V Evropské unii jsou dvě země, které kvůli vývoji v posledních dnech aspirují na roli nového Islandu - tedy země nebezpečně blízko státnímu bankrotu. Nejsou to ale dva obvyklí podezřelí, čili Lotyšsko a Maďarsko, které už z nejhoršího vytáhly zahraniční půjčky.
Jsou to dvě středně velké země dlouhodobě sužované politickou nestabilitou, neschopností sestavit funkční vlády, které by právě uprostřed krize prosadily dlouhodobé stabilizační programy. Kvůli tomu hrozí, že se jejich hospodářství propadne do hluboké propasti.
Jsou to Řecko a Rumunsko.
Papandreu sliboval a vyhrál
Všudypřítomná krize dosud dopadala na Řecko mírněji než na ostatní členy eurozóny. Zemi ale paralyzovala takřka po celý rok předvolební kampaň před předčasnými volbami. Ty byly vyhlášeny po loňských nepokojích po zastřelení studenta policií. Vládní pravice, která volby prohrála, podle vítězných socialistů udělala v rozpočtu větší díry, než se doposud myslelo. Deficit bude letos kolem třinácti procent HDP.
Vůdce vítězných socialistů Jorgos Papandreu navíc vzbudil během volební kampaně řadu nadějí tím, že odsuzoval škrty a šetření předchozí pravicové vlády Kostase Karamanlise jako zbytečně tvrdé. Sliboval vyšší mzdy ve veřejném sektoru, více peněz na vzdělání a vládní programy pro mladé, nedostatkem příležitostí k práci nejfrustrovanější část řecké populace. Je otázka, kde na tyto sliby teď vezme peníze a jak dvojí drama na ulicích a na burzách ustojí.
Řecko svazuje nízký výběr daní, závislost čím dál většího počtu obyvatel na státu, stárnutí populace a neschopnost upoutat zahraniční investory. Řekové už loni při masových protestech zdůrazňovali, že korupce a neschopnost politiků řešit dlouhodobou krizi k frustracím přispívají a že ani levice, ani pravice nepředkládají žádná řešení dlouhodobé krize.
Rumunsko ve vládní krizi
Za nestabilitu se platí - totéž platí i o Rumunsku. Tamní levice včera požadovala nové vyhlášení druhého kola prezidentských voleb, neboť měla podezření, že její kandidát Mircea Geoana se stal při nedělním hlasování obětí podvodu ze strany dosavadní hlavy státu Traiana Baseska. Rozdíl mezi oběma kandidáty činil 70 tisíc hlasů a levice tvrdila, že má důkazy o falšování nejméně sto tisíc hlasů.
Nejistota kolem budoucího politického vývoje v Rumunsku tak ještě zesílila, protože od toho, kdo bude prezidentem, se odvíjí i složení vlády. Basescu se totiž rozhádal s levicí a liberály, kteří by byli schopni sestavit vládu s většinovou podporou v parlamentu. Pokud by vyhrál Geoana, tak slíbil do čela kabinetu jmenovat úspěšného starostu města Sibiu Klause Johannise.
Kdyby vyhrál Geoana, Rumunsko by mělo šanci dostat stabilní vládní tým. To by po divokých letech prezidentování Traiana Baseska, kterého dokonce jednou parlament odvolal a referendum ho vrátilo zpět, byla dramatická změna k lepšímu.
Bukurešť by mohla snadněji vyjednávat s Mezinárodním měnovým fondem o uvolnění dalších peněz z přislíbené dvacetimiliardové eurové půjčky, kterou rumunské hospodářství kriticky potřebuje. MMF už v říjnu kvůli vládní krizi pozastavil výplatu 1,5miliardové splátky, protože vláda, kterou prezident Basescu dotlačil k demisi, nebyla schopna do rozpočtu na rok 2010 prosadit požadované reformy.
Rumunsko tak nyní bude čekat na vyřešení sporu o volby hlavy státu. Pro občany to bude znamenat zmrazení mezd státních zaměstnanců, další škrty v rozpočtu. Zemi zatím zachraňují drahé půjčky od komerčních subjektů - které ale vedou k dalšímu zadlužování. Investoři se ale už začínají nad stabilitou vlády pozastavovat, což může další půjčky prodražit.
Potížisté
Řecký premiér Papan-dreu a rumunský prezident Basescu.
