Eurozóna si nepřeje, aby Řecku pomohl MMF

Ministři financí zemí Evropské unie na svém včerejším zasedání v Bruselu přitlačili na Řecko, aby připravilo dodatečná a hlavně rázná opatření ke zkrocení obrovského deficitu veřejných financí. Současně ale odmítli blíže určit, jak hodlají těžce zadlužené zemi pomoci. Pro investory čekající na konkrétní plán pro Řecko je to dost velké zklamání.

"Můžeme Řecku pomoci překonat krušné časy za předpokladu, že bude ochotno pomoci si samo přijetím energických opatření," prohlásil na závěr schůzky evropský komisař Olli Rehn, odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti unie.

Na zasedání několikrát zaznělo, aby Řecku pomohl z nejhoršího Mezinárodní měnový fond. "Celá řada zemí v diskusi na tuto strunu apelovala a já si myslím, že to není nezajímavé řešení," uvedl v rozhovoru s novináři český ministr financí Eduard Janota.

Po zapojení měnového fondu do řešení řecké krize volají podle předchozích informací bruselských diplomatů i dvě vlivné země Evropské unie stojící mimo eurozónu - Británie a Švédsko.

Ale ministři financí eurozóny, jimž předsedá Lucemburčan Jean-Claude Juncker, označují pomoc měnového fondu za absurdní řešení. "Když měla problém s refinancováním Kalifornie, federální vláda USA se na fond neobrátila. Proč bychom to měli činit my?" klade otázku Juncker.

Dluh se citelně prodražuje

Jenže věřitelé investující do řeckých vládních dluhopisů čekali od včerejší schůzky ministrů podrobnější informace o tom, jak by mohla případná pomoc Řecku vypadat.

"Řecko a nejistota kolem něj zůstává tématem číslo jedna. Nikdo neví, co EU chystá, a jasný plán je přitom tolik zapotřebí," míní Glen Marci, který má ve frankfurtské DZ Bank na starosti dluhopisy.

Investoři jsou ochotni Aténám dál půjčovat jedině za určitou "rizikovou prémii". A ta v reakci na včerejší ministerskou schůzku dále stoupla. Zatímco desetiletý německý dluhopis při včerejším obchodování v Londýně vynášel 3,21 procenta, ke stejnému řeckému papíru investoři nyní žádají prémii obnášející 317 bazických bodů (nad cenu německé obligace). Jinak řečeno, řecká vláda musí držitelům dluhopisů platit skoro dvakrát tolik než spolková vláda v Berlíně.

Nelichotivé označení PIGS

Obsluha dluhu se však neprodražuje jen Řecku. Týká se to i dalších hluboce zadlužených zemí eurozóny - Irska, země s druhým nejhlubším rozpočtovým schodkem, Španělska a Portugalska.

Analytici pro uvedenou čtveřici hříšníků dokonce zavedli novou anglickou zkratku PIGS. Velké britské banky ale podle listu The Guardian vydaly striktní pokyn, aby se ve zprávách pro klienty nepoužívala.

To, nakolik jsou investoři ochotni kupovat dluhopisy od zemí PIGS, napoví úspěch, či neúspěch emise patnáctiletých eurobondů, kterou chystá Španělsko. To sice není v takovém maléru jako Řecko, ale letos potřebuje k refinancování svých dřívějších závazků získat prodejem dluhopisů 97 miliard eur.