Karel Havlíček má jasno: "Na trhy se nevstupuje, trhy se dobývají. Ale není dobyvatel jako dobyvatel." Člen vedení Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR a generální ředitel společnosti Sindat zdůraznil, že k takovému dobývání trhu patří nejen odvaha a sebevědomí, které právě našim exportérům často chybí, ale především znalost prostředí a respekt k jeho specifikům. Rada zkušeného obchodníka zazněla při již druhé diskusi odborníků a podnikatelů o úspěšném exportování v rámci projektu HSCB GRANT na podporu zahraničního obchodu.

Karel Havlíček řekl: "Exportér by měl teritorium, kde chce dělat obchody, nejenom znát, ale maximálně chápat jeho fungování. I to našim exportérům - vedle schopnosti se prodat - často chybí," prohlásil. Kdo si tuto skutečnost neosvojí, je v hyperkonkurenčním prostředí trpěn a posléze vyvržen a nahrazen někým šikovnějším.

"Je třeba si uvědomit, že nejenom znalosti, schopnosti a dravost patří do mezinárodního obchodu, nýbrž i pokora je to, co přináší dobré obchody," upozornil Karel Havlíček.


Platí to zejména na vzdálených trzích,

kde se našim exportérům otevírají možnosti také v této době překonávání globální recese. Jedná se například o jih afrického kontinentu či o státy nadrovníkové západní Afriky, Střední a Jižní Ameriku, zvláště pak o Brazílii, která může být pro našeho podnikatele vstupní branou do ostatních latinskoamerických zemí. Patří sem však také i Venezuela, Argentina, Ekvádor i Kolumbie. Ještě stále nedostatečně exportně a investorsky je využíván Vietnam, země se silnou vazbou k ČR a se znalostmi českého potenciálu.

"Pravidlo je jednoduché: Nebát se! Hledat příležitosti všude, a potom poznat a prozkoumat nový trh, obchod naplánovat a hlavně dobře analyzovat rizika, mít je pod kontrolou a maximálně se na ně připravit a zajistit se," poznamenal Karel Havlíček.

Takové praktické poznatky se však podle Edwarda Tilla z evropské centrály HSBC BANK nikdo na ekonomických školách nenaučí. Neméně podstatný je vedle soft skills, zejména v době vyšších rizik na cizích trzích, význam vládních agentur a státních proexportních institucí. "Jsou to významní účastníci globálního exportního trhu," poznamenal Edward Till.

Patří mezi ně i Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), jejíž náměstek generálního ředitele Miroslav Somol poukázal na stoupající nároky na jednotlivé exportní případy, kdy pojištění obchodů v řádech stovek milionů eur není výjimkou. Poukázal také na probíhající reorganizaci EGAP a informoval, že i v letošním roce dosáhne společnost hranice své pojistné kapacity. Proto již probíhají jednání s ministerstvem financí o navýšení finančních možností EGAP o přibližně jednu miliardu korun.

Právě stoupající objem plnění pojistných událostí ze strany EGAP dokumentuje jak zvýšení rizik v mezinárodním obchodu, tak i narůstající schopnost českých exportérů využívat produkty EGAP.

Trendem jsou přitom strukturální změny pojišťování exportních případů, do nichž se stále výrazněji promítají prvky projektového financování a managementu a stoupající nároky kladené na tuto proexportní státní instituci ze strany podnikatelů.


Logickou návazností

bylo vystoupení Ivety Horníčkové, ředitelky podpory malého středního podnikání České exportní banky, která představila nové programy této finanční instituce určené pro malé a střední podniky. Ilustrovala přitom postupy, které vedou k jejich využití v exportních případech těchto menších podniků. Jedním z principů je vstup ČEB do finančního toku exportního případu mezi odběratelem a dodavatelem a štěpení plateb tak, aby byly rovnou hrazeny příslušné subdodávky exportéra.

"Zahájili jsme pilotní program distribuce těchto nových produktů pro malé a střední podniky a během pěti dnů vyhodnotíme bonitu zájemce a jeho obchodního případu," uvedla Iveta Horníčková.

S čím se však ČEB potýká, je určitý odstup malých a středních podnikatelů od této státní banky. "Nebojte se," vyjádřila stručně Iveta Horníčková vzkaz podnikatelům. -