Každá práce začne být v určité fázi nuda

Vyrůstala v malém městečku v Austrálii a chtěla se stát lékařkou, jenže učitel jí řekl, že na to není dost chytrá. Navzdory tomuto drsnému hodnocení se Alexis George stala jednou z nejvýraznějších manažerek působících v České republice. Její cesta na vrchol ovšem nebyla jednoduchá.

Pro Alexis, která dnes zastává post generální ředitelky ING ČR/SR, byl výrok jejího pedagoga osudový. Vyprovokoval ji k tomu, aby dokázala opak. Nakonec dosáhla tak dobrého prospěchu, že by ji na medicínu přijali, jenže v tu chvíli jí došlo, že tato cesta není pro ni. Představa šestiletého studia bez peněz najednou nebyla lákavá, a tak zvolila obchod na University of New South.

Po studiích pak ještě rok cestovala po světě jako batůžkářka, a když se vrátila do Austrálie, procházel trh recesí. Přijala tedy místo, které zdaleka neodpovídalo její kvalifikaci a zkušenostem, a brzy propadla sklíčenosti.

Jeden kolega jí tehdy řekl, aby se s tím buď smířila, anebo odešla. To byla pro Alexis skvělá rada, protože, jak říká, "každá práce začne být v nějaké fázi nuda". "Člověk by však vždy měl chtít dělat dobře svou současnou práci a neplánovat jen budoucí štaci," doplňuje.

Podle Alexis bohužel není pravidlo, že by byli povyšováni vždy jen nejkvalitnější lidé - byznys tak zkrátka pokaždé nefunguje. Její doporučení proto je: "Dělejte svou práci se zaujetím, buďte dobří, nestresujte se z nutnosti být ze všech nejlepší. Snažte se, aby si vás ostatní pamatovali, nezapadněte do průměru a riskujte!"

Pokud jde o současnou hospodářskou krizi, finanční sektor bezpochyby patří k tvrdě zasaženým oblastem. Na místní úrovni však Alexis věří, že přijala správná opatření, aby její firma úspěšně proplula. Společnosti se podařilo přeorientovat na krátkodobější cíle, vychovat si klientskou základnu a zahájit otevřenou diskusi o posunu produktového portfolia směrem k méně riskantním aktivům.

Má-li dát Alexis jako manažer, který už několik recesí zažil, nějakou radu začínajícím profesionálům, pak jim vzkazuje, že po recesi vždy přichází růst, takže je třeba chránit firmu, pečovat o klientskou základnu a také pečovat o vnitřní talenty. Kromě toho radí nepropadat panice a činit taková rozhodnutí, která firmě umožní být ještě silnější, jakmile se trhy opět zvednou.

Lidem, kteří během současné krize přišli o práci, Alexis vzkazuje, že je důležité mít na paměti, že nejde o jejich osobní prohru, nýbrž o ekonomický faktor, a proto by si neměli brát ztrátu zaměstnání osobně. Pokud by to mělo potkat i vás, zkuste reálně odhadnout, jak dlouho můžete být bez práce. "Buďte trpěliví, protože nová práce se neobjeví přes noc, hledejte mezi firmami, jež obdivujete, a nebojte se přijmout i pozici, která se vám může zdát méně odpovídající," říká.

Alexis měla během své kariéry několik rádců - v její době však bylo působení rádců spíše nahodilé, zatímco dnes je to nedílná součást firemního řízení lidských zdrojů. Nejlepší rada, kterou kdy od rádce dostala, zněla: "Věř sama sobě" a "Zariskuj a jdi do toho - nestůj na konci fronty".

Česky příliš neumí, ale Čechy má šéfka ING opravdu ráda. Zpočátku prý mohou působit chladně, ale jakmile je člověk pozná, jsou vřelí a upřímní. Alexis tvrdí, že mají velkou ochotu se učit, měnit své návyky a přizpůsobit se, přičemž jsou zároveň pracovití. Hlavním úkolem manažera je podle jejích zkušeností probudit v nich odhodlání dosáhnout požadovaného výsledku. Alexis si také všimla, že Češi dokážou mít stále velký respekt k autoritě a že se musí naučit více si věřit. Manažeři jim zase musí dát najevo, že chybu může udělat každý a že k podnikání patří i podstupování rizika.

Naše schůzka proběhla v její kanceláři v nejvyšším patře ING na Andělu. Působila vyrovnaně a optimisticky. Jako ostatně vždycky. Tématem našeho rozhovoru byla charita. ING je sice globálním partnerem Unicefu, ale v České republice spolu obě organizace doposud příliš nespolupracovaly. Alexis se však změně nebrání.

Autor je ředitelem SpenglerFox pro region střední a východní Evropy.