Ministři financí EU se včera dohodli na reformě dohledu nad jednotlivými finančními institucemi v EU. Řekla to náměstkyně českého ministra financí Klára Hájková.
Dohled bude založen na třech nových institucích, které budou sledovat banky, penzijní fondy a pojišťovny. Reforma má zabránit opakování nedávné finanční krize. "Byl dohodnut kompromis, se kterým Česká republika velmi souhlasí," uvedla Hájková. Evropská komise přednedávnem navrhla vytvoření systému finančních dohlížitelů (ESFS - European System of Financial Supervisors), který bude tvořen právě třemi unijními orgány. Jeden z nich bude mít na starost dohled nad bankami, druhý nad pojišťovnami a třetí nad penzijními fondy.
Původní návrh komise obsahoval úpravy, které vyvolávaly obavy v řadě členských států, včetně Česka. Zvláště centrální bankéři se báli, že národní centrální banky by mohly částečně ztratit kontrolu nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. V Česku je přitom finanční sektor tvořen právě hlavně dceřinými bankami.
Kompromis počítá s tím, že nové dohledové orgány nebudou moci vydávat rozhodnutí, která by se týkala konkrétních finančních institucí, v případě nějaké krize či sporu mezi národními dohledovými orgány. Taková pravomoc by jim zůstala jen v případě, že by některá z finančních institucí porušila unijní legislativu. Pokud by se tedy například objevil problém v České spořitelně, a ČNB se dostala do sporu s rakouským dohledem, kde sídlí vlastník české banky Erste Bank, EU by nesměla vydat žádné rozhodnutí, jež by se týkalo konkrétní banky. Mohla by do sporu vstoupit, ale rozhodnout by mohla jen spor mezi regulátory.
Oslabení reformy v EU ale pobouřilo největší poslanecké frakce Evropského parlamentu. "Evropané očekávají efektivní opatření, která zabrání opakování finanční krize. Nehodláme oslabit nové evropské orgány," varovali společně lidovci, socialisté, liberálové i zelení.
