Jak vás mozek dovede k úspěchu

Toužím chodit do práce s radostí. Večer se milovat se skvělým partnerem a usínat vedle něj každou noc. Chci obléknout džíny jako ve dvaceti. Nenávidím panelák a chci dům se zahradou. A realita? Většina lidí neuspěje. Trčí v zaměstnání, které je nebaví. Další shodí kilo a přiberou tři. Proč plány většiny lidí krachují? Co je brzdí? Proč se jim nedaří žít vysněný příběh? Proč krachují, sotva začnou se změnou? Možná netuší, jak funguje mozek v jejich hlavě.

Trojmozkový systém

Lidé mají tři části mozku. Nejstarší z nich, mozku plazů, si nemusíme všímat. Je to chytrý "dirigent", který chrání tělo automaticky. Pro naše chování je rozhodující emoční mozek a neokortex. Pokud nerozumíme tomu, jak fungují, můžeme se blokovat.

Představte si ty dva mozky jako dva rozdílné partnery. Jeden urputně udržuje při životě všechno, co se v minulosti osvědčilo. Naproti tomu neokortex miluje vize, obrazy - výlety "jinam". Jenže jeho starší a dominantnější partner jej "válcuje". Když si přejeme udělat změnu, je pro nás výhodnější, když se vědomě kamarádíme s neokortexem. Emoční mozek nás stejně z klepet nepustí. Vábí nás zpět vzpomínkami, vůněmi, chutěmi. Příčinou, proč sáhneme raději po sladkostech, kusu masa než zelenině, která by nám více prospěla, jsou prožitky spojené s jídlem, které jsou zapsány v emočním mozku. Když se rozhodneme pro změnu, je pěkná fuška změnit zažité vzorce chování. "Tady budeš," jako by nařizoval emoční mozek. "Ale já bych rád změnu," říkáte si v duchu. "Chci zhubnout, zajímavé místo, žít s prima partnerem." Pro tyto nápady najdete pochopení spíš u neokortexu. Má pro tyto "filmy", obrazy a představy širokou "náruč", protože zabírá většinu mozkového povrchu. Rychlostí a pružností je tisíckrát výkonnější než emoční mozek. Velkou chybou je, když jej necháte zahálet.

Co umí neokortex

Neokortex je mezi mozky podle stáří spíše "teenager". Přední laloky mozkové kůry umožňují přehrát si nějakou událost dříve, než se stane. A obraz nového nám může pomoci dostat se z pasti minulosti vpřed, vykročit jinam. Nevěnujte se zpočátku tomu, jak něco zlepšit, ale věnujte se představě, jak má vypadat výsledek. Problém mnoha lidí je hlavně v tom, že žádný cíl svého života, práce nemají. Jedou na zaběhlý automatismus. A neokortex je "loď", která nás může zavézt k vysněným cílům, kam nás emoční mozek nepustí. Když to ale víme, můžeme nechat emoční mozek "spát" nebo jej ignorovat a drze se vozit, kam chceme. Vypadá to bláznivě, měnit svůj život prostřednictvím imaginace, ale funguje to. Setkala jsem se s Ivo Tomanem, majitelem vzdělávací společnosti Taxus International. Jde o člověka s Tourettovým syndromem. Trpí nezvladatelnými tiky, funěním... Přesto díky imaginaci získal mnoho z toho, co si přál, a píše o tom knihy. Jenže řada lidí nechá schopnost imaginace ležet ladem. Přitom to, na co zaměřujeme pozornost, se posiluje. Platí to i pro negativní obrazy. Malovat si obrázky žádaného cíle, "pouštět si film" v představě, pracovat mentálně na nejlepším možném scénáři života či kariéry pomáhá vymanit se z přežilých vzorců chování. Představivost je podle psychokybernetiky desetkrát mocnější než síla vůle. Ta držela rolníky u těžké fyzické dřiny. A kdo dnes vydělává více, ten kdo umí myslet, nebo kdo fyzicky dře?

Prostor pro přemýšlení

Jsme přesyceni informacemi. Pro řešení problémů si potřebujeme udělat prostor v mozku. "Naučila jsem se, že když chci vyřešit problém, musím se soustředit jen na jednu věc. Už vím, že nápad trvá chviličku, tak jej uchopím jako vzácnost a začnu na něm hned dělat," říká Jitka Knejpová, asistentka švýcarské firmy Just, která absolvovala trénik "brain work". Tím, že situaci zjednodušíme, pomáháme mozku oprostit se od množství detailů, které rozptylují pozornost. Stav, kdy opravdu dostáváme nápady, nepřijde mezi vyzvánějícími telefony nebo při čtení dopoledních mailů místo skutečného přemýšlení. Často s opravdovou prací začínáme moc pozdě, a nemůžeme tak zažít stav, kdy mozek srší nápady.

Jak taková invence vypadá? "Dostáváme se do stavu hlubokého vnitřního promýšlení. Velmi dobře to známe, když jsme "ponořeni" do tvůrčí nálady. Ztrácíme pojem o času, přestaneme vnímat vnější svět a jsme zahleděni dovnitř. Čerpáme z těch nejhlubších zdrojů naší moudrosti," vysvětluje profesionální kouč Vladimír

Tuka. Mozek při tom, jak hledá odpovídající informace potřebné k nalezení řešení, vyzařuje alfa vlnění (tedy stejné jako na konci usínání nebo krátce před procitnutím).

Neužírejte se problémem

Přílišná analýza problému nepomáhá vpřed. Mozek povzbudíme jinak. Například kouč napomáhá ke změně tím, že se s klienty zaměří na vyjasnění podstaty rozporu mezi tím, co si přejí dosáhnout a tím, kde jsou dnes. Čím zřetelnější obraz tohoto rozdílu mají, tím snáze mozek nalézá vhodné řešení. Přichází nápad, "AHA moment", nová myšlenka. Změní se jakoby celá perspektiva a chápání situace. Je dobré tlumit emoční mozek a povzbuzovat neokortex. Omílání minulosti nás připravuje o energii. Když mozek znovu prožívá stres, přehrává dávná utrpení a prohry, obírá nás o glukózu a kyslík (naši energii). Mozek totiž nerozlišuje, co je reálné a co je "jako". Vhodné otázky k povzbuzení neokortexu a novému typu myšlení jsou například: "Jak vypadá činnost, při které ztrácím pojem o čase? Nebo vám šéf může říci: Určitě máte plný šuplík nápadů. Zkuste mi je více popsat."

Nápad převeďte do praxe

V okamžiku, kdy mozek najde hledané propojení myšlenek, vyzařuje gama vlnění a dochází k výronu velikého množství energie a biochemických látek jako adrenalin, dopamin, serotonin: Jsou to tytéž látky, které se vylučují, když zažíváme blaho, radost a potěšení. Jenže to trvá krátce. Je velice důležité tuto chuť ke změně uvádět krok po kroku do praxe. To není jednoduché a vhod přijde podpora kouče.

Pokud chcete vědět více, sáhněte po knize Davida Rocka Leadership s klidnou myslí. Loni byla bestsellerem na americkém trhu a vyšla už v češtině.