Prezident Václav Klaus připustil, že Lisabonská smlouva navzdory jeho neochotě dokument ratifikovat zřejmě nakonec vstoupí v platnost. V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny zopakoval, že ji nepovažuje za dobrou věc pro Evropu ani pro Českou republiku. "Vlak s ní se však už rozjel tak rychle a je tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit ani vrátit, jakkoliv bychom si to mnozí přáli," řekl.
"Ani její případný vstup v platnost nebude koncem dějin," poznamenal.
Česko je poslední zemí EU, která dosud Lisabonskou smlouvu neratifikovala. K tomu, aby mohla začít platit, chybí právě Klausův podpis a evropští politici na něj netrpělivě čekají. Prezident minulý týden oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z uplatnění Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, protože se obává případných majetkových nároků sudetských Němců.
Klaus novou ratifikaci Lisabonu nežádá. Možná postačí, že se EU zaručí - čtěte ZDE
Irsko dokončilo ratifikaci Lisabonu. Česko zůstalo osamocené - čtěte ZDE
Kauza Lisabon: Vláda shodila argumenty senátorů pod stůl. Čeká se na Klause - čtěte ZDE
Klausovi bude stačit irská cesta
V sobotních LN Klaus poprvé potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačit mu bude takzvaná irská cesta. "Já jsem nikdy neřekl, že je nezbytné, aby můj, jak vy říkáte, dovětek musely spolu s celou Lisabonskou smlouvou znovu ratifikovat všechny členské státy EU. Podobně jsem nikdy neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rada Irům," řekl.
Irsko dostalo záruky v závěrech červnového summitu. Hlavy členských zemí EU se usnesly, že Irsku dávají vzhledem k Lisabonské smlouvě právně závazné záruky, které popsaly v připojeném rozhodnutí. Zavázaly se také, že záruky převedou do formy protokolu, který bude připojen ke smlouvě o přistoupení Chorvatska a při této příležitosti ratifikován v celé EU. Summit ale zároveň trval na tom, že záruky nijak nemění obsah Lisabonské smlouvy.
