Světová poptávka po zlatě stoupla v prvním čtvrtletí meziročně o 38 procent na 1016 tun. Sdělila to včera Světová rada pro zlato (WGC). Za nárůstem zájmu jsou hlavně investoři - žlutý kov totiž považují za bezpečné útočiště v době ekonomické nejistoty a jako pojistku proti inflaci.
"Nejde ani tak o poptávku pro průmyslové využití jako třeba u ropy či ostatních energetických surovin. Za zájmem o zlato jsou spíše spekulanti, jejichž poptávka roste především kvůli obavám z pokračování finanční krize," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Zveřejněné údaje za první čtvrtletí to potvrzují. Zatímco investiční poptávka po zlatě vzrostla o výrazných 248 procent na 596 tun, poptávka po zlatých špercích kvůli růstu cen a hospodářské krizi naopak spadla o 24 procent na 339 tun. V průmyslu a pro lékařské účely se využilo ještě méně zlata - nákupy klesly o 31 procent na 80 tun.
Zvýšený zájem se odrazil i v růstu ceny. Zatímco ještě loni v prosinci se cena zlata pohybovala kolem 760 amerických dolarů za troyskou unci (přibližně 31,1 gramu), během března se už vyhoupla na úrovně blížící se 1000 dolarům. Nyní se cena žlutého kovu pohybuje kolem 930 dolarů za troyskou unci.
"Jediné, čemu pomáhá zvýšení rizikové prémie v době světové finanční krize, je cena zlata. Vysoká rozkolísanost akcií, značná volatilita u měn i vývoj cen dluhopisů vedly investory k tomu, že část svých peněz nasměrovali ke zlatu," tvrdí Marek.
Zájem o zlato zvyšuje podle jeho slov i fakt, že se nemusí kupovat přímo fyzicky, ale dají se pořídit finanční instrumenty, které jsou na něj navázány - tedy cenné papíry, které cenu zlata přesně sledují.
"Pokud světová ekonomika nevykáže známky oživení, uvidíme pokračování slabé poptávky po špercích i poptávky pro průmyslové využití," doplňuje ředitel WGC George Milling-Stanley.
