Za nejslabší článek eurozóny považuje většina expertů Řecko, jehož vládní závazky letos stoupnou na sumu odpovídající 120 procentům HDP. Skutečnou hrozbu pro stabilitu měnové unie a její samotnou existenci však podle amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomii Roberta Mundella představuje Itálie, třetí největší ekonomika eurozóny.

"Nejvíce bychom se měli obávat problémů Itálie. Vzhledem k její velikosti by bylo velice obtížné ji zachránit," uvedl včera profesor Kolumbijské univerzity. Oproti tomu nevidí zásadní problém s případnou pomocí Evropské unie svým menším, těžce zadluženým členům - Řecku, Portugalsku nebo Irsku.

Dluh může být neúnosný

Itálie nyní dluží kolem 1,8 bilionu eur a její závazky letos dále vzrostou na sumu odpovídající 117 procentům HDP. Vyšší dluhové břemeno v eurozóně a celé EU ponese jenom Řecko.

"Vysoký italský dluh může způsobit problémy celé eurozóně, bude-li mít kvůli stoupajícím nákladům na jeho obsluhu problémy s financováním," upozorňuje Mundell.

Většina ekonomů však Mundellův pohled nesdílí, a proto také Itálii nezařazuje do čtyřčlenného "klubu dlužníků", pro který se vžila anglická zkratka PIGS. Tvoří jej Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko.

Itálie investory zneklidňuje méně, neboť vláda je sice hluboce zadlužena, ale italské domácnosti dluží mnohem méně než v jiných zemích eurozóny. Finanční trhy italský dluh nyní tolik neznepokojuje, neboť 100 procent HDP přesahuje už od poloviny 90. let, napsal německý list Handelsblatt. "Kromě toho, vláda v Římě klade důraz na velice obezřetnou fiskální politiku," říká Marco Annunziata, ekonom Unicreditbank.

Bohatší pomoci nechtějí

Itálie letos pravděpodobně udrží rozpočtový schodek do pěti procent HDP. Řecko je v mnohem svízelnější situaci, neboť by jej mělo srazit z loňských 12,7 procenta na necelých devět procent HDP. Athény ke splacení minulých závazků potřebují na kapitálových trzích letos "udat" vládní dluhopisy za 53 miliardy eur, z toho nejméně 20 miliard eur potřebují už během dubna a května.

Řekům by mohly pomoci třeba dvoustranné půjčky nebo záruky, které by partneři převzali za další řecké závazky, ale bohaté "severní" země eurozóny nejsou zadluženým Řekům vůbec nakloněny. Proti pomoci se v průzkumu vyslovily dvě třetiny Němců. A více než 90 procent Nizozemců si podle ankety listu De Telegraaf myslí, že Řekové nemají v eurozóně co pohledávat.


320 miliard eur je suma, kterou bude potřebovat Evropská unie, pokud se rozhodne poskytnout pomoci Řecku. Spočítala to francouzská banka BNP Paribas vycházející z toho, že peníze potečnou také do Španělska, Portugalska a možná i do Irska.

Nízká konkurenceschopnost

Vážným problémem evropského "jihu" je zaostávání v růstu produktivity práce, zejména ve srovnání s Německem. Mzdové náklady v Řecku, Itálii, Španělsku a Portugalsku v přepočtu na jednotku výroby během let 2004 až 2008 v průměru stouply o pětinu.

Za prací do ciziny

Jihoevropské ekonomiky citelně oslabuje odliv kvalifikovaných pracovních sil do ostatních zemí EU. Za hranicemi si na chléb vydělávají zhruba tři miliony Řeků a čtyři miliony Portugalců.


více o problémech eurozóny na www.ekonomika.ihned.cz



STRAŠÍ HO ITÁLIE
Největší hrozbu pro stabilitu eurozóny představuje Itálie, v současné době nejvíce zadlužená země Evropské unie, tvrdí profesor Kolumbijské univerzity Robert Mundell.
FOTO: REUTERS

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam