Brazílie stáhla z pátrání po troskách a obětech letadla Airbus A330 společnosti Air France nad Atlantikem jedno ze dvou radarových letadel Embraer R-99. Oznámila to v noci na včerejšek brazilská armáda, podle níž ale druhé radarové letadlo a skupina vojenských lodí Brazílie a Francie v pátrání pokračuje.

Letoun Embraer R-99 křižoval celé tři týdny nad oblastí neštěstí, ležící asi 1000 kilometrů od brazilského pobřeží, a byl to právě on, kdo díky svým pátracím radarům našel první trosky z letadla havarovaného v noci z 31. května na 1. června při letu z Ria de Janeiro do Paříže.

"Tento stroj nalétal při pátrání přes 100 hodin a splnil základní roli celé operace, zejména v její počáteční fázi," praví se v armádním komuniké.

Pátrání sice pokračuje za účasti jiného radarového letadla a skupiny brazilských a francouzských vojenských lodí, přes všechnu snahu však pátrači od středy nenašli žádné další tělo oběti ani významnější trosku. Stále tak platí už pět dní starý údaj, že z moře vyzvednuto 50 těl a přes 400 částí havarovaného stroje.

Naděje na další významné nálezy na hladině se stále snižuje a Brazílie pravidelně vyhodnocuje, zda ještě má
smysl v tomto pátrání pokračovat, napsala agentura AFP. Souběžně totiž probíhá hlubinové pátrání po takzvaných černých skřínkách se záznamy z posledních minut letu. Právě tyto záznamy by nejvíce mohly přispět k objasnění příčin neštěstí. Skřínky nadále hledají dvě pronajaté lodě se speciálními americkými zařízeními na zachycování zvuků pod vodou a také francouzská atomová ponorka Emeraude se svým vyspělým zařízením, schopným zachytit signál černých skříněk i ve velké hloubce, ale členitost dna může signály tlumit. Jedna takzvaná černá skříňka zaznamenává v letounech hovory pilotů, druhá chod přístrojů.

Čas ale kvapí, protože skřínky mají vydávat zvukový signál, jenž má umožnit jejich nalezení, už asi jen týden. Problém při hledání skříněk není jen v rozlehlosti místa pátrání, ale také v tom, že hloubka oceánu v dané oblasti dosahuje 3600 metrů.

Odborníci došli na základě pitev obětí a zkoumání nalezených trosek k předběžnému závěru, že letoun se rozpadl ještě ve vzduchu. Proč se tak ale stalo, zůstává zatím stále nejasné.

Ředitel francouzského vyšetřovacího úřadu BEA Paul-Louis Arslanian minulý týden uvedl, že je už "poměrně jasné, že značná část letadla nebude nikdy nalezena". Podle jeho slov pátrání v tak rozsáhlé části oceánu a nad tak hlubokým a členitým dnem je "historicky nejhorší situací při vyšetřování leteckého neštěstí".

Letadlo na lince z Ria de Janeiro do Paříže se zřítilo v noci na 1. června. Všech 228 lidí na palubě zahynulo. Letadlo tehdy bylo ve velké bouřkové oblasti. Společnost Air France nedávno oznámila, že odškodní rodiny obětí tohoto letu částkou 17 500 eur za každou oběť.