23 598 korun
Průměrná mzda loni vzrostla podle statistiky reálně o tři procenta. Podle analytiků jsou ale výsledky zkresleny propouštěním dělnických profesí a nízkou inflací.
2 procenta
ubyla z rozpočtů ve firemních mzdových rozpočtech. Na výplatách zaplatily tuzemské firmy loni 1,1 bilionu korun a letos by už se měla situace mírně zlepšit.
23 411 korun - výplata od státu
Ve státním sektoru bylo podle statistického úřadu loni lépe. Platy stouply o 4,7 procenta a na rozdíl od soukromé sféry se zde tolik nepropouštělo.
Počátek roku vždy tradičně provázela napjatá kolektivní vyjednávání odborářů a zaměstnanců. Letošní rok je však jiný. Bez práce je nejvíce lidí v historii (téměř šest set tisíc) a míra nezaměstnanosti vyšplhala na 9,9 procenta. Situaci si uvědomují také odbory a spíše než růst platů požadují především zachování pracovních míst.
Analytici tudíž počítají pro letošní rok s růstem reálných mezd v rozmezí 0,5 až 2 procenta a odbory se spokojí i s nulovým nárůstem.
"Jsou podniky, které jsou krizí postiženy více, tam budeme chtít hlavně zachovat stav zaměstnanosti a tlak na růst mezd nebude. Jsou ale i podniky, kterým se daří, a tam budeme chtít mzdy zvyšovat," říká šéf nejsilnějšího odborového svazu OS Kovo Josef Středula.
Vyjednávání v době krize
Česká ekonomika klesá - loni se propadla o 4,3 procenta, export se za loňský rok zhoršil o 14,1 procenta a firmy stále nemají dostatek zakázek a šetří. K přidávání se proto nemá většina z nich. A pokud na ně přece jenom kývnou, je to maximálně v řádech několika málo jednotek procent. "Pro letošek jsme se s odbory dohodli na tříprocentním růstu. Jde o cíl, kterého bychom rádi dosáhli, když vše dobře půjde," říká mluvčí ČZ Jan Pěnkava. "Rostoucí nezaměstnanost ubírá zaměstnancům argumenty při mzdových vyjednáváních. Napjaté firemní finance a přísné požadavky na řízení hotovosti ke zvyšování nedávají podnikům příliš prostoru," dodává Branislav Hunčík, odborník na řízení lidských zdrojů z PricewaterhouseCoopers.
Odboráři ze Škoda Auto, kde je vždy kolektivní vyjednávání vyostřené a v centru pozornosti, mají finální kola jednání teprve před sebou. Mzdy by však měly být podle odborářského předsedy Jaroslava Povšíka dohodnuty do konce března, kdy vyprší kolektivní smlouva. Další kolo jednání proběhne 11. března. "Budeme požadovat růst tarifu nad úroveň inflace, přesné číslo ale sdělit nemůžeme," tvrdí Jaroslav Povšík. Ani zde se však nebude opakovat situace z roku 2008, kdy se odborům zdál osmiprocentní nárůst mezd příliš nízký.
Mzdy loni vzrostly o čtyři procenta, tři procenta nad inflaci - čtěte ZDE
Krize snížila mzdu čtvrtině profesí. Nejvíce šéfům bankovních poboček - čtěte ZDE
Letošní rok tak bude, co se týče nárůstu platů, ještě slabší než ten loňský. Přestože se loni průměrná mzda vyšplhala na 23 598 korun, meziroční reálný nárůst o 3 procenta je třetí nejpomalejší od roku 1993. A vyšší částky na výplatních páskách loni viděl ve skutečnosti jen málokdo. "Za růstem průměrné mzdy stojí fakt, že firmy propouštěly zaměstnance s nižší kvalifikací, a tedy i nižší mzdou. V důsledku toho se snižoval objem vyplacených mezd, ale průměrná mzda rostla," vysvětluje Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Tradičně nejvyšší mzdy byly loni vypláceny v Praze. Průměrná mzda zde loni meziročně vzrostla o 4,6 procenta na 29 726 korun a Pražané si tak přilepšili o 1300 korun. Nejnižší průměrné mzdy mají v Karlovarském kraji - o deset tisíc nižší než v Praze. Průměrná mzda je však spíše virtuálním číslem - dvě třetiny lidí na ni vůbec nedosáhnou.
Firmy navíc výrazně omezily i benefity a odměny. Ačkoli ještě v roce 2008 lákaly nové lidi na týden dovolené navíc či na mimořádné odměny a třinácté platy, loňský rok tyto výhody dost osekal. Loni si o třináctý plat podle průzkumů společnosti Profesia přilepšila jen pětina zaměstnanců. O rok dříve přitom třinácté platy vyplatilo 25 procent firem.
Terno ve státní sféře
Poslední měsíce navíc ukazují, že pracovat pro stát je větším ternem, než dělat v soukromé sféře. V průměru jsou dokonce mzdy ve veřejném sektoru vyšší než v podnikatelském. Statistický údaj říká, že lidé pracující pro stát brali průměrně 24 433 korun, což představuje meziroční růst o 1096 korun, tudíž o 4,7 procenta. Lidé zaměstnaní v podnikatelské sféře měli podle statistiků průměrný plat 23 411 korun měsíčně a od roku 2008 si polepšili o 851 korun, tedy o 3,8 procenta.
Tradičně dobře jsou na tom manažeři státních firem a právě tato skutečnost již začíná lidem vadit. Podle průzkumu společnosti Sanep si 90,8 procent lidí myslí, že jsou platy a odměny manažerů státních firem jako ČEZ či ČEPRO neúměrně vysoké, a více než 80 procent lidí se domnívá, že by bylo nutné jejich platy upravit tak, jak navrhuje ministr financí Eduard Janota, tzn. stanovit maximální roční odměny. Jen pro srovnání, např. šéf Českých Drah Petr Žaluda má měsíční plat zhruba půl milionu korun.
Zuzana Luňáková
S přispěním Jana Beránka
Vývoj průměrné mzdy
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist