Českou sociologii komunistický režim dusil. Přesto je na některých fakultách kvalita výuky srovnatelná s nejlepšími pracovišti v Evropě, říká sociolog Petr Matějů.

HN: Kterou fakultu byste zájemcům o studium sociologie doporučil?


Jednoznačně tu brněnskou - katedru sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

HN: Dostala se během dvaceti let od revoluce česká sociologie na úroveň západních států? Česko mělo kvůli čtyřicetileté komunistické vládě přece jenom handicap.


Vývoj, ke kterému tady došlo, byl neuvěřitelný. Je třeba ale znát, z jaké pozice jsme startovali. Druhá věc je, jestli už se dnes můžeme srovnávat s nejlepšími pracovišti v Evropě. Řekl bych, že pokud jde o kvalitu výuky, tak na některých fakultách ano. Bohužel ale, pokud jde o publikační výkonnost ať studentů, nebo jejich učitelů, tak zůstáváme velmi pozadu za takovými zeměmi, jako je Polsko nebo Maďarsko.

HN: Máte nějaký recept na řešení této situace?


Od magisterského stupně dál, zejména na doktorském studiu, bychom studenty měli vést k tzv. projektovému myšlení. To znamená, že musí v teorii umět identifikovat problém, který ještě zasluhuje studium, dále napsat projekt a pak samozřejmě udělat výzkum a naučit se psát vědecké články. Tam je největší deficit a prostor pro zlepšení. Studenty to musí naučit jejich učitelé.

HN: Evropská společnost prochází rozsáhlými změnami. Sociologie jako vědecký obor má tedy asi před sebou dobrou perspektivu...


Pro všechny země, které jsou v takovém pohybu jako ta naše (postkomunistické - pozn. red.), je sociologie velmi atraktivní téma, protože dává možnost sledovat "experiment", který se tu odehrává naživo. To je věc, která spoustu lidí k oboru láká a řekl bych, že je to správná motivace. Kde jinde než v zemích, které procházejí takovým dramatickým vývojem, je třeba studovat sociologii?

HN: Témat, která sociologie aktuálně řeší, je skutečně mnoho. Můžete vyjmenovat ta nejdůležitější?


Prvním je prudké stárnutí populace. Další je imigrace. S tímto problémem bude souviset proměna hodnot v naší společnosti. Další velké téma, které je pořád podle mého názoru reflektované málo, je obrovská míra korupce, s níž jsme konfrontováni dnes a denně. Jaký vliv bude mít na mladou generaci vědomí, že úspěchu se dá dosáhnout lehce, ale nelegitimně? To je věc, která přímo vyzývá k tomu, aby se tím někdo začal zabývat.

HN: Má česká společnost vůbec vůli s korupcí bojovat?


Myslím, že ano. Stále větší počet lidí vnímá tuto věc jako nelegitimní.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist