Střední odborné školy na rozcestí

Populační pokles může změnit strukturu středního vzdělávání a ohrozit existenci některých oborů. Chtějí-li školy obstát v konkurenci, budou muset přilákat svou kvalitou dostatek žáků a rozšířit svou nabídku i pro dospělé. V tomto úsilí by jim mohla pomoci právě probíhající reforma a zavedení centrálních zkoušek na závěr studia. Otázkou je, jestli to bude stačit.

Kapacita škol je vyšší než počet absolventů ZŠ

Počet patnáctiletých v populačních ročnících se už řadu let snižuje. Od minulého roku se ale tento proces změnil v prudký pád, který bude trvat ještě dva roky a počet patnáctiletých při něm klesne o více než čtvrtinu. Kapacita středních škol je už nyní vyšší než počet absolventů základních škol a je jasné, že s tímto stavem bude třeba něco udělat. "Bude záviset hlavně na rozhodování žáků při volbě střední školy a oborového zaměření, tedy na jejich názorech, rodinném zázemí, sociálních vlivech i na poptávce po pracovní síle ze strany zaměstnavatelů," říká k tomu Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. Velký vliv mají také kraje, které se snaží slučovat nedostatečně zaplněné školy do větších celků.

Velké možnosti výběru

Když klesá počet patnáctiletých a střední školy svou kapacitu zatím nesnižují stejně rychle, budou mít uchazeči šanci vybrat si opravdu takovou školu, o jakou mají zájem. Mělo by se to týkat i gymnázií, což je v současné době jediný typ školy, kde je stále ještě část žáků odmítána kvůli nedostatečné kapacitě. V tomto období by se tedy mohlo ukázat, jak velký je ve skutečnosti zájem o studium na gymnáziu a jak velká část mladých lidí dá i přesto přednost vzdělání odbornému, které má v České republice velkou tradici.

Nicméně zaměstnavatelé se těchto nových možností obávají. Je to pochopitelné, protože vědí, že sehnat kvalifikovanou pracovní sílu s odpovídajícím odborným vzděláním zase není tak jednoduché, dokonce ani v současnosti, kdy se zvyšuje nezaměstnanost. Jejich obavy se týkají také toho, že by se mohl dále snížit počet žáků, kteří půjdou do učení. Hodně mladých lidí dneska dává přednost maturitnímu vzdělání a při populačním pokesu by se mohlo stát, že učební obory budou mít ještě větší nedostatek žáků, než je tomu v současnosti.

Nemusí to ovšem nutně znamenat, že úplně všichni budou usilovat o získání maturity. Určitá část žáků pravděpodobně nebude mít o teoretické vzdělání zájem a bude směřovat spíš k manuálním činnostem. O jak velký díl žáků půjde, to ukáží příští léta, ale odhady mluví o tom, že by v učebních oborech mohlo zůstat kolem 20 procent žáků oproti současným 30 procentům.

Školy zlepší svou kvalitu

V konkurečním prostředí budou muset školy určitě zapracovat na své kvalitě i atraktivitě. Pomoci jim přitom může reforma, která na středních školách odstartovala v tomto školním roce. Školy začaly používat nové vzdělávací programy, v nichž mohou uplatnit své vlastní pojetí. Reforma si klade za cíl, aby žáci dobře ovládli nejenom svůj obor, ale kromě toho také získali tzv. klíčové dovednosti, které jsou důležité pro uplatnění v praxi - měli by umět dobře komunikovat, spolupracovat, samostatně řešit problémy, zodpovídat za svou práci, měli by mít chuť dále se učit nové věci. A co je hodně podstatné - žáci budou při vyučování aktivnější a bude je proto také více bavit. Když škola využije možností reformy, bude nabízet zajímavější výuku, a to může být pro zájemce přitažlivé. Navíc budou absolventi připraveni tak, aby byli schopni naučit se něco nového v případě, že by bylo nutné pracovat v jiném oboru, než který vystudovali.

Ke zlepšení kvality výuky a srovnatelnosti výsledků jednotlivých žáků má přispět zavedení státních maturit. Podobný cíl sledují také nové závěrečné zkoušky pro žáky učebních oborů. Na základě dobrovolnosti se jich letos mohou zúčastnit všechny školy, které tyto obory vyučují. Zájem o jednotné závěrečné zkoušky je velký, školy tím totiž mohou prokázat, že vyučují na současné moderní úrovni.

Slučování oborů

Změny ve výuce odborných škol budou probíhat postupně. Přitom současně se mění i skladba oborů. Těch se dosud vyučovalo více než 600 a mnohé z nich byly velmi úzce zaměřené. Rámcové vzdělávací programy, jimiž se dnes školy řídí při psaní vlastních osnov, proto slučují úzké obory do širších celků, které dají absolventům možnost uplatnit se ve více oblastech.

Dřív například existovaly obory zedník a obkladač, nově jsou sloučeny do jednoho, obor kuchař - číšník obsahuje dřívější obory kuchař, číšník, kuchař - číšník pro pohostinství a hostinský. U maturitních oborů je to podobné, třeba nový obor stavebnictví zahrnuje pozemní i dopravní stavitelství, vodohospodářské stavby i inženýrské stavitelství. Dřívější obor silniční doprava má nyní název dopravní prostředky a zahrnuje tři užší obory, místo zámečníka je nově obor strojní mechanik, který ovšem vznikl sloučením pěti původně samostatných oborů.

Má to i nevýhodu

Snadnější přístup k maturitnímu vzdělání může vést ovšem k tomu, že se zmenší škála vyučovaných učebních oborů. Je to dobře vidět už dnes, kdy mají mnohé školy v nabídce určité obory, ale když se jim nepodaří na ně nalákat dostatek žáků, tak je neotevřou. Většinou to neznamená, že by se v České republice takový obor přestal úplně vyučovat, ale že zájemce bude muset dojíždět dál od svého bydliště do školy, kde se daný obor zachoval.

Tento jev by se mohl v příštích letech ještě více rozšířit a může nastat situace, že se některé obory opravdu přestanou na školách běžně vyučovat. "Pokud po nich ale bude poptávka z podniků, pak je možnost, aby byly vyučovány v rámci dalšího vzdělávání. To je také oblast, které by střední školy měly věnovat větší pozornost než dosud," upozorňuje Jana Bydžovská, která se zabývá celoživotním vzděláváním v NÚOV. Školy se tedy mohou podílet na rekvalifikacích a nabízet vzdělávací programy pro dospělé. Mohou si také opatřit autorizaci ke zkoušení lidí, kteří mají zájem o uznání toho, co se naučili v praxi či v různých kurzech.

"Důsledky populačního poklesu na vzdělanostní a oborovou strukturu středoškoláků a také středních škol lze v tuto chvíli jen těžko odhadovat," dodává k celé situaci Jiří Vojtěch. Jasné ale je, že pro školy to bude velmi náročné období. n

Zoja Franklová
Národní ústav odborného vzdělávání

Jak si vybrat střední školu

Nabídka škol dává možnost vybrat si opravdu to, co žáka zajímá a k čemu má dispozice. To by mělo také hrát hlavní roli při výběru školy a zaměření. Určitě by měl mít každý mladý člověk možnost dojít ve svém vzdělávání co nejdál, aby byly využity všechny jeho schopnosti a také aby ho škola co nejvíc bavila. Na druhé straně ale nemá příliš velký smysl, aby žák, který nemá studijní předpoklady, nastoupil do maturitního oboru, protože to rodiče považují za prestižnější. Často se pak v takových případech stává, že školu nedokončí, nebo po absolvování dělá úplně něco jiného.

Žáci si vybírají školu v 15 letech, kdy řada z nich ještě přesně neví, co by chtěla v životě dělat. Měli by ale vědět, že když se úplně netrefí, nemusí jít o žádnou tragédii a změny jsou možné. Obzvlášť velké střední školy dneska nabízejí širokou škálu oborů - od učebních, přes maturitní až k nástavbovým. Je tedy možné přejít z maturitního na učební obor či opačně, nebo po absolvování učebního oboru získat maturitu studiem nástavbového oboru. Právě o takhle vzdělané lidi projevují podniky zájem.

Také v tomto roce bude pokračovat systém tří přihlášek na střední školy. Podrobné informace o nabídce oborů i o probíhajících změnách lze najít na internetové adrese www.infoabsolvent.cz. Je tu i přehled nových oborů s informací o tom, z jakých původních oborů se skládají. V nabídce jednotlivých škol pak mohou zájemci nalézt i jejich konkrétní zaměření. Žákům by při výběru školy a oboru měli poradit nejen jejich rodiče, ale také učitelé a výchovní poradci, obrátit se mohou na pedagogicko-psychologické poradny či na centrum kariérového poradenství Národního ústavu odborného vzdělávání (poradna@nuov.cz). Velmi důležité je, aby žáci i s rodiči navštívili školy, o něž mají zájem a na místě viděli, jak je škola vybavená, jaká tam je atmosféra či jaké novinky přináší v rámci reformy.