Ani současná hospodářská situace v Bulharsku neodrazuje české firmy v hledání příležitostí v této balkánské zemi. Potvrzuje to i ředitel kanceláře CzechTrade v Bulharsku Emil Chasiok: "Nedá se říci, že by české firmy v souvislosti s globální recesí neprojevovaly zájem o bulharský trh. Jen jsou opatrnější a svá rozhodnutí pečlivě analyzují."
Nehledě na dopady ekonomické krize na Bulharsko existuje přitom několik důvodů, proč české firmy hledají příležitosti právě na bulharském trhu. Jedním z nich je skutečnost, že Bulharsko dosud není tolik rozvinutá země jako starší členové Evropské unie. "Existuje zde volný prostor na trhu, kde se mohou zahraniční i české firmy realizovat," říká Emil Chasiok.
Je všeobecně známé, že Bulharsko má příznivou geografickou polohu, na východní hranici Evropské unie, sousedí s Tureckem, tedy zemí s ohromným trhem. Dalším důležitým faktorem je mzdová úroveň. "Ačkoliv se snižuje rozdíl mezi platy v Bulharsku a ostatními zeměmi EU, stále ještě se vyplatí poskytnout místní kvalifikované pracovní síle lepší plat, než jsou jim schopny nabídnout bulharské firmy. Tím lze získat dobré specialisty za podstatně nižší náklady než tomu je například v České republice," uvádí Emil Chasiok.
I v tuto dobu se nejčastěji firmy ptají na způsob vstupu na bulharský trh, na momentální situaci v jednotlivých sektorech, na postup při registraci firmy podle bulharského práva a na možnosti uvedení produktu na trh tváří v tvář konkurenci. "Odpovědi na většinu těchto otázek obdrží firma ve formě výstupní zprávy. V ní je v závislosti na konkrétním produktu či službě specifikována situace na trhu, konkurenční prostředí včetně dalších užitečných informací, nezbytných pro úspěšný vstup na bulharský trh," vysvětluje zástupce CzechTrade v Sofii.
Již nyní však upozorňuje na problém propadu ekonomiky, kdy bulharské ministerstvo financí předpokládá snížení letošního HDP o 6,3 procent a Mezinárodní měnový fond o sedm procent. "S tím souvisí snížená poptávka a nepříznivým faktorem je velmi nízká dostupnost úvěrování a vysoké úroky ze strany bank, což citelně snížilo firemní investice," upozorňuje Emil Chasiok. Ve třetím čtvrtletí se o 9,8 procent v meziročním srovnání snížil objem průmyslové výroby, která vytváří kolem 29 procent hrubého domácího produktu. Vliv recese se projevil i v stavebním sektoru, kde byla řada projektů přerušena nebo odložena a čeká se na příliv investic. Současná situace působí na růst nezaměstnanosti, do konce letošního roku se očekává kolem osmi procent lidí bez práce a prognóza na příští rok hovoří již o 13 procentech. "Ani příští rok se nepředpokládá oživení. Prognózy MMF uvádějí hospodářský pokles o 2,5 procenta," poznamenává Emil Chasiok.
Zcela logicky se tak řada potenciálních obchodníků a investorů obává nestability. Jak poznamenává ředitel kanceláře CzechTrade v Sofii, podle průzkumů až 57 % zástupců firem uvádí, že největší překážkou rozvoje podnikání je nestabilní ekonomické prostředí.
Na druhou stranu jsou tu určité pozitivní signály. "Ze strany Evropské komise bylo odblokováno 115 milionů eur z programu ISPA, které budou použity na výstavbu silniční infrastruktury. A 110 milionů eur obdrží Bulharsko z programu SAPARD pro rozvoj zemědělství," dodává.
Podnikání v Bulharsku
Silné stránky
- stabilní, fixovaný směnný kurz (1 euro = 1,95583 BGN)
- člen Evropské unie
- nižší mzdové náklady ve srovnání s průměrem EU (průměrná mzda 280 eur)
- nejnižší zdanění v Evropě (10% korporátní daň, 10% rovná daň z příjmu fyzických osob)
- roční odpisy: 30 % na stroje a zařízení, 50 % na nové zařízení v nových investicích, 50 % na software a hardware
- vládní dotace do rozvoje infrastruktury
Slabé stránky
- nízká produktivita práce
- neefektivní veřejná správa
- nedostatky právního systému
- časté problémy při výběrových řízeních, jejichž výsledky jsou napadány konkurencí
- nedostatečná infrastruktura
- nízká kupní síla
Šance
- vysoká poptávka
- vysoká poptávka po investicích ve veřejném i soukromém sektoru
- potřeba výstavby infrastruktury (silnice, železnice, vodní cesty, terminály)
- vývojový potenciál v regionech
- geograficky příznivá poloha
- důležitá tranzitní země, napojení na důležité vodní cesty
- blízkost k dalším rozvíjejícím se trhům v Srbsku a v Turecku
- využití prostředků ze strukturálních fondů
- kredity EBRD, EIB, Světové banky a jiných finančních institucí
Rizika
- pomalé reformy
- značné problémy při využívání evropských fondů
- EU byla několikrát nucena zmrazit možnost využívání prostředků ze strukturálních fondů
- rostoucí zadluženost
- nižší koupěschopnost obyvatelstva
- zvyšující se míra nezaměstnanosti v důsledku ekonomické krize
- důraz na cenový faktor (preference zboží s nízkou cenou)
- méně rozvinutý sektor služeb a obchodu;
- problémy s vymahatelností práva
- korupce a kriminalita včetně projevů organizovaného zločinu v ekonomické sféře
- vzrůstající konkurence západních firem, asijských exportérů, v poslední době i místních výrobců
