Češi a Britové jdou proti Bruselu. Nelíbí se jim regulace fondů

Zavinily finanční krizi, jsou nebezpečné, musíme před nimi chránit naše lidi. Tak se evropští politici dívají na velké hedgeové a privátní fondy, jež ze svých sídel často v daňových rájích hrají jednu z hlavních rolí na světových finančních trzích. Včetně Česka.

Již tento týden se v Bruselu bude rozhodovat o největší regulaci odvětví, které kontroluje po celém světě několik bilionů dolarů. Jenže názor na fondy není jednotný . Amerika, Británie, ale i Česká republika stojí na opačné straně barikády než Francouzi, Němci, či Španělé. Z politických proklamací "tvrdého jádra" Evropské unie mají strach.

Příliš tvrdý zásah proti těmto velkým investorům by mohl narušit fungování celého světového finančního trhu, tvrdí. Fondům by totiž vyschl přísun peněz a ty by potom chyběly na investice. Na pozadí hledání řešení pro ekonomické problémy Řecka, které plní stránky novin, se tak chystá další tvrdý souboj mezi evropským protekcionismem a anglosaským prosazováním volného trhu.

Již minulý týden vystoupil tvrdě proti chystané regulaci americký ministr financí Timothy Geithner. Britský premiér Gordon Brown si na pátek v této věci pozval do Downing Street francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. A mezitím odborníci z finančních ministerstev všech členských zemí EU horečně jednali o přesné podobě regulace.

"My zastáváme stejné stanovisko jako Británie. Budeme trvat na tom, aby regulace neobsahovala takzvané pravidlo třetí země. To by mohlo vážně poškodit příliv investic do České republiky," sdělila HN náměstkyně ministra financí Klára Hájková, která má celý problém na starosti.

Problematické pravidlo třetí země

Největší emoce vyvolává právě pravidlo třetí země. Podle něj by zjednodušeně fond, který nesplní určité podmínky, neměl právo nabízet své produkty investorům v některých nebo dokonce všech zemích Evropské unie. To se pochopitelně nelíbí Američanům a Britům, odkud většina hedgeových a privátních fondů pochází. (I když Britové jsou členy EU, většina jejich fondů je registrovaná v daňových rájích, a tak by se na ně regulace také vztahovala).

Radost z toho nemá ani Česko. Existují totiž obavy, že když fondy v Evropě nebudou moci na své investice získávat peníze, nijak se nepohrnou, aby samy v Evropě investovaly. Přitom třeba právě privátní fondy nalily podle posledních dat Evropské asociace soukromého kapitálu (EVCA) v roce 2008 do Česka 441 milionů eur - tedy přes jedenáct miliard korun.

Jenže se zdá, že velké evropské země si budou stát za svým. Na Geithnerovu výtku, že regulace zavání protekcionismem, reagoval evropský komisař pro finanční regulaci Michel Barnier slovy, že kroky, jež EU chystá, jsou v souladu s rozhodnutím představitelů největších ekonomik G20 z loňského roku.

"Není to žádný protekcionismus. Brusel jen chce, aby zahraniční investoři, jako jsou americké hedgeové fondy, byli pod přísnějším dohledem," vzkázal Barnier přes svého mluvčího.

Fondy stojí za řeckou krizí?

Jenže to by právě mohlo velké fondy odradit. Hedgeové a privátní fondy totiž těží právě z toho, že žádné kontrole nepodléhají. Jejich obchodní model je nastaven tak, že využívají velkou škálu různých investičních strategií. Hedgeový fond si tak obvykle na své transakce půjčuje mnohonásobně více, než kolik sám má, aby znásobil výnos. Spekuluje na růst i pokles cen akcií nebo komodit, ale i měn, dluhopisů.

Byly to právě hedgeové fondy, kdo také ve velkém obchodoval s takzvanými CDO, tedy balíky, v nichž byly přeprodávány rizikové americké hypotéky, jejichž propad způsobil celou finanční krizi. Podle některých názorů také stojí za řeckou krizí, když spekulovaly na bankrot Řecka.

A to je zase argument španělského předsednictví Evropské unie. "Nechceme, aby evropský investor kupoval nějaký nebezpečný neznámý finanční produkt," zní z Bruselu. Na druhou stranu odpůrci této regulace oponují tím, že všechny hedgeové fondy jsou určeny pouze zkušeným investorům, kteří by měli vědět, do čeho jdou. A Američané přidávají, že Evropě jde jen o to uchránit peníze Evropanů pro místní evropské fondy.

Již zítra čeká oba tábory první ostrý test. O návrhu regulace by měli jednat ministři financí EU. Bude napínavé sledovat, zda sporné pravidlo třetí země v návrhu zůstane. Hlasování by mělo být velmi těsné.

Podle komentátora Wall Street Journal Stephena Fidlera však mají odpůrci reálnou šanci regulaci zablokovat.