banky nyní mají značné úvěrové závazky v zahraničí, uvádí se 40 miliard USD. I díky tomu mnoho objektů zůstalo rozestavěných a investoři nejsou schopni plnit závazky vůči bankovnímu sektoru.

K tomu země pocítila pokles světových cen surovin. Vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny exportu tvoří suroviny, byl cenový vývoj nepříjemným zjištěním.

Současná kondice kazašské ekonomiky není tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Země disponuje investičními rezervami ve výši více než 70 miliard USD a vláda poměrně brzy řešila dopady recese.

Koncem loňského roku přijala protikrizový program a rozhodla založit nový fond, který vznikl sloučením státního fondu rozvoje Kazyna a státního holdingu Samruk a který byl nazván Fond národního blahobytu Samruk-Kazyna. Hlavním posláním vzniklého fondu je maximální využití domácích finančních prostředků na realizaci průmyslových projektů. Během let 2009 až 2010 z něho má být vyčleněno pro stabilizaci ekonomiky dalších 10 miliard USD.

Navíc od 1. ledna 2009 byly zavedeny daňové úlevy. V březnu pak vláda opatření rozšířila a konkretizovala. Vedle stabilizace finančního sektoru se zaměřila na oživení stavebnictví, rozvoj agrárně-průmyslového sektoru.

Rozhodla se stimulovat domácí i zahraniční investory, kteří se rozhodnou vkládat finanční prostředky do nesurovinových sektorů, jako jsou zemědělství a zpracovatelský průmysl.

Zatím bylo na stabilitu domácí ekonomiky vydáno v letech 2007 a 2008 zhruba 8,5 miliardy USD. Další následují, letos na jaře bylo rozhodnuto o dalších 17,8 miliardy USD na povzbuzení ekonomiky.

Ne všichni úvěrově vyhládlí podnikatelé dosáhnou však na veřejné projekty. Jak upozorňují zástupci kazašských hospodářských a průmyslových komor, více než polovina malých a středních podniků stojí na pokraji bankrotu, zejména kvůli chybějícím úvěrům.

Vláda také s cílem udržet zaměstnanost a zvýšit výrobu zavedla program "Kazachstánský obsah", který má podpořit domácí výrobky. Tím může docházet k protekcionismu, zejména pak v oblasti státních zakázek, kde se již nyní nejvíce projevuje korupce. Z oficiálních sdělení jen za první dva měsíce roku bylo odhaleno 59 korupčních případů, což je nárůst proti loňsku o 79 procent. Podle názorů podnikatelů globální recese tento fenomén ještě rozšíří.

Nehledě na složitější situaci Kazachstán nabízí nemalé podnikatelské příležitosti a podnikatelé by mohli získat ve snaze o vstup na kazašský trh podporu ze strany českého státu. Kazachstán se ocitl mezi dvanáctkou nejvýznamnějších zemí, což vyplývá z nové Koncepce podpory vývozu do prioritních zemí, schválené MPO ČR 15. dubna 2009.

Mezi střednědobé perspektivní obory byly vytipovány odvětví, jako jsou energetika a těžba, potravinářský průmysl, turistika a zdravotnická technika.

Ostatně právě zdravotnictví a snahu českých firem podílet se na programu "100 škol, 100 nemocnic" zmínil bývalý premiér Mirek Topolánek při setkání se svým kazašským partnerem Karimem Masimovem při únorové návštěvě v Astaně.

Předložen byl i návrh na výrobu - montáž nákladních vozů TATRA, obdobně jako se uskutečňuje v Kazachstánu montáž vozů Škoda. Podpořit jisté váhání kazašské strany na české návrhy by mohlo III. zasedání Česko-kazachstánské mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-průmyslovou spolupráci. Předpokládá se dokončení prací na dvoustranných smluvních dokumentech, které by tak upozornily na české firmy zajímající se o projekty v této zemi. -


Kazachstán - expertní tým nastaví konkrétní akce

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) letos plánuje různé akce, které mají podpořit naše firmy, usilující o podnikání v Kazachstánu. Ve dnech 21.-22. září 2009 se v Praze uskuteční 3. česko-kazachstánské zasedání mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. V rámci ní bude MPO spolu s kazachstánským velvyslanectvím organizovat konferenci "Dny hospodářství Kazachstánu" s akcentem na energetiku a důlní techniku. "Právě v těchto oborech spatřujeme vývozní a investiční možnosti pro české firmy," říká Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Není náhodou, že ministerstvo bude přispívat firmám na účast v rámci specializované výstavy MINTEK, v Karagandě v červnu tohoto roku, která je zaměřená právě na důlní techniku.

Další výběr aktivit ve vztahu ke Kazachstánu bude iniciován již ve spolupráci s expertním týmem pro Kazachstán, a to se zaměřením na perspektivní obory, které byly schváleny Radou pro investice a obchod.

Jedná se o obory jako jsou energetika, těžba surovin, zdravotnická technika a potravinářský průmysl. Účastníky týmu budou nejen zástupci státní správy, ale rovněž představitelé hospodářských komor, oborových svazů a sdružení, případně i jednotlivých firem. Právě v případě Kazachstánu ministerstvo registruje výrazný zájem podnikatelů o zapojení do práce expertního týmu.

Podnikání v Kazachstánu

Silné stránky

- ohromné surovinové zdroje (ropa, plyn, rudy)
- velký agrární potenciál (světově největší producent obilí)
- příznivá geografická poloha jako most mezi Evropou a Asií
- nejvýkonnější ekonomika ze zemí SNS ve střední Asii
- srovnatelně dobře organizovaný trh a liberální hospodářství
- dobře postavený bankovní systém a zdravé finance
- otevřenost vůči zahraničním investorům
- politická stabilita

Slabé stránky

- rozsáhlá byrokracie a korupce
- nedostatečná právní jistota, protichůdné znění zákonů
- komplikované, časově náročné a drahé exportní a importní procedury
- rozšířená stínová ekonomika (oficiálně 24 % HDP, neoficiálně více než 50 % HDP)
- malá transparentnost v hlavních těžebních odvětvích a v hutnictví
- nedostatek kvalifikované pracovní síly v technologicky orientovaných sektorech
- netransparentní veřejné zásobování
- příliš silná koncentrace ekonomiky na surovinová odvětví

Šance

- velká poptávka po zařízení a materiálech v surovinových odvětvích
- enormní potřeba modernizovat zpracovatelský průmysl
- stoupající diverzifikace v průmyslu a službách
- možnost vstupu do projektů budování infrastruktury (PPP)
- silná poptávka po kvalitním a značkovém spotřebním zboží
- zvyšující se povědomí o kvalitě
- odrazový můstek na sibiřský a čínský trh

Rizika

- příliš silně rostoucí vliv státu na hospodářství
- stoupající snahy preferování kazašských firem při výběrových řízeních
- zhoršení kreditních ratingů komerčních bank
- nedostatečná důslednost při snahách o diverzifikaci ekonomiky
- stoupající míra korupce v politice a v ekonomice
- silné znehodnocení národní měny tenge
- zhroucení malého podnikání v důsledku neschopnosti splácet úvěry