Tahouni růstu
Čtveřice zemí BRIC se v období 2000 - 2008 postarala zhruba o 46 procent růstu globální ekonomiky a v období 2009 - 2014 by to mělo být přes 61 procent.
Slabá spotřeba
Ze skupiny BRIC má jenom Brazílie solidní poměr soukromé spotřeby vůči HDP - skoro 61 procent. Naproti tomu Indie 54,5 procenta, Rusko 48,6 procenta a Čína dokonce jenom 37,3 procenta. Západ proto naléhá na Peking, aby podporoval domácí spotřebu, nikoli export.
Zdroj: The Economist Intelligence Unit, Bloomberg
Když dáte dohromady jaguára, medvěda, tygra a pandu bude to možná dobrá show, ale nikdy to nebude obrázek poklidného soužití. Takovou čtveřicí je i skupina zemí BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a Čína, která se stala hnacím motorem růstu rozvojových trhů v globální ekonomice.
Po hvězdné dekádě přišla sice krize, ale čtveřice rozvojových ekonomik ji rychle opouští. Banka Goldman Sachs, která jako první použila termín BRIC, předpokládá, že se Čína stane před rokem 2030 největší světovou ekonomikou. Všechny čtyři země by pak mohly překonat výkon ekonomik nejvyspělejších zemí G7 do roku 2032.
BRIC má již nyní větší podíl na světovém obchodu než Spojené státy. Čína byla v minulém roce pravděpodobně největším exportérem. Indie zase těží z vývozu softwaru. Zároveň ve velkém zajišťuje služby nadnárodním společnostem. Rusko má ropu a plyn a Brazílie zase superkonkurenceschopné farmáře, kteří zemi zajišťují dominantní postavení na trhu se zemědělskými komoditami.
Zatímco akcie na vyspělých trzích skupiny zemí G7 bojovaly v posledních pěti letech o to, aby vůbec přinesly zisk, akcie v zemích BRIC i přes strmý propad během finanční krize dokončily dekádu na dvojnásobku ceny, kterou měly v roce 2005. Objevily se akciové indexy, které pokrývají pouze země BRIC. Investiční fondy, které v těchto zemích investují, nalákaly investory z celého světa, kteří nalili na místní trhy miliardy dolarů.
Zlepšení je zřejmé, ale...
Je vynoření z recese transformačním momentem, kdy se posune gravitační centrum globální ekonomiky? Je to stejný zlom jako druhá světová válka, po které sebejistá, inovativní a svalnatá americká ekonomika předstihla oslabené a dluhy zatížené evropské hospodářství a změnila tak světovou ekonomickou architekturu? A co je nejdůležitější, začnou hrát spotřebitelé zemí BRIC roli, kterou dosud plnili spotřebitelé Spojených států?
Nejpravděpodobnější odpověď je: ještě ne. Nejen proto, že země BRIC jsou různorodou skupinou, kde je jakákoli generalizace problematická. Jedním z důvodů je i fakt, že ekonomický model Číny, která je dominantním členem kvartetu, je stále velmi závislý na poptávce ze zahraničí.
"Tak zvané rozvojové ekonomiky, i takové, jako je Bangladéš, jsou bezpochyby hráčem na světovém pódiu," říká Jean-Pierre Lehmann, profesor ekonomie na IMD (International Institute for Management) ve švýcarském Lausanne. "Nemyslím si ale, že se v příštích deseti letech finanční centrum definitivně posune na východ," dodává.
Stejně jako chlapecké skupiny či pouliční gangy byly i země BRIC vybrány spíše pro jejich rozdílné vlastnosti než proto, v čem jsou si podobné. Číně dává její velikost a otevřenost obchodu tak velkou ekonomickou sílu, jakou mají všichni zbylí členové skupiny BRIC dohromady. Markus Jäger z Deutsche Bank označuje hyperkonkurenceschopného vývozce jako "čtyřsetkilovou pandu v pokoji". Indie je sice s Čínou srovnatelná co do velikosti populace, je ale chudší a její ekonomika je více uzavřená.
Před deseti lety měl jenom jeden z členů BRIC rating na investičním stupni. Nyní jej mají všichni. Ještě před dvanácti lety mělo Rusko problémy se splacením dluhů a Brazilská měnová krize zahoupala světovou ekonomikou. Dnes mají tyto země obrovské devizové rezervy.
Čínu netáhnou spotřebitelé
V letech 2000 až 2008 tvořily země BRIC téměř polovinu světového hospodářského růstu. S tímto růstem ale zároveň přišla velká nevyváženost globální ekonomiky. Čína, jejíž ekonomika šlape díky obrovským státním investicím a vývozu, způsobila nárůst přebytku platební bilance v celé Asii. Oproti tomu ve Spojených státech prudce narostly deficity. Přestože to Číně pomohlo udržet si vysoký ekonomický růst i během krize, je jasné, že říše středu neudělala žádný výrazný posun k tomu, aby její ekonomiku táhli spotřebitelé, kteří by měli být skutečným hnacím motorem světové ekonomiky.
V listopadu roku 2008 nalila čínská vláda do ekonomiky 585 miliard dolarů a zlevnila půjčky. Její schopnost vytvořit udržitelný rozvoj je ale podezřelá. Než aby se peníze dostaly k lidem a podpořily je v utrácení, šla obrovská část stimulů do starých oblíbených průmyslových investic. "Pokud se světová poptávka rychle neobnoví, Čína může skončit tak, že bude vyrábět zbytečně moc zboží, které nikdo nebude chtít," říká Markus Jäger.
Tím, že z Číny nevyplouvalo tolik lodí vezoucích hračky a iPody, se sice snížila absolutní hodnota přebytku běžného účtu, ale přesto Čína zvyšovala v zahraničí svůj tržní podíl. Mezinárodní měnový fond připomíná, že zdánlivé vyvážení světové ekonomiky v posledním roce je přechodné, protože jakmile se světová poptávka zvýší, zvedne se i čínský vývoz.
Čína se v posledních letech stala spíše méně než více spotřebitelskou ekonomikou, protože v zemi vzrostla míra úspor. Přestože velkou část z nich tvoří firemní úspory, vzrostly i úspory domácností. Institut McKinsey Global Institute dlouho tvrdil, že Číňany nutí šetřit nízké sociální výdaje. Podle loňského výzkumu institutu z úspor platí především vzdělání. Finanční rezervy dále používají v případě nemoci a v důchodu.
Desetiletí rychlého růstu však zemím BRIC nestačí k tomu, aby převzaly štafetu od dosavadních světových ekonomických lídrů - od USA a západní Evropy. Země BRIC možná udiví svět svým vývojem za dalších deset let. Ale pouze za předpokladu kvalitativního zlepšení a dalšího období růstu.
Více na http://ekonomika.ihned.cz/ft/
Výrazný vzestup Země BRIC - na snímku prezidenti Brazílie, Ruska, Číny a Indie (zleva) - zažily desetiletí rychlého růstu. Na převzetí štafety od USA a západní Evropy však zatím nemají.
FOTO: PROFIMEDIA
