Možná jste to taky zažili: bloudíte v lese, nemáte tušení, kde jste, a po několika hodinách se ocitnete zase na místě, kudy jste už jednou šli. Německého psychologa Jana Soumana z Institutu Maxe Plancka v Tübingenu zaujala skutečnost, že lidé v neznámém terénu nechodí přímo, ale v určitých smyčkách, a rozhodl se ji ověřit experimentálně.
Ke svému výzkumu Souman vybral oblasti jednak v hustém lese, jednak na Sahaře a vyzval účastníky, aby šli několik hodin stále rovně. Jejich trasy pak zaznamenával pomocí GPS. Výsledky ukázaly, že lidé byli schopni jít v přímém směru pouze tehdy, když svítilo slunce nebo měsíc. Jak se slunce schovalo za mraky, začali účastníci chodit do kruhu, aniž by si toho všimli.
Fenomén "bloudění v kruzích" se dříve vysvětloval tak, že lidé mají obvykle jednu nohu delší, případně silnější, což může způsobit odchýlení od směru. K otestování této hypotézy Souman zavázal účastníkům oči a opět je nechal jít rovně. V tomto případě se kruhy výrazně zmenšily, a to často na méně než 20 metrů. Navíc se ukázalo, že kruhy nebyly pravidelné, střídal se směr vlevo i vpravo, což fyziologickou příčinu vyloučilo.
Bloudění v kruzích tak stále zůstává záhadou. Pravděpodobným vysvětlením podle Soumana je postupně se zvyšující nejistota o přímém směru, která se projeví v případě ztráty orientačních bodů. Tuto hypotézu plánuje testovat v laboratorních podmínkách s využitím virtuální reality.
Více informací o výzkumu Jana Soumana na www.mpg.de
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
