Pouze jediný člověk ze zemí mimo Evropskou unii našel podle aktuálních čísel Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k dnešnímu dni v Česku uplatnění na zelenou kartu. Program, který se snaží od počátku roku zjednodušením byrokracie usnadnit a urychlit příjezd zahraničních dělníků, totálně krachuje. Přesněji - setkal se zatím s minimálním zájmem zaměstnavatelů i dělníků. A viníkem zdaleka není jen ekonomická krize a odchod desítek tisíc gastarbeiterů ze země.
"V současné době je zájem ministerstva vydávat zelené karty jen ve skutečně odůvodněných případech a volná místa je třeba zaplnit občany Česka, unie, popřípadě jen těmi cizinci, kteří už u nás jsou a ztratili zaměstnání v důsledku krize," říká mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.
Desítky tisíc cizinců už letos přišly o práci. Firmy přitom stále mají zájem o stovky dalších. Několik desítek jich nyní například přijímá plzeňský výrobce televizorů Panasonic. "Projekt zelených karet pro nás ale není vůbec zajímavý, o přímém náboru jsme nikdy neuvažovali," říká personální manažer Panasonicu Zdeněk Netřebský.
Firma s téměř čtyřmi tisíci lidmi a z toho jen polovinou kmenových zaměstnanců potřebuje podobně jako další montovny či automobilky volnou ruku při nakládání se stovkami dělníků. Kmenový stav nedovoluje dělníka při výkyvech počtu zakázek ze dne na den propustit, nutí firmy vyplácet vysoké odstupné, dovolenou, zaměstnávat aparát personálního oddělení.
To vše za firmy vyřeší personální agentury, které samy zaměstnávají a továrnám třeba i krátkodobě pronajímají dělníky, kteří k nám přijeli na klasické pracovní povolení. Byť za cenu pracného shánění víz.
"Zelené karty se minuly v čase. Šest let je stát připravoval a mezitím se tu prosadil vedlejší, byť leckdy pochybně založený, systém. A ten nabízí pro firmy lepší podmínky," popisuje nynější stav prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Zelené karty v této situaci nemají podle něj smysl.
Nulovému zájmu o zelené karty a pokračujícímu systému agenturního zaměstnávání nahrávají i rozdílné platové a další podmínky mezi pronajatými dělníky a těmi kmenovými. Přestože zákon požaduje naprostou rovnost, dostávají najatí cizinci často mnohem nižší hodinovou mzdu než vlastní zaměstnanci. V továrnách o tom často vědí, ale nic je nenutí to řešit. S cizinci, pronajatými od agentur, mají nižší náklady.
"Neznám za ty roky případ, kdy by někdo skutečně důsledně kontroloval srovnatelnost oficiálně uváděných mzdových podmínek obou skupin dělníků. Mnohým agenturám to umožňuje vykazovat dělníkům sotva minimální mzdu. A ani tu leckdy řádně nezdaní," říká majitel jedné z personálních agentur Rudolf Pavlík.
Zelené karty
1 zelená karta pro zaměstnání v Česku byla od ledna vydána jedinému cizinci ze zemí mimo EU. Připraveno je dalších 12 karet z celkem 86 žádostí.
418 volných míst bylo v Česku počátkem července v databázi MPSV k dispozici pro cizince se zelenou kartou. Celkem evidují úřady 43 402 volných míst.
252 000 cizinců z členských i nečlenských zemí EU pracuje dnes oficiálně v Česku. Údajně zhruba stejný počet cizinců u nás pobývá nelegálně.
NAJMOUT, NEBO ZAMĚSTNAT? Výroba automobilů je jedním z oborů, kde kromě kmenových zaměstnanců pracují i ti najatí od personálních agentur. Továrna je může při propadu nebo nárůstu zakázek ze dne na den propustit nebo zas přijmout. foto: HN - Radim Beznoska
