Dagmar Honsová: Doufejme, že se teploty budou zvyšovat postupně

Celé Česko je nyní zavalené sněhem. Co se stane, až roztaje? Podle meteoroložky Dagmar Honsové to v současnosti na povodně nevypadá. Důležité ale bude, co počasí přichystá koncem ledna a začátkem února.

HN: Jak hodnotíte letošní zimu? Je oproti předcházejícím v něčem výjimečná?

Ano, výjimečná je. Už na začátku prosince, zhruba od 10. do 22., nás zaskočily poměrně velké mrazy. Teploty vzduchu se pohybovaly trvale pod bodem mrazu a setkávali jsme se i s arktickými mrazy. Když jsem to porovnávala s našimi historickými prameny, tak takhle dlouhé období mrazů v Česku za posledních třicet let nebylo. Další extrém je sníh. Například v Praze se blížíme rekordu. Teď máme v metropoli čtyřiadvacet centimetrů. Uvidíme, kolik napadne ještě přes noc (na pondělí), ale pokud se dostaneme na třicet čtyři, bude to šedesátiletý rekord. Tahle zima je ale neobvyklá nejen v množství sněhu, ale také v tom, kde sněží. Většinou jsme zvyklí, že sněží hlavně na horách a v nížinách méně. Letos je to ale vyrovnané.

HN: O Vánocích nikde sníh nebyl, panovalo skoro letní počasí. Teď zas skoro ze dne na den přišlo takhle extrémní sněžení. Čím to je?

To obrovské vánoční oteplení, kdy od 25. prosince padaly rekordy a na Moravě a ve Slezsku jsme naměřili skoro šestnáct stupňů Celsia, způsoboval velmi teplý vzduch od jihozápadu, který se k nám dostával z Pyrenejského poloostrova. Teploty vylétly velmi rychle nahoru. Teď se ale proudění vzduchu změnilo. Proudí k nám chladnější vzduch od severu.

HN: Hodně sněhu vždy znamená nebezpečí povodní. Jak moc hrozí povodně nyní?

Poslední numerické modely ukazují, že nejméně do pětadvacátého ledna budou teploty trvale pod bodem mrazu. To znamená, že nadále by takhle intenzivně už sněžit nemělo. A vypadá to, že zima nám v této podobě vydrží nejméně do konce ledna. Pak bude hodně záležet na tom, jak rychle bude sníh odtávat. A rozhodující také bude, zda do toho nezačne pršet. To je ale věc, kterou v této době meteorologové ještě nemohou vědět.

HN: Jaký je nejlepší a nejhorší scénář ve vztahu k povodním?

Nejlepší scénář je, aby teploty pozvolna stoupaly nahoru a aby postupně odtálo nějakých deset patnáct centimetrů sněhu. Víc ne. A aby do toho nepršelo. Nejhorší možný scénář je, že přijde mohutná tlaková níže spojená s teplým prouděním od západu. Ta by přinesla intenzivní srážky a sníh by začal velmi rychle odtávat.

HN: Dá se nyní alespoň odhadovat, co z toho je pravděpodobnější?

Nedá. Prozatím s určitostí víme pouze to, že obrovské množství sněhové pokrývky, které nyní máme, nejméně do té druhé poloviny ledna vydrží. Takže povodně bezprostředně nehrozí. Obecně se dá říct, že čím dříve nám to odtaje, tím lépe. Kdyby například hodně nízké teploty vydržely až do poloviny února, znamenalo by to, že odtávání by pak bylo rychlejší, což vždy znamená velké riziko povodní. Doufejme, že se teploty budou zvyšovat postupně.