Investoři spekulují o posilování dolaru

Jen týden po propadu dolaru na nejnižší hodnotu za posledních 10 měsíců je hlavním tématem debat na devizových trzích, zda bude americká měna konečně posilovat. Změna nálad nastala po zveřejnění stavu zaměstnanosti v USA minulý pátek. Pracovních míst totiž během července ubylo výrazně méně, než se očekávalo. To posílilo dojem, že USA mají již nejhorší část recese za sebou a jejich ekonomické zotavení bude rychlejší než v případě Evropy a Japonska.

"Trhy jsou plné diskusí na téma, jestli páteční data o stavu nezaměstnanosti znamenají bod zvratu pro devizové trhy a dobré ekonomické zprávy z USA začnou mít na dolar konečně příznivý dopad, místo aby ho oslabovaly," říká Ray Faris ze společnosti Credit Suisse.

Hans Redeker z BNP Paribas se domnívá, že jsou zde náznaky pozitivní reakce americké ekonomiky na masivní fiskální a monetární stimuly, což snižuje riziko držení zámořských aktiv. "Březnové zavedení politiky nulových úrokových sazeb způsobilo přerušení navázanosti výkonnosti dolaru na rozdíly úrokových sazeb v jednotlivých zemích," říká Redeker a dodává: "Když se nyní ekonomické vyhlídky stabilizovaly, relativní výnosy a úrokové míry mohou zpět získat svůj vliv na devizové trhy."

Jiní jsou však zdrženliví ve vyhlášení konce trendu oslabování dolaru, které je podloženo reakcí na jedinou informaci o stavu ekonomiky. "Pokud má jít o zvrat, pak je teprve v zárodku," říká Neil Mellor z Bank of New York Mellon. Pokud ale dolar dále poroste, bude to znamenat velmi výraznou změnu v obchodování s devizami od počátku finanční krize. Americká měna je velmi závislá na vývoji cen akcií a ochotě investorů riskovat.

Vzájemná závislost devizových a akciových trhů však může vést k velmi paradoxním situacím, kdy zveřejnění pozitivních dat o vývoji ekonomiky Spojených států dolar zraňuje, zatímco špatné výsledky mu pomáhají k rychlému růstu.

V praxi to pak vypadá tak, že jakmile začnou ceny akcií a ochota riskovat růst, investoři opouští relativně bezpečný přístav v podobě americké měny a hledají jinde investiční příležitosti s vyšším výnosem. To se prokázalo během minulého týdne, kdy akciové trhy dosáhly letošního vrcholu, avšak dolar se propadl na nejnižší hodnotu od loňského října.

Nyní se však zdá, že tento poněkud absurdní vztah byl porušen zprávou o zaměstnanosti v USA z minulého týdne, když překvapivé pozitivní informace způsobily předvídatelný růst akciových trhů a amerických státních dluhopisů a zároveň nastartovaly i růst dolaru. Podle Todda Elmera ze Citigroup jde o velmi vzácnou událost, jelikož v posledním roce a půl jen velmi zřídka růst indexu S&P doprovázelo i posilování americké měny.

Otázkou pro investory však zůstává, zda jde o start dlouhodobějšího trendu, během kterého bude zotavování ekonomiky USA podporovat růst dolaru. Ne všichni analytici jsou totiž přesvědčeni o valném významu posilování americké měny po pátečním oznámení, protože to nebylo poprvé, co začal dolar rychle růst v reakci na překvapivě dobré zprávy o zaměstnanosti. Naposledy 5. června, když byl zveřejněn květnový vývoj stavu zaměstnanosti ve Spojených státech. O pár dní později však poptávka po dolaru opadla a jeho hodnota začala znovu klesat.

Například Callum Henderson ze Standard Chartered věří, že jde opět pouze o krátkodobý fenomén.

Prudký nárůst ceny dolaru v posledních dnech zdůvodňuje přehnanou snahou obchodníků na devizových trzích využít rostoucího trendu dolaru a pokrýt tak ztráty z předešlých investic. Dle Hendersona však tyto nákupy nejsou podloženy žádnými relevantními výsledky ekonomiky.

Dále investor banky Standard Chartered své tvrzení zdůvodňuje poměrně jednoduchou úměrou - finanční krize začala v USA, což znamená, že tam bude trvat nejdéle, a Fed tak bude tím posledním, kdo omezí svou monetární politiku.

Podle Hendersona zůstanou americké úrokové sazby na stejné úrovni až do roku 2011, což bude držet dolar dále pod silným tlakem. "Dolar bude v následujících letech nadále bolestně klesat," předvídá Henderson temnou budoucnost americké měně. Jeho tvrzení podpořilo i středeční oznámení Fedu o ponechání úrokových sazeb na úplném minimu mezi 0 a 0,25 procentního bodu.