Šéfům rostou platy rychleji než podřízeným

Rozdíl v platech vrcholových manažerů největších britských firem a běžných zaměstnanců s průměrným platem se během posledního desetiletí zdvojnásobil. Odhalil to průzkum společnosti Income Data Services (IDS). Děje se tak navzdory stále silnějším snahám o omezení donekonečna rostoucích odměn šéfů velkých společností především v bankovním sektoru.

Topmanažeři stovky největších britských společností vydělávají v letošním roce 81krát více než průměrný zaměstnanec pracující na plný úvazek. Přitom ještě v roce 2000 vydělali šéfové ostrovních gigantů "jen" 47násobek toho, co průměrný Brit.

Tato data pravděpodobně ještě zesílí volání po reformách, které by přinutily velké firmy držet platy svých manažerů na uzdě.

Statistiky přitom přicházejí jen pár dní poté, co Sir David Walker, významná a respektovaná osobnost londýnské City, zveřejnil dlouho očekávanou zprávu požadující nová pravidla pro řízení bankovního sektoru, která obsahuje také požadavek na zveřejňování platů.

Podle Walkerova doporučení, které britská vláda slíbila přeměnit v zákony, má být po bankách požadováno, aby uváděly počet svých zaměstnanců, kteří vydělávají celkově i s odměnami více než milion liber ročně, a také poskytovaly detailní informace o velikosti udělovaných bonusů vyplácených jak v přímých platbách, tak i v akciích společnosti. Konkrétní jména milionářů však nemají být zveřejněna.

V porovnání s všeobecným pohoršením nad bonusy vrcholových manažerů v bankovním sektoru, který vedl k zavádění dalekosáhlých reforem a regulací v tomto odvětví, se šéfové společností podnikajících v jiných oborech vyhnuli jakémukoli odsouzení ze strany veřejnosti i politiků.

To se sice může změnit, avšak statistická data jasně vypovídají o tom, že běžní zaměstnanci doplácejí na recesi daleko více než vysoce postavení manažeři.

Analýza dat zveřejněných firmou IDS ukazuje, že rozdíl ve finančním ohodnocení ředitelů firem a běžných zaměstnanců dosáhl svého vrcholu v roce 2008, kdy šéfové společností zahrnutých v indexu londýnské burzy FTSE 100 pobírali 94krát vyšší plat než průměrně ohodnocený britský zaměstnanec. Po vypuknutí finanční krize se tento rozdíl sice snížil zpět na hodnoty z roku 2006, avšak nyní se opět prohlubuje. Ředitelům 350 největších britských společností totiž za posledních dvanáct měsíců vzrostl plat průměrně o 6,6 procenta, zatímco běžným zaměstnancům vzrostl meziročně od června 2008 do června 2009 pouze o tři procenta.

Celkově se tak budou bonusy lidí pracujících v londýnské City pohybovat na úrovni roku 2007 navzdory rozsáhlým finančním ztrátám v posledním roce a půl.

Podle Alistaira Hatchetta z IDS snaha o dosažení vyšší úrovně řízení firem paradoxně vyústila ve zvyšování platů managementu.

"Společnosti mají své komise pro kontrolu výše platů," říká Hatchett. "Každá firma se ale snaží dostat mezi špičku a musí proto také nabízet špičkové platy. To pak vytváří neustále rostoucí spirálu."

Tento fenomén je nejvíce znatelný ve Spojených státech a Británii. Detailní studie ekonoma Tonyho Atkinsona a dalších odborníků ukázala, že platy vrcholového managementu v těchto zemích během posledních 25 let minulého století prudce stoupaly, zatímco ve Francii a dalších státech kontinentální Evropy zůstaly víceméně stabilní.

I přes poprask okolo bonusů bankéřů jsou skupiny usilující o snižování platů šéfů velkých firem stále více přesvědčeny o tom, že se prohlubování rozdílu v růstu odměn manažerů a zaměstnanců zastaví.

David Walker z Morgan Stanley, který je respektovanou osobností londýnské City, vybízí velké firmy, aby zveřejňovaly informace o platech svých manažerů.
FOTO: BLOOMBERG