Mexiko v náruči recese

José Gonzáles Tapa je hrdý na svůj bíle lakovaný Nissan pick-up. Jezdí s ním každý den mezi Ayutla a La Mesa. Obě malá městečka leží v mexickém státě Guerrero na jihu země. Práce je zde tak málo, že tento podnikatel v oblasti dopravy stěží uživí svoji rodinu. Jako skladový dělník pracoval dříve řadu let na Floridě, takže si po návratu mohl našetřit na vůz a pustit se do soukromého byznysu. To je sen mnohých mexických emigrantů, kteří vydělávají peníze ve Spojených státech.

Díky příbuzným v USA a zasílaným dolarům žije v Guerreru a v dalších částech Mexika množství rodin. Globální krize však přiškrtila tento finanční proud, jehož objem se meziročně snížil o celou pětinu. Dopady pociťují miliony obyvatel.

Na cestovním ruchu a zájmu turistů se navíc negativně projevila prasečí chřipka. Turismus generuje dva miliony pracovních míst; v roce 2008 vytvořil 8 procent HDP, letos skončí s mnohem horšími výsledky. "Nejvíce postiženými obory světovou recesí jsou automobilový průmysl a služby, především ty, které jsou spojeny s cestovním ruchem," poznamenává k situaci Martin Torres, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Mexiku.

Dvanáctá

nejsilnější ekonomika se jen v první polovině roku propadla meziročně o 9,2 procenta, což byl nejhorší výsledek mezi latinskoamerickými zeměmi. Podle odhadů různých institucí by za letošní rok mohl HDP poklesnout až o 7,7 procenta. Mexická národní banka předpokládá, že by k hospodářskému oživení o zhruba 2 procenta mělo dojít už v příštím roce. Světová banka je mírně opatrnější a hovoří o 1,7procentním růstu.

Pod tlakem se ocitá i veřejný rozpočet, který strádá nízkými cenami ropy; vláda ho kompenzuje z přebytků z minulých let. "S růstem deficitu veřejných výdajů se počítá i pro příští rok," uvádí Martin Torres. Potvrzují to vládní čísla letošního 2,1procentního deficitu a plánovaného 2,5procentního deficitu na rok 2010.

Ekonomický vývoj komplikuje i snížení přílivu zahraničních investic. Ten už v minulém roce oslábl v meziročním srovnání o 20 procent. Letošní míra inflace dosáhne však jen rozmezí 3,3 až 4,3 procenta.

Pro české exportéry není nynější situace právě příznivá, byť se již příští rok počítá s odražením mexické ekonomiky ode dna. Nadále však zůstává tento ohromný trh výzvou a zatím ne zcela využitým odbytištěm. "Přestože Mexiko ve světovém žebříčku českých vývozů postoupilo ze 71. místa v roce 1995 na 44. místo v roce 2008, je toto umístění hluboko pod absorpční schopností místní ekonomiky," uvádí Martin Torres.

V zemi existuje

celá řada odvětví, která jsou vhodná pro uplatnění našeho boží. "Mezi perspektivní obory pro naše firmy v Mexiku patří energetika. Zejména se jedná o rekonstrukci a modernizaci původních zařízení na výrobu elektrické energie a budování nových, s důrazem na ochranu životního prostředí. Možnosti jsou v oblastech těžby ropy a plynu, uhlí a rud, v dopravní infrastruktuře, kde se to týká například možností dodávek komponentů pro železnice a metro, pro automobilový průmysl. Šance jsou v technologiích pro ochranu životního prostředí včetně zalesňování, v informatice a v řadě dalších oborů," shrnuje Martin Torres.

V Mexiku se v posledních letech daří zejména našim výrobcům a vývozcům strojírenských výrobků, jejichž podíl na celkovém exportu této země stoupá. V loňském roce už tato komodita představovala více než 70 % našich exportů.

V posledních letech převažují ve vývozu automobilové díly, elektrické přístroje a součástky, klimatizační zařízení, čerpadla, radiolokátory, zdravotnická zařízení. Přitom na tamním trhu byly dříve dobře známé tradiční výrobky, jakými jsou textilní, obuvnické a kožedělné stroje, obráběcí stroje, skleněná a kovová bižuterie, chemické a farmaceutické produkty, polygrafické stroje, dekorativní a užitkové sklo, hudební nástroje.

Pozitivním faktorem

je, že v průběhu posledních osmi let došlo k radikálnímu otevření mexického trhu. Až na výjimky byly odstraněny netarifní překážky jak ve vývozu, tak i v dovozu. "Zahraniční obchod Mexika, hlavně ve vztahu k USA, Kanadě i EU, je v zásadě liberalizován s výjimkou některých zemědělských produktů, pracovní síly, služeb, jako jsou telekomunikace, finanční služby a investice, kde existují překážky ústavního charakteru, které se zatím vládě nepodařilo překonat," uvádí Martin Torres.

Jak také poznamenává, mexický trh je v určitých oborech do jisté míry saturovaný, a pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Vždy je nutné brát v úvahu, že mexické firmy obchodují především s partnery z USA; mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu včetně všech obvyklých standardních komerčních postupů.

Za nejefektivnější formu distribuce užívanou v tomto prostředí převážnou většinou zahraničních firem považuje Martin Torres prodej prostřednictvím místních obchodních zástupců, případně formou účasti na výstavách, veletrzích a předváděcích akcích. V zásadě existují dvě varianty: prodej prostřednictvím prodejce specializovaného na určitou komoditu, nebo využití sítě kapitálově silných obchodních domů, které mají své pobočky ve většině významných míst.

Tuzemští exportéři by měli zvážit veškerá pozitiva a negativa, k nimž patří i vysoká míra kriminality. Její nárůst je spojován s nepříznivými dopady recese na nejchudší vrstvy obyvatel, kteří musí měsíčně vyjít se zhruba 120 eury, a rostoucím počtem nezaměstnaných. Jen během tří měsíců prvního pololetí letošního roku přišlo o práci 400 tisíc osob. José Gonzáles Tapa je však optimistou, což patří k mexickému charakteru. Proto věří, že mu jeho pick-up vydrží ještě dlouho stejně jako jeho malý byznys.

Podnikání v Mexiku

Silné stránky

l přísný bankovní dozor, nezávislá centrální banka

- 12 dohod o volném obchodu se 44 státy

- most a výrobní platforma pro Severní a Jižní Ameriku

- vybudovaná síť dálnic, železniční spojení do USA

- nízké mzdy manuálních pracovníků

- státní podpora pro zahraniční investory

Slabé stránky

l přelidnění v hlavním městě Mexiko City, dopravní kolapsy

- slabý výzkum a vývoj ve vztahu k průmyslu

- neefektivní právní systém

- chybějící systém vzdělávání kvalifikovaných pracovníků

- byrokracie, dlouhé čekací lhůty pro získání certifikací

- státní monopol v energetickém odvětví

Šance

l druhá největší ekonomika a druhý největší trh v Latinské Americe

- vysoká ekonomická závislost na USA

- státní investice do infrastruktury

- vysoká kupní síla ve městech

- rostoucí potenciál v odvětví cestovního ruchu

Rizika

l kritická bezpečnostní situace

- vysoká závislost na přímých zahraničních investicích a importech technologií

- vysoká sociální polarizace

- křehká politická stabilita

- nízké příjmy a výdaje státního rozpočtu

Zdroj: gtai