Hluboce zadlužené Řecko udržuje stále ve velkém napětí finanční trhy. Ty citlivě vnímají nejenom zprávy ratingových agentur, ale i výroky politiků, a to i ze zemí stojících mimo eurozónu. Držitelé řeckých vládních dluhopisů v polovině minulého týdne nepřeslechli ani vyjádření českého ministra financí Eduarda Janoty na snídani, kterou uspořádala Slovensko-česká obchodní komora.
"Oni tvrdí, že jsou schopni snížit deficit ze 13 procent na tři procenta za tři roky. "V mých očích to je nesmysl. Protože vím, že snížit deficit o jedno procento v české kotlině je obrovský problém," cituje Janotův výrok agentura Reuters.
Trh s dluhopisy reagoval vzápětí. Takzvaná riziková prémie, kterou investoři požadují u řeckých vládních obligací, šla rychle nahoru. Rozdíl mezi ní a sazbou desetiletých německých dluhopisů (s nimiž se porovnává kvalita vládních obligací v eurozóně) narostl o 15 bazických bodů na 347 bodů, nejvíce od 9. února.
V části snídaně věnované otázkám z pléna Janota zopakoval, že tak rychlá konsolidace veřejných financí, jakou slíbilo Řecko, je "nesmysl". Dodal, že to není možné bez nějakých drakonických opatření.
Později Janota upřesnil, že neměl v úmyslu zpochybnit řecké rozpočtové záměry. Chtěl jen sdělit, že rozpočtová konsolidace v rozsahu, jakou si naplánovalo Řecko, by v Česku nebyla možná.
Řekové se podle českého ministra nemohou spoléhat na zvyšování daní. Pokud země zvedne daně, zejména ty přímé, může to ohrozit její konkurenceschopnost.
